Kemijärvi
| Kemijärvi | |
|---|---|
  |
|
| Obyvatel: | 9 759 |
| Rozloha: | 3 929,7 km² |
| z toho voda: | 427,56 km² |
| Rok založení: | (kolem 1580, neofic.) |
| Provincie: | Laponsko |
| Website: | www.kemijarvi.fi |
Kemijärvi (severosámsky Giemajávri) je město ležící v severním Finsku v provincii Laponsko. Leží 86 km severovýchodně od Rovaniemi. Je to také nejsevernější město ve Finsku. Celá správní oblast města (včetně blízkých vesnic) má 9 759 obyvatel žijících na území o rozloze 3929,7 km² z nichž 427,56 km² je voda. Hustota osídlení je 2,8371 obyvatel na km². Město je sevřeno mezi jezera Kemijärvi a Pöyliöjärvi.
Obsah |
Historie[editovat]
Prvním stálým obyvatelem Kemijärvi byl Paavali Ollinpoika Halonen, který se přestěhoval z regionu Oulu, z Niskakylä, Utajärvi do Kemijärvi okolo roku 1580. Jeho žena Anna Laurintytär Halonenová a jejich děti byli Paavo, Olli a Pekka Halonenovi. Místo, kde se Paavali usídlil, je dnes známé jako Halosenranta. V době příchodu prvních osadníků již oblast nebyla obydlena sámskými kmeny, ale o tom, že tomu tak bylo dříve, svědčí Ämmänvaara - staré posvátné místo Sámů.
Zajímavosti[editovat]
Asi 50 km severně od města leží nejstarší finský národní park Pyhä-Luosto. Do parku i zpět je pravidelné autobusové spojení (2-3 krát denně, cena přibližně 6 euro (2006)). Největší přírodní atrakcí ležící v bezprostředním okolí města je 16 metrů vysoký vodopád Auttiköngäs. Přímo v centru města je pak několik moderních soch, z nichž nejvýznamnější je zřejmě „Otevírání polárního kruhu“ (Lucien den Arend, 1990), což je 20 metrů dlouhá ocelová skulptura. Dále se zde nachází kostel z roku 1951 (věž se zvonem je však z roku 1774) navržený Bertelem Liljeqvistem.
Okolní vesnice[editovat]
Vesnice spadající do okresu Kemijärvi jsou Halosenranta, Hyypiö, Isokylä, Joutsijärvi, Juujärvi, Kallaanvaara, Kostamo, Leväranta, Luusua, Oinas, Perävaara, Ruopsa, Räisälä, Sipovaara, Soppela, Tapionniemi, Tohmo, Ulkuniemi, Varrio a Vuostimo.
Odkazy[editovat]
