Kostel svatého Petra a Pavla (Těšnovice)
| Kostel svatého Petra a Pavla | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Těšnovice |
| Souřadnice | 49°15′51,04″ s. š., 17°25′3,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Kroměříž |
| Farnost | Římskokatolická farnost Těšnovice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | raná gotika |
| Typ stavby | kostel |
| Další informace | |
| Adresa | Těšnovice, 767 01 Kroměříž |
| Kód památky | 28486/7-6160 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Petra a Pavla je kostel v Těšnovicích v městské části Kroměříže zasvěcený apoštolům Petru a Pavlovi. Spolu se samostatně stojící zvonicí, opěrným zdivem (opevněním kostela) a sochou sv. Floriána je kulturní památkou České republiky evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 28486/7-6160.[1] V rejstříku je uváděno, že jádro kostela pochází z poloviny 13. století s renesanční úpravou a barokní přestavbou.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je kostel písemně připomínán v roce 1344, kdy papež Kliment VI. jmenoval těšnovického faráře Jaroslava, syna Vojslavova, olomouckým kanovníkem. Ze zápisu z roku 1403 je zřejmé, že k faře náležel i dvůr.[3] V roce 1643 Švédové vypálili faru a vyloupili kostel včetně zvonů. Kostel utrpěl a jeho oprava skončila teprve po sto letech. V roce 1741 byl znovu vysvěcen. Na jižní straně kostela jsou umístěny sluneční hodiny s datem 1802, rozděleným do dvou cifer citátem z Listu Galatským svatého Pavla z Tarsu: "Pokud máme čas, prokazujme dobro všem".[4] Hodiny s azimutem stěny 20° jsou svislé a mají rozměr 2,5 × 1,5 m2.[5] Roku 1861 byla samostatně stojící věž zvonice (stojí cca 7 metrů od budovy kostela) zvýšena a roku 1889 byla obnovena věžní báň. Původ křížové cesty v obci potvrzují listiny z roku 1884.
Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]
Duchovním správcem je administrátor excurrendo farnosti Kvasice R. D. Mgr. Marek Franciszek Jarosz.
Socha svatého Floriána[editovat | editovat zdroj]
O soše sv. Floriána je první písemná zmínka z roku 1775, kdy těšnovičtí konšelé podali stížnost u kroměřížského magistrátu na svého faráře Valentina Richtra za neoprávněné užívání pozemku nazývaného Vinohrádek a zahrady. Jedná se o sochu umístěnou na čtyřbokém na bocích projmutém podstavci, který vyrůstá z obdélníkové základny se zaoblenými rohy. Ukončení podstavce tvoří římsa s hořícím domem. Na střeše domu stojí v plamenech postava světce v mírně podživotní velikosti a vylévá z vědra vodu do plamenů. Socha původně stávala vlevo od silnice mezi Těšnovicemi a Těšany v lokalitě Ostré hory.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Petra a Pavla s opěrným zdivem -
Sluneční hodiny -
Samostatně stojící zvonice -
Socha svatého Floriána
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-25]. Identifikátor záznamu 1000139798 : kostel sv Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Památkový katalog
- ↑ Kroměřížský zpravodaj 10/2006, Kostelní návrší vydalo svědectví o dávné minulosti Těšnovic [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07.
- ↑ GA 6:10
- ↑ Katalog slunečních hodin
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DUBOVSKÝ, Aleš. Z historie Kroměříže, místní část Těšnovice, Trávník,. Kroměříž: Saša A. Michajlovič, 1998. 85 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
