Velíz
| Velíz | |
|---|---|
_-_kostel_na_Vel%C3%ADzu.jpg) Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Velízi | |
| Vrchol | 595 m n. m. |
| Seznamy | Hory Křivoklátské vrchoviny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Křivoklátská vrchovina |
| Souřadnice | 49°56′43″ s. š., 13°53′19″ v. d. |
  Velíz | |
| Hornina | křemenec |
| Povodí | Berounka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Skrovný archeologický průzkum zde potvrdil nález výšinného sídliště nebo hradiště.[1] Dnes na jeho vrcholu stojí kostelík Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.
Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňována jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízí k okresu Beroun.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle Kosmovy Kroniky české přivedli asi v roce 1003 Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, připoutali k zemi a přes jeho nahé tělo za posměšků přeskakovali na koních. Byl zachráněn svou družinou, pro kterou do Prahy doběhl Jaromírův služebník Dovora (či Hovora), a která polomrtvého Jaromíra dopravila na Vyšehrad.[2]
Na paměť své záchrany údajně nechal kníže Jaromír postavit na Velízi kapli zasvěcenou svatému Janu Křtiteli. Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům, kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek v roce 1425[3] vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn.[4] Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.
Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.
Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]
Velíz se nachází v Brdské oblasti, v geomorfologickém celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Hudlická vrchovina a podokrsku Kublovská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[5].
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vrch Velíz, pohled z Kopanin, vpravo ves Kublov -
Portál kostela na Velízi -
Moderní idol slovanského boha Velese na Velízi
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Břetislav Balatka; Jan Kalvoda. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6.
- Michal Lutovský. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3.
- Kateřina Sučková; Roman Abušinov. Staročeské hrady, Slovanská hradiště v Čechách. 1. vyd. Příbram: Kateřina Sučková, 2003. 240 s. (Kamenný klíč). ISBN 80-902348-9-5.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velíz na Wikimedia Commons 
Velis ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
