Helmovka medonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHelmovka medonohá
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďhelmovkovité (Mycenaceae)
Rodhelmovka (Mycena)
Binomické jméno
Mycena renati
Quél.; 1886
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helmovka medonohá (Mycena renati) jinak také helmovka žlutonohá[1] je druh houby z čeledi helmovkovité (Mycenaceae).

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dorůstá do šířky 1–3 cm, je radiálně rýhovaný, na okraji rýhovaný, v mládí zvoncovitý pak postupně dostává tvar kuželovitý. Pokožka má růžovou až hnědou barvu, okraje bývají zpravidla světlejší. Často bývá popraskaná.[2][3]

Bílé až narůžovělé lupeny jsou ke třeni zaobleně přirostlé, na klobouku poměrně řídce uspořádané. Výtrusný prach je bílý.[2][3]

Třeň může být 2–7 cm dlouhý, je válcovitý, tenký, dutý, hladký, zlatožlutý, někdy s oranžovým či medovým nádechem. [4][3]

Tenká, bílá až zažloutlá dužnina má slabý, čpavkový odor a mírnou chuť.[2][4]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Nejedlá houba.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Tato helmovka roste trsovitě od června do listopadu na trouchnivějícím dřevě listnatých, vzácně i jehličnatých stromů, preferuje olše, lísky a buky.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Houba je rozšířena v oblastech Evropy, Blízkého východu, Severní Ameriky, Brazílie, Kanárských ostrovů a východního Ruska.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mycena renati (Helmovka medonohá, h. žlutonohá). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d GRÜNERT, Helmut; GRÜNERT, Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4. 
  3. a b c d Mycena renati - helmovka medonohá - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  4. a b c Mycena renati - helmovka medonohá - Mykoweb. www.mykoweb.cz [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  5. Mycena renati Quél.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]