Ithomi
| Ithomi | |
|---|---|
 Ithomi z antického města Messene | |
| Vrchol | 780 m n. m. |
| Prominence | 760 m |
| Poloha | |
| Stát |  Řecko |
| Souřadnice | 37°11′10″ s. š., 21°55′30″ v. d. |
  Ithomi | |
| Hornina | vápenec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ithomi (obyvatelé: Ἰθωμάτης Ithōmátēs nebo Ἰθωμαῖος Ithōmaĩos[1]) je 780 metrů vysoká vápencová hora v krajině Messénie na řeckém poloostrově Peloponés. Ve starověkém Řecku se na ní nacházela stejnojmenná horská pevnost, která sloužila starověkému městu Messene jako akropole. Stejně jako mariánský klášter Voulkanos (řecky: Moni Voulkano Μονή Βουλκάνου), dříve také Vourkano, Vurkano nebo Voulkani, který byl později postaven na vrcholu, se tato hora nazývala i ve středověku. To možná ukazuje na byzantského vlastníka pozemků hory a jejího okolí.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Strabon[2] odvozuje Ithōmē od thōmos (θωμός), podle Strabona dříve také thōmē (θῶμη) „halda“, což muselo znamenat buď horu, nebo kamennou hromadu původní pevnosti.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Hora Ithomi se spolu s vedlejším vrcholem Eua (Εύα, starořecky. Eúa) vypíná západně od řeky Pamisos, která odděluje spodní, skutečnou Messénskou pláň na jihu, od nížiny Stenyklaros na severu. Týčí se nad Messénskou plání, je z dálky viditelná, a měla velký strategický význam pro spojení města Megalopoli s mořem.
Mytologie[editovat | editovat zdroj]
Na vrcholu hory měl svatyni bůh Zeus, také nazývanou Zeus Ithōmētas (Ἰθωμήτας),[3] dórsky Ithōmatas (Ἰθωμάτας).[4] Podle jedné messénské legendy se na této hoře u pramene Klepsydra narodil Zeus, kde ho koupaly nymfy Ithome a Neda a kde u nich vyrůstal.[5] Na jeho počest se zde konávala slavnost Ithomaia. Na základech svatyně Dia byl v byzantských dobách postaven výše uvedený mariánský klášter.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vrchol byl opevněn hradbou a sloužil jako útočiště Messenců. Aristodemos je bránil před Sparťany v prohrané první messénské válce (743–724 před Kristem).[6] Ve ztracené třetí messénské válce (464–455 před Kristem) byla pevnost na Ithōmē obléhána Sparťany po dobu deseti let.[7] Po vítězství Thebanů nad Sparťany v letech 370/369 před Kristem bylo mezi Ithome a vedlejším vrcholem Eua založeno město Messene jako hlavní město osvobozené nové Messénie. Hora Ithome byla zahrnuta jako akropole do městského opevnění.[8] Starověké město Messene je nyní jedním z největších archeologických nalezišť v Řecku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Yves Lafond: Ithome [1]. Ve: Der Neue Pauly (DNP). Svazek 5, Metzler, Stuttgart 1998, ISBN 3-476-01475-4, S 1178
- Richard Speich: Peloponnes, umělecký a cestovní průvodce s vlastivědnými poznámkami (Kunst und Reiseführer mit Landeskunde). Vydavatel: Kohlhammer Verlag, Stuttgart 1980, ISBN 3-17-010031-9
- William Smith: Dictionary of Greek and Roman Geography, Londýn 1854
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ithimi na Wikimedia Commons
- Článek k městu Messene ve: Dictionary of Greek and Roman Geography, anglicky