Karel Rybička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Rybička
Narození27. prosince 1784
Lysá nad Labem
Úmrtí27. prosince 1853 (ve věku 69 let)
Praha
Povolánírytec
DětiJosef Rybička
PříbuzníJan Jiří Balzer (tchán)
Znám jakoKarl Rybiczka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Rybička, psán též Rybiczka (27. prosince 1784 Lysá nad Labem[1]27. prosince 1853 Praha[2]) byl český rytec.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Rybička se narodil v Lysé nad Labem roku 1784, v rodině statkáře[pozn. 1] Karla Rybiczky a jeho manželky Františky, rozené Jakoubkové.[1][pozn. 2] Pražský rytec Jan Jiří Balzer ho zaměstnával ve své dílně, po jeho smrti spolupracoval Rybička s Balzerovou vdovou Kateřinou.[3]

Zemřel v Praze, pochován byl na Olšanských hřbitovech.[5]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. listopadu 1812 se oženil se sedmadvacetiletou Terezií Balzerovou, dcerou svého zemřelého zaměstnavatele Jana Jiřího Balzera.[6][pozn. 3]

Syn Karla Rybičky Josef Rybička (1817–1872) byl též významný rytec.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Karel Rybička se anonymně podílel na dílech vydávaných jeho zaměstnavatelem, Janem Jiřím Balzerem. Po Balzerově smrti (po 1799) se jeho jméno objevovalo v signování ilustrací. Jan T. Štefan uvedl, že se podařilo identifikovat čtyři jeho knižní mědirytinové ilustrace z let 1813–1819.

Karel Rybička vydával svá díla pouze v Praze (na rozdíl od syna Josefa, který vydával i mimo Prahu); své příjmení uváděl Karel Rybička na tiscích se spřežkami, syn Josef se psal Rybička. (Některé tisky, u kterých je uváděn Karel Rybička jako rytec,[7] jsou tištěny se jménem rytce bez spřežek, případně tištěny mimo Prahu. Podle zjištění Jana T. Štefana jsou tedy dílem syna, Josefa Rybičky.)[3]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Karel Rybička byl v roce 1810 vyšetřován v otázce tisku tzv. nouzových peněžních poukázek bez povolení cenzury. Ty byly vydávány v době napoleonských válek, kdy existoval nedostatek kovových mincí. Rybička, který se hájil tím, že pracoval pouze podle pokynů své tehdejší mistrové – vdovy Terezie Balzerové, se trestu vyhnul. Vdova Balzerová a druhý rytec Jan Berka byli potrestáni pokutou 200 zlatých, která jim po odvolání byla snížena na 100 zlatých.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaj z matriky narozených.
  2. Zdroje nejčastěji mylně uvádějí, že se narodil roku 1783 (např.[3]), případně 1785.[4]
  3. Tiskárnu, ve které Karel Rybička pracoval, vedla v té době jeho tchyně Terezie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Lysá nad Labem 1784-1791, snímek 11 [online]. SOA Praha [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  2. Matrika zemřelých, sv. Stěpán, 1847-1854, snímek 271 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. 
  3. a b c ŠTEFAN, Jan T. Ilustrace Balzerů a Rybičků v mimopražských tiscích. In: Acta museis nationalis Pragae. [s.l.]: Národní muzeum, 3-4/2018. Dostupné online. Kapitola Knižní ilustrace Rybičků, s. 93.
  4. Soupis pražských obyvatel: Ribiczka Karl [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  5. Z Prahy. S. 1247. Lumír [online]. 1853-12-29 [cit. 2021-10-20]. S. 1247. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných, sv. Jiljí, 1800-1817, snímek 117 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. 
  7. Např. Mojžiš dostáva dosky s prikázaniami od Boha na hore Tábor [online]. Web umenia [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. VOLF, Josef. Z dějin censury mědirytin. S. 164. Památky archaeologické [online]. [cit. 2021-10-20]. Čís. 1–2/1922, s. 164. Dostupné online.