Jan František Krakowský z Kolowrat
| Jan František Krakovský z Kolovrat | |
|---|---|
 | |
| Přísedící českého zemského soudu | |
| Skutečný tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 2. července 1649 |
| Úmrtí | 20. října 1723 (ve věku 74 let) |
| Místo pohřbení | Chyše |
| Choť | Eleonora Klaudie d´Anquisola |
| Rodiče | Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat Anna Kateřina z Rozdražova |
| Děti | Leopold Vilém, Vilém Albrecht II., Marie Antonie, Marie Ludmila, Ferdinand Alois, Kajetán Norbert, Filip Nerius, Marie Magdalena, Ignác František, Kajetán František a Marie Anna Josefa |
| Příbuzní | Prokop Jan Krakovský z Kolovrat[1] a Alžběta Krakovská z Kolovrat[1] (vnoučata) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Jan František Krakowský z Kolowrat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan František hrabě Krakowský z Kolowrat (2. červenec 1649 – 20. říjen 1723) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 1. uživatel peněžního fideikomisu. Stal se císařským komořím, skutečným tajným radou a přísedícím zemského soudu. Byl také nejvyšším kancléřem[zdroj?] Českého království a od roku 1693 královský komisař.
Život a rodina
Jan František byl jediným synem Viléma Albrechta I. hraběte Krakowského z Kolowrat (1600–1688) a jeho druhé manželky Anny Kateřiny hraběnky z Rozdražova (uváděna 1640–1652). Dobře známe jeho podobu, neboť se v obrazárně v Rychnově nad Kněžnou zachovala v kolekci portrétů také Janova podobizna od malíře Filipa Kristiana Bentuma.
Ve vídeňském Hofburgu se dne 22. července 1675 oženil s Eleonorou Claudií hraběnkou d´Anquisola (1./4. září 1654 – 13. srpna 1696), dvorní dámou císařovny Eleonory, dámou řádu Hvězdného kříže. Z manželství vzešlo: jedenáct dětí:
- Leopold Vilém (1676–1729), zemřel bezdětný
- Vilém Albrecht II. (1678–1738) ∞ Marie Františka z Valdštejna
- Marie Antonie (1680–1757) ∞ František Karel Berchtold z Uherčic
- Marie Ludmila (1681–1756), zemřela neprovdána
- Ferdinand Alois (1682–1751), zemřel bezdětný
- Kajetán Norbert (1684–?)
- Filip Nerius (1686–1773) ∞ Anna Barbora Michnová z Vacínova
- Marie Magdalena (1687–?)
- Ignác František (1688–?)
- Kajetán František (1689–1769), zemřel bezdětný
- Marie Anna Josefa (1691–1771) ∞ František Josef Šlik
Zatímco hraběnka Eleonora Claudie byla pohřbena na Hradčanech v kostele sv. Benedikta, tedy nedaleko jejich pražského paláce, Jan František byl po své smrti dne 20. října 1723 pochovaný v Chýších.
Majetek
Po otci zdědil spolu se sestrami Annou Ludmilou a Kateřinou Barborou část Chlumce pod Kyšperkem (Kulm) a Žichovice. Ještě k tomu přikoupil od Jana Václava Ježovského z Lub dne 24. listopadu 1689 za 20 000 zlatých rýnských a 80 zlatých klíčného statky Bílenice, Damíč a Bukovník a všechny je připojil k Žichovicím. Po smrti sestry Anny Ludmily získává Chýši.
Dne 20. května 1691 vymírá Františkem Ignácem rod z Rozdražova a Jan František, který byl jeho nejbližším příbuzným, dědí panství Blatná. O čtyři roky později tento statek prodává Ernestině (Arnoštce) ovdovělé hraběnce Sérenyiové de Kis Sérenyi, rozené z Löwensteinu.
V roce 1684 kupuje od Václav Vojtěch hraběte ze Šternberka dům (čp.176–IV) v Loretánské ulici na Hradčanech. O čtyři roky později kupuje také sousední dům (čp. 177–IV) dnes nazývaný Hrzánský palác. Oba tyto domy nechal spojit a stavebně upravit ta, že vznikl jeden palác, ve kterém byl zřízen velký sál a domácí kaple. Hrabě se dostal do finančních potíží a palác se dostal do konkurzu, následně byl prodán a v roce 1712 opět rozdělen mezi věřitele.
Tyto finanční potíže jej donutili k prodeji i dalšího majetku. Žichovice, které byly zvěčněny v rámci unikátní svaté cesty, prodává v roce 1907[zdroj?] Marii Anně Iselinové z Lanou, o dva roky je i Marie Anna prodává pasovskému biskupovi Janu Filipu hraběti z Lambergu. Taktéž v roce 1907[zdroj?] prodává Chlumec svým věřitelům a poději jej získává pouze Norbert Leopold Libštejný z Kolovrat.