Hranice (zámek)
| Zámek Hranice | |
|---|---|
 Zámek Hranice | |
| Účel stavby | |
Panské sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance, baroko |
| Materiály | Kámen, zdivo |
| Poloha | |
| Adresa | Hranice I-Město,  Česko |
| Ulice | Pernštejnské náměstí |
| Souřadnice | 49°33′0″ s. š., 17°44′6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41768/8-435 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek v Hranicích je barokní stavba vzniklá na původních základech staršího hradu vybudovaného Pernštejny. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Dějiny
Roku 1427 se Hranice staly součástí rozlehlého panství nepsaných vládců husitské a pohusitské Moravy - pánů z Cimburka. Za vlády Jana a Ctibora Tovačovských z Cimburka byly Hranice opevněny kamennými hradbami (1435-1460) a původně dřevěná městská tvrz, již pravděpodobně vybudovali v místech dnešního zámku někteří ze zástavních držitelů města, byla přestavěna na malý kamenný hrádek.
Roku 1470 získal hranické panství společně s hradem pan Albrecht Kostka z Postupic, nejvyšší komorník zemského soudu v Olomouci. Na hradě ovšem mnoho nepobýval a pro značné zadlužení byl brzy nucen hrad s městem zastavit panu Janu Bělíkovi z Kornic. Nehledě na tuto zástavu ale hrad s přináležejícím zbožím roku 1475 prodal za 4000 zlatých a tři životy (termín „tři životy“ znamená možnost držby v zástavě po dobu tří generací rodu, tj. po dobu života pana Viléma a jeho dvou nástupců) pánům Vilémovi a Janovi z Pernštejna. Tato obchodní transakce ovšem poněkud komplikovala situaci, poněvadž právoplatnými majiteli jednoho a téhož panství se stali zároveň pan Jan Bělík a pan Vilém z Pernštejna. Není známo, jak se celá věc urovnala, ale k roku 1477 byl již pánem na Hranicích Vilém. Pernštejnové vlastnili město Hranice mezi léty 1475–1547. S jejich vládou je spojen rozkvět hranického panství i města samotného. Došlo také k další přestavbě městského hradu, jenž byl významně rozšířen (snad mezi rokem 1480 a 1514). Z této doby také pochází válcový základ dnešní zámecké věže.
Pod vlastnictvím Jana Kropáče z Nevědomí zažilo město jednu z posledních renesancí svého rozkvětu. Poněvadž si Jan Kropáč vybral Hranice jako sídelní město, došlo k novým urbanisticko-architektonickým úpravám historického jádra, přičemž pozornost se soustředila především na sídlo samotné – tedy původně pernštejnský hrad, který byl přebudován na výstavný trojkřídlý renesanční zámek. Vlastní budova zámku se od dnešní stavby se lišila pouze západním křídlem, jež bylo o něco kratší než dnes, a také severním zakončením zámku, neboť severní arkádové křídlo ještě nestálo a zámek tak byl v tuto stranu oddělen od hospodářské části pouze příkopem, a úpravou vstupní (dnes Zámecké) ulice. Stará pernštejnská původně cele válcová věž dostala osmibokou nástavbu a byla zastřešena kuželovou střechou s podsebitím.
Po smrti Jana Kropáče se na Hranicích vystřídalo několik majitelů (Jan mladší ze Žerotína, Bedřich ze Žerotína, Jan Jetřich z Kunovic), mezi léty 1600–1609 vlastnil město Zdeněk Žampach z Potštejna (z období jeho působení pochází korouhvička na zámecké věži a unikátní arkádové severní křídlo zámku).
V současnosti slouží zámek jako městský úřad, kdy po rekonstrukci bylo nádvoří opatřeno skleněným příkrovem, čímž vzniklo světlé atrium.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-02]. Identifikátor záznamu 153891 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Hranice na Wikimedia Commons
