Velíz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Velíz | |
|---|---|
 |
|
| pohoří | Křivoklátská vrchovina |
| vrchol | 595 m |
| světadíl | Evropa |
| státy |  Česko |
| horniny | křemenec |
| povodí | Berounka |
Vrch Velíz najdeme asi 20 km západně od Berouna, na okraji křivoklátských lesů, nad dnešní vesnicí Kublov. V dávných dobách byl vrchem posvátným. Dnes na něm najdete kostelík s malebným hřbitůvkem. Archeologické nálezy zde potvrdily nález pravěkého sídliště, které zde bylo i v době keltské a slovanské. Šlo zřejmě o velmi významnou svatyni. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní. Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů.
[editovat] Pověst
Podle pověsti na Velíz přivedli Vršovci zajatého knížete Jaromíra a chystali se ho zde rituálně obětovat pod posvátným dubem. Byl zachráněn svou družinou a na paměť této události zde nechal kolem roku 1000 postavit kostelík sv. Jana Křtitele. Později zde vznikl klášter, který však byl za husitských válek zničen.
[editovat] Minulost
Podle Kosmovy kroniky zde byl Vršovci v období (1004-1012) mučen přemyslovský kníže Jaromír (? - 4. listopadu 1035). Kníže na místě svého utrpení nechal vystavět románský kostelík, zasvěcený svatému Janu u kterého bylo dnes již zaniklé probošství benediktinů. Je zde také hřbitov, což značí, že zde bývalo také osídlení.
Celý kostel poté obnovil a zrekonstruloval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral.
Probíhají zde mše každou sobotu od 17:00.
V roce 1850 osada obce Kublov v okrese Křivoklát. Ještě v roce 1930 je samota uváděna jako náležející k obci Kublov v okrese Rakovník.
