Heraltice (tvrz)
| Heraltice | |
|---|---|
 Bývalá tvrz | |
| Základní informace | |
| Výstavba | okolo r. 1256 |
| Zánik | po r. 1790 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Valdštejnové |
| Poloha | |
| Adresa | obec Heraltice, Heraltice,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′48,14″ s. š., 15°43′46,48″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Heraltice jsou zaniklá tvrz ve stejnojmenné obci. Tvrz stávala na místě současné návsi naproti současnému kostelu. Později zde byl postaven panský dvůr s opevněným sídlem a z tvrze zbyly jen zdi opevnění a sklepy v domě čp. 55.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Heraltice byly od 13. století v držení šlechtického vladyckého rodu z Heraltic, přičemž první zmínka se vyskytuje v listině Přemysla II. z roku 1256 – na listině je podepsán i jistý Radoslav z Heraltic. Vladykové z Heraltic drželi ves i okolní statky do roku 1366.[1] V roce 1366 udělil moravský markrabě Jan Jindřich lénem část majetku i s půlkou tvrze na Heralticích Petru Hechtovi z Rosic, přičemž je poprvé zmíněna tvrz.[2] Smil z Heraltic, držitel půlky tvrze měl podle knih půhonných konflikty s obyvateli druhé části tvrze a v roce 1415 zaútočil na jejich majetek. Byla pobořena i část tvrze. Václav Hecht z Rosic dokonce obvinil Oldřicha z Heraltic, že vpadl do jeho části vsi a zbil jeho poddaného i s dítětem.[1]
Tvrz byla ještě více poničena při husitských válkách. Oldřich z Heraltic se pustil do celkové rekonstrukce tvrze, tedy i části patřící Hechtům. Přestavba trvala patrně do roku 1464. Spory však nepřestaly a trvaly až do konce 15. století.[1] V roce 1450 Hechtové z Rosic vymřeli a jejich majetky v roce 1453 zastavil Jiří z Poděbrad těšínskému knížeti Přemkovi. Ten prodal majetky Oldřichovi Mládenci z Miličína. Oldřich Mládenec prodal roku 1505 svoji část tvrze Valdštejnům. Těm v roce 1522 také připadl zbývající díl vsi i tvrze patřící v té době již zemřelému Janu z Heraltic, který byl posledním z rodu a jeho smrtí rod z Heraltic vymřel po meči.
Připojením vsi k brtnickému panství ztratila tvrz svůj hlavní význam. Heratlice se staly součástí brtnického velkostatku a na místě bývalé tvrze byl později postaven panský dvůr. Původní tvrz postupně chátrala a později byla celá zbourána.[1]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
V roce 1790 bylo tvrziště ještě výrazné. Mělo oválný[2] půdorys s osami přibližně 57 a 72 metrů dlouhými. Na jihozápadě lze předpokládat dvůr; z původní tvrze se dochovaly pouze sklepy v místech domu čp. 55 a část zdi u hlavní silnice.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2016-08-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 89–90. Dostupné online.
- ↑ a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Heraltice, s. 217–218.
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2016-08-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 89. Dostupné online.