Jan František Krakowský z Kolowrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan František Krakovský z Kolovrat
Přísedící českého zemského soudu
Skutečný tajný rada
Císařský komorník

Narození2. července 1649
Úmrtí20. října 1723 (ve věku 74 let)
Místo pohřbeníChyše
ChoťEleonora Klaudie d´Anquisola
RodičeVilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat
Anna Kateřina z Rozdražova
DětiLeopold Vilém, Vilém Albrecht II., Marie Antonie, Marie Ludmila, Ferdinand Alois, Kajetán Norbert, Filip Nerius, Marie Magdalena, Ignác František, Kajetán František a Marie Anna Josefa
PříbuzníProkop Jan Krakovský z Kolovrat[1] a Alžběta Krakovská z Kolovrat[1] (vnoučata)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
CommonsJan František Krakowský z Kolowrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Elenonora Claudie Krakowská z Kolowrat, rozená d´Anquisola

Jan František hrabě Krakowský z Kolowrat (2. červenec 164920. říjen 1723) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 1. uživatel peněžního fideikomisu. Stal se císařským komořím, skutečným tajným radou a přísedícím zemského soudu. Byl také nejvyšším kancléřem[zdroj?] Českého království a od roku 1693 královský komisař.

Život a rodina

Jan František byl jediným synem Viléma Albrechta I. hraběte Krakowského z Kolowrat (16001688) a jeho druhé manželky Anny Kateřiny hraběnky z Rozdražova (uváděna 16401652). Dobře známe jeho podobu, neboť se v obrazárně v Rychnově nad Kněžnou zachovala v kolekci portrétů také Janova podobizna od malíře Filipa Kristiana Bentuma.

Ve vídeňském Hofburgu se dne 22. července 1675 oženil s Eleonorou Claudií hraběnkou d´Anquisola (1./4. září 165413. srpna 1696), dvorní dámou císařovny Eleonory, dámou řádu Hvězdného kříže. Z manželství vzešlo: jedenáct dětí:

Zatímco hraběnka Eleonora Claudie byla pohřbena na Hradčanechkostele sv. Benedikta, tedy nedaleko jejich pražského paláce, Jan František byl po své smrti dne 20. října 1723 pochovaný v Chýších.

Majetek

Po otci zdědil spolu se sestrami Annou Ludmilou a Kateřinou Barborou část Chlumce pod Kyšperkem (Kulm) a Žichovice. Ještě k tomu přikoupil od Jana Václava Ježovského z Lub dne 24. listopadu 1689 za 20 000 zlatých rýnských a 80 zlatých klíčného statky Bílenice, DamíčBukovník a všechny je připojil k Žichovicím. Po smrti sestry Anny Ludmily získává Chýši.

Dne 20. května 1691 vymírá Františkem Ignácem rod z Rozdražova a Jan František, který byl jeho nejbližším příbuzným, dědí panství Blatná. O čtyři roky později tento statek prodává Ernestině (Arnoštce) ovdovělé hraběnce Sérenyiové de Kis Sérenyi, rozené z Löwensteinu.

V roce 1684 kupuje od Václav Vojtěch hraběte ze Šternberka dům (čp.176–IV) v Loretánské ulici na Hradčanech. O čtyři roky později kupuje také sousední dům (čp. 177–IV) dnes nazývaný Hrzánský palác. Oba tyto domy nechal spojit a stavebně upravit ta, že vznikl jeden palác, ve kterém byl zřízen velký sál a domácí kaple. Hrabě se dostal do finančních potíží a palác se dostal do konkurzu, následně byl prodán a v roce 1712 opět rozdělen mezi věřitele.

Tyto finanční potíže jej donutili k prodeji i dalšího majetku. Žichovice, které byly zvěčněny v rámci unikátní svaté cesty, prodává v roce 1907[zdroj?] Marii Anně Iselinové z Lanou, o dva roky je i Marie Anna prodává pasovskému biskupovi Janu Filipu hraběti z Lambergu. Taktéž v roce 1907[zdroj?] prodává Chlumec svým věřitelům a poději jej získává pouze Norbert Leopold Libštejný z Kolovrat

Externí odkazy

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.