Kobzova lípa
 Památný strom (chráněný)Kobzova lípa | |
|---|---|
 | |
| Druh | lípa velkolistá Tilia platyphyllos[1] |
| Evidenční č. | 100059 (6859) |
| Vysazen | roku 1530[2] |
| Ochrana | od 11. dubna 1972[1] |
| Poloha | |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Obec | Francova Lhota |
| Katastr | Francova Lhota |
| Poloha | Pošle, u č. 77 |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| Souřadnice | 49°12′26,18″ s. š., 18°7′24,98″ v. d. |
  Kobzova lípa | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kobzova lípa, také známá jako Lípa ve Francově Lhotě, je největší památný strom okresu Vsetín.[3] Roste ve Francově Lhotě pod svahy Javorníků, pojmenován byl podle jednoho z bývalých majitelů gruntu.[2]
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
- výška: 22 m (1958)[4], 24 m (1967), 24 m[5], 34 m (2002)[1][4]
- obvod: 610 cm (1958)[4], 630 cm (1967)[4], 732 cm (1999)[5], 740 cm (2002)[1][4]
- průměr koruny: 16m (2002)[4]
- věk: 494 let aktuálně (podle kroniky)[2], 350 let (~2000)[5], 400–500 let (~2007)[6]
- zdravotní stav: 3 (1967, 2002)[4]
- sanace: 1973[2]
Lípa roste v severní části obce zvané Pošle (či Poschla) v lokalitě U Kobzů (či Na Kobzi)
Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]
Dutina otevřeného kmene byla roku 1973 napuštěna lněnou fermeží, strom ošetřen. Od té doby se otvor do dutiny zavaluje.[2] Kmen má mohutné kořenové náběhy, uvnitř adventivní kořeny, vyvázaná koruna se skládá ze 6 kosteních větví.[4]
Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]
Podle kroniky nechal lípu mezi čtyřmi dalšími roku 1530 vysadit nový majitel vsi, pan Tristan Franz z Háje. Zároveň došlo k přejmenování državy ze Zbelovy Lhoty na Francovu Lhotu. V roce 1663 vpadly na Vsetínské turecko-tatarské hordy a hrstka obyvatel se před nimi skryla do koruny lípy, odkud se je pronásledovatelé pokusili vyhnat ohněm. Tehdy 130 let starý strom ale přežil. Ještě roku 1890 stály v místě všechny 4 lípy, dodnes se zachovala poslední.[2]
Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Lípě byl věnován prostor v pořadu České televize Paměť stromů, konkrétně v dílu číslo 5, Stromy a boje. Ve svém díle ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek. V rámci projektu Záchrana genofondu památných stromů došlo 10. března 2003 k odběru roubů.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ a b c d e f Paměť stromů, díl č. 5, Stromy a boje, scénář ceskatelevize.cz
- ↑ Příroda Valašska - Francova Lhota Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine. priroda-valasska.cz
- ↑ a b c d e f g h i Acta Pruhoniciana 2004 mzp.cz
- ↑ a b c NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. S. 207–208.
- ↑ Seznam vyhlášených památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Beskydy[nedostupný zdroj] ochranaprirody.cz
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.
- HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9.
- HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobzova lípa na Wikimedia Commons
