IFA L60

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
IFA L60
VýrobceIFA
Roky produkce1987–srpen 1990
PředchůdceIFA W50
NástupceIFA 1318 (Prototyp)
Technické údaje
Délka6640 mm
Šířka2500 mm
Výška2830 mm
Rozvor3200–3860 mm
Celková hmotnost12,3 t
Užitečná hmotnost6,2 t
Motor
Motor6 VD 13,5/12 SRF (Diesel, 9160 cm³)
Výkon132 kW
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IFA L60 byl užitkový automobil vyvinutý východoněmeckou automobilkou Industrieverband Fahrzeugbau (IFA). Ve své nabídce ho automobilka měla v letech 1986 a 1990, přičemž ho prodala asi dvacet tisíc kusů, než se celý závod stal součástí společnosti Mercedes-Benz.[1] Automobil navazoval na svého předchůdce, model W50, který měla firma sériově vyráběla od roku 1965.[1] Obě typové řady společnost vyráběla současně, byť model L60 měl podle jejích plánů postupně řadu W50 nahradit.[2]

Vozidla řady L60 se vyznačovaly nosností 6,2 tuny a rozvorem náprav od 3200 milimetrů do 3860 milimetrů. Poháněl je vznětový řadový šestiválec o objemu 9,16 litru, který umožňoval nejvyšší výkon 132 kilowattů a točivý moment 634 Newtonmetrů. Do automobilu byla montována osmistupňová převodovka a pohon všech kol. Od roku 1988 se nabídka rozšířila o možnost náhonu pouze na zadní kola.[2]

Koncept[editovat | editovat zdroj]

Na konci 60. let začali v Ludwigsfelde kromě typu IFA W50 vyvíjet výkonnější nákladní automobil. Podmínky zahrnovaly sklopnou kabinu a použití šestiválcových motorů. V roce 1971 byl připraven první prototyp. Cílem bylo také standardizovat díly kabiny s výrobou Roburů. Tento projekt selhal kvůli ekonomickým omezením stejně jako použití kabiny Volvo. S vynaložením značného úsilí, ale téměř bez jakýchkoliv optických změn, byla nakonec ze staré kabiny modelu W50 vyvinuta sklopná kabina. První L60 (nultá série) nakonec sjel z výrobní linky v prosinci 1986, diktovaný exportními plány jako varianta s pohonem všech čtyř kol. Verze 4×2 byla nabízena od roku 1988, ale nebyla vyráběna až do roku 1989.

Když byl model IFA L60 představen v roce 1987, šlo o „dočasný přírůstek“ k typu IFA W50. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bylo v plánu postupně nahradit typ W50 typem L60, jenže se tak nestalo, protože výroba byla ukončena krátce po pádu zdi v srpnu 1990 po dobrých třech letech výroby. Oproti W50 je dnes L60 v Německu málo rozšířená. Důvodem je kromě nižšího počtu kusů také složitější technologie a obtížnější obstarávání náhradních dílů.

Při navrhování L60 jako nástupce W50 byl kladen důraz na předpisy EHK, trendy v konstrukci užitkových vozidel, požadavky trhu a nízkou spotřebu paliva a hospodárnost. V tomto ohledu je L60 i přes svou vnější podobnost s W50 v mnoha ohledech novinkou. Mezi hlavní slabiny W50 patřily nízké užitečné zatížení a výkon motoru – ty byly u L60 vylepšeny. V porovnání s motorem 4 VD 14,5/12-1 SRW o výkonu 92 kW v modelu W50 se výkon L60 zvýšil o cca 43 % na 132 kW díky použití nově vyvinutého šestiválcového modulárního motoru. S užitečným zatížením zvýšeným o dobrou tunu, v závislosti na modelu, se poměr výkonu a hmotnosti zlepšil na 183,82 kg/kW pro tahač IFA L60 s 12t přívěsem. Spotřeba paliva se pohybuje v rozmezí 24–26 l/100 km a je tedy vyšší než u W50, ale v poměru k přepravované užitečné hmotnosti je u modelů s pohonem všech kol o 15 % nižší. Čtyři možné maximální rychlosti jsou široké 72, 82, 92 a 105 km/h a umožňují širokou škálu použití. Modely s pohonem všech kol jsou navrženy pro stoupavost až 60 % (v nenaloženém stavu), modely s pohonem zadních kol pro samotné vozidlo 35 %. Pro soupravu s vlekem je u všech modelů zajištěna stoupavost nejméně 18%.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HYAN, Tomáš. Stručná historie východoněmeckých automobilů IFA. Garáž.cz [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  2. a b PAVLŮSEK, Ondřej. Východoněmecká legenda IFA je skoro zapomenutá. Připomeňte si slavné náklaďáky!. Auto.cz [online]. 2019-03-25 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]