Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Velíz)
| Kostel Narození svatého Jana Křtitele | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°56′46,38″ s. š., 13°53′16,26″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | narození Jana Křtitele |
| Další informace | |
| Adresa | Kublov, Česko |
| Kód památky | 24212/2-336 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Narození svatého Jana Křtitele[1][pozn. 1] na vrchu Velíz nad obcí Kublov byl postaven kolem poloviny 13. století na místě starší kaple. Původně byl součástí kláštera, který zanikl za husitských válek. Kostel i s přilehlým okolím a zbytky kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem kostela byla kaple, též zasvěcená sv. Janu Křtiteli. Podle Kosmovy kroniky ji založil kníže Jaromír v roce 1003 jako poděkování za záchranu života, když byl na tomto místě přepaden Vršovci. Prokazatelně existovala za Břetislava I., který ji daroval benediktinům z ostrovského kláštera. Ti zde založili klášter (proboštství) a postavili kostel. Ve 2. polovině 14. století však podle Pulkavovy kroniky klášter postupně upadal. Zcela zanikl po vyplenění husitskými vojsky (pravděpodobně v roce 1425 při obléhání Žebráku a Točníku). Zachoval se pouze kostel, který byl v letech 1770–1774 opraven a barokně přestavěn. Tehdy přibyla i budova fary. Oprava kostela proběhla v 90. letech 20. století za přispění obce Kublov a jejích obyvatel. Na restaurování památky má hlavní zásluhu akademický sochař Karel Stádník, který zde působil jako jáhen. Opravil křížovou klenbu presbytáře a také objevil fragmenty vzácných fresek.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jde o jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem. Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století získala dnešní podobu při barokní úpravě v letech 1770-1774. V průčelí, které mělo dříve dvě věže, se zachoval gotický portál, gotická je i klenba presbytáře. V blízkosti kostela se nachází fara a hřbitov s márnicí. Z bývalého proboštství, které tvořila budova ve tvaru písmene L, se zachovaly pouze zbytky zdiva v budově dnešní márnice. V 19. století zde ještě stála zřícenina, kterou v náčrtcích zachytil Václav Krolmus. Archeologický průzkum vedeným K. Reichertovou v 50. a 60. letech 20. století odkryl jižní rameno se dvěma místnostmi, v západním rameni bylo odkryto gotické okénko..[3][4]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Na místním hřbitově je pochován rodák z blízkého Kublova Josef Leopold Zvonař, český hudební skladatel a pedagog.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Římskokatolická farnost Žebrák. www.farnostzebrak.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-19]. Identifikátor záznamu 2148028 : kostel sv. Jana Křtitele s fragmentem kláštera a klášteřištěm. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b KUBLOV - oficiální stránky obce. www.kublov.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-19.
- ↑ Památkový katalog - 1000135261 - kostel sv. Jana Křtitele s fragmentem kláštera a klášteřištěm. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Církevní zdroje, např. http://www.farnostzebrak.cz/kostely.html, uvdádějí tuto podobu zasvěcení. V jiných zdrojích převládá název kostel sv. Jana Křtitele.