Komitát Čanád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha župy Čanád (tmavě šedá) v Uhersku
Komitát Čanád (1891)

Komitát neboli župa Čanád, maďarsky Csanád vármegye, latinsky comitatus Chanadiensis, je historické území a bývalá správní jednotka v někdejším Uhersku, dnes na jihovýchodním pohraničí Maďarska (okolí měst Makó, Mezőkovácsháza, Battonya) s drobným přesahem do Rumunska. Území je rozděleno mezi župy Csongrád a Békés, a Čanád je tak jedinou moderně-historickou uherskou župou, která zůstala převážně v Maďarsku a není přitom nijak zohledněna ani zmíněna v současném administrativním členění. Župa patřila k menším uherským komitátům a hlavním městem bylo Makó.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čanád patří k nejstarším uherským lokalitám, vznikl už v 10. století, a také biskupství Čanád vzniklo jako jedno z prvních v Uhrách. Nazývá se podle stejnojmenného hradu, který zase získal jméno podle svého prvního majitele Csanáda, bratrance krále Štěpána I.. Středověký rozsah čanádské stolice (župy) byl podstatně větší než novověký, který po znovudobytí těchto území na Osmanské říši zůstal redukován na území severně od řeky Maruše. Poté, co Trianonská mírová smlouva učinila z dosud hluboko vnitrozemského Čanádu pohraniční maďarské území, byl roku 1923 spojen s malými zbytky žup Torontál a Arad do župy Csanád-Arad-Torontál s centrem v Makó. Pro účely komunistické administrativní reformy roku 1950 bylo však toto území příliš malé a neprakticky rozložené, a bylo tedy zhruba rozpůleno mezi staronové župy Csongrád a Békés. V současnosti existují politické snahy zohlednit historii tohoto území rozšířením názvu župy Csongrád (která obsahuje větší část někdejšího Čanádu včetně jeho střediska) na Csongrád-Csanád-Torontál.