Hasivka orličí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hasivka orličí

Hasivka orličí
Hasivka orličí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: kapraďorosty (Pteridophyta)
Třída: Kapradiny (Polypodiophyta)
Řád: Osladičotvaré (Polypodiales )
Čeleď: hasivkovité (Dennstaedtiaceae)
Rod: hasivka (Pteridium)
Binomické jméno
Pteridium aquilinum
(L.) Kuhn, 1879

Hasivka orličí (Pteridium aquilinum (L.) Kuhn, 1879) je naše největší kapradina[zdroj?] z čeledi hasivkovitých.

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Lidová jména: kapraď orličí, křídlatěnec, kapradí samice

Rodové jméno hasivka je odvozeno od schopnosti druhu zahajovat sukcese na plochách vzniklých po lesním požáru, jelikož její oddenek roste hluboko pod zemí. Světle zelená listová čepel je tuhá a obvykle vodorovně rozložená. Skládá se z podlouhle kopinatých lístečků. Kopinaté lístečky jsou na špičce celokrajné, při spodině laločnaté, s kupkami výtrusnic při ohrnutém okraji.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to statná rostlina, která nese nepřezimující světle zelené 2-3x zpeřené listy. Vyrůstají po jednom ze silného plazivého oddenku, který je hluboko pod zemí. Jsou až 2,5 m vysoké, kožovité a mají trojhranný řapík vysoký až 1 m. V mládí je spirálovitě svinutý. Na šikmém průřezu dolní části řapíku vytvářejí cévní svazky obraz, který se podobá dvouhlavému orlu - odtud vznikl druhový název.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Výtrusnice dozrávají v červenci až září, pukají příčnou skulinkou a vypadává z nich mnoho drobných výtrusů, které jsou chráněné ohrnutým okrajem čepele. Z výtrusů vyrůstá nadzemní prvoklíček srdčitého a lupenitého tvaru s četnými kořínkovými vlákny. Na prvoklíčku dále vyrůstají kuželovité pelatky se samčími buňkami a později lahvicovité zárodečníky s vaječnou buňkou, z níž po oplodnění vyrůstá nová rostlinka.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Hasivka orličí se někdy může zaměňovat s další vytrvalou kapradinou - kapraď samec (Dryopteris filix-mas), který však má kratší a rezavě zbarvený oddenek, ze kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké,tmavě zelené a jednoduše zpeřené listy. Listy obsahují lístky, které jsou vpředu zoubkaté. Řapík má kratší než čepel a jeho výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste na písčitých i hlinitých kyselých půdách,zvláště ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, zejména borových. Může se vyskytovat ve vřesovištích nebo na stráních, někdy i mimo les. Preferuje nevápenité půdy. Často vytváří rozsáhlé a souvislé porosty.

mladé listy

Hasivka orličí je typický kosmopolitní druh rozšířený po celém světě. Roste ve všech zemích v lesním pásmu, kromě Jižní Ameriky.

dospělá rostlina

Využití[editovat | editovat zdroj]

  • Hasivka orličí má oddenky bohaté na škrob a sliz, které se dříve používaly v lidovém léčitelství.
  • V době hladu se z usušených oddenků pekl chléb nebo se z nich vařilo pivo.
  • Hasivka se používá i jako bylinný lék, efektivní je zvláště proti parazitům. Američtí Indiáni jedli syrové oddenky jako opatření proti bronchitidě.
  • V současnosti je ve Wales sklízena jako průmyslový kompost.
  • Syrová hasivka obsahuje enzym thiaminázu.[1] Nadměrnou konzumací může způsobit beri-beri, zvláště u zvířat s jednoduchým žaludkem. Přežvýkavci jsou méně náchylní, protože dokáží thiamin syntetizovat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bracken na anglické Wikipedii.

  1. http://www.ivis.org/advances/Beasley/Cpt2E/ivis.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena ČSR, kol.autorů, Academia, Praha, 1981

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu