Inga

Inga
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	bobotvaré (Fabales);
Čeleď	bobovité (Fabaceae);
Podčeleď	Caesalpinioideae;
Rod	inga (Inga); Mill., 1754
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inga^[1] (Inga) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy a keře vyskytující se v počtu asi 300 druhů v tropické Americe. Jsou to keře a stromy bez trnů. Na rozdíl od převážné většiny dřevin z bývalé čeledi citlivkovité mají jednoduše zpeřené listy. Vřeteno listu je často křídlaté a bývají na něm charakteristické miskovité žlázky. V květech bývají dlouhé a často nápadné tyčinky. Plody mnohých druhů obsahují jedlou sladkou dužninu, pro kterou je pěstována zejména Inga edulis. Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny, mají význam v místní medicíně ap.

Popis

Ingy jsou beztrnné keře a stromy s jednoduše lichozpeřenými listy. Listy jsou složeny z 1 až mnoha párů vstřícných lístků. Hlavní osa listu je často křídlatá, mezi každým párem lístků je nápadná pohárkovitá žlázka (extraflorální nektárium). Palisty jsou obvykle malé a opadavé. Květenství jsou vrcholová nebo úžlabní, nejrůznějších typů - svazečky, hrozny, klasy, laty, vrcholíky, hlávky nebo okolíky. Květy jsou bělavé, žlutavé až žlutozelené, přisedlé nebo stopkaté. Kalich je trubkovitý, kuželovitý nebo zvonkovitý, nejčastěji s 5 zuby, řidčeji téměř dvoupyský nebo krátce laločnatý. Koruna je válcovitá, kuželovitá nebo nálevkovitá, obvykle s 5 laloky a chlupatá. Tyčinky jsou dlouhé a často nápadné, obvykle bělavé, v počtu asi 20 až 350, a jsou ve spodní části srostlé v trubičku. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, s 10 až 32 vajíčky a tenkou čnělkou která je často delší než tyčinky. Lusky jsou různých tvarů, často na průřezu čtyřhranné, nepukavé nebo pukající až po delší době. Semena jsou dužnatá, s tenkou slupkou, obklopená tlustou bělavou vrstvou sladké dužniny.^[2]^[3]^[4]

List Inga edulis s křídlatým vřetenem a žlázkami
Kvetoucí Inga pilosula
Podlouhlé květenství Inga laurina
Otevřený plod Inga suborbicularis

Rozšíření

Rod Inga zahrnuje asi 300 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Chile a Argentinu. Ingy rostou v poměrně široké paletě biotopů, zejména však v nížinných až montánních deštných lesích v blízkosti vodních toků.^[2]^[3]

Taxonomie

Od převážné většiny zástupců bývalé podčeledi Mimosoideae se ingy snadno odliší i v nekvetoucím stavu podle jednoduše zpeřených listů, které mají křídlaté nebo alespoň ploché vřeteno listu a na něm jsou mezi páry lístků charakteristická miskovitá nektária.^[4]

Význam

Různé druhy ingy jsou v tropické Americe oblíbené pro sladkou masitou dužninu plodů a některé z nich jsou i pěstovány. Patří mezi ně zejména Inga edulis, Inga alba, Inga ingoides, Inga rubiginosa, Inga heterophylla a Inga laurina.^[5] Přípravek z kůry Inga alba používají jihoameričtí indiáni kmene Arekuna k léčení svrabu, ekzémů a plísňových infekcí.^[2] Různé druhy ing jsou využívány na palivo, jako stínící stromy na plantážích kávovníku a jiných plodin, jako opora pro pěstování vanilky a na ochranu půdy před erozí. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny s nápadnými květy, např. středoamerická Inga jinicuil.^[5]^[3]

Odkazy

Reference

↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ ^a ^b ^c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9.
↑ ^a ^b ^c LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.
↑ ^a ^b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
↑ ^a ^b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Inga na Wikimedia Commons
Taxon Inga (Fabaceae) ve Wikidruzích

[bsl-1] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

[vengua_6-2] BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9.

[tropflpl-3] LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.

[gentry-4] GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.

[urtas-5] VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]