Hakor
| Hakor | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Achoris | |||||||||||||
 Socha Achorise (Hakora) | |||||||||||||
| Doba vlády | 390–380 př. n. l. | ||||||||||||
| Rodné jméno |
| ||||||||||||
| Trůnní jméno |
| ||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||
| Aaib merytauy | |||||||||||||
| Jméno obou paní |
| ||||||||||||
| Zlatý Hor | |||||||||||||
| Potomci | Nefaarudž II. | ||||||||||||
| Otec | Nefaarudž I. | ||||||||||||
| Hrobka | ? | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Hakor,[1] také známý v řecké formě Achoris nebo Hakoris, byl staroegyptský faraon 29. dynastie. Vládl v letech 392–391 př. n. l. a následně opět 390–380 př. n. l.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Nefaarudže I. začal boj o trůn,[2] a trůn si nárokovali dva nebo tři uchazeči: Hakor, Pašerimut a případně nepříliš jasná postava Muthis [p 1]. Po smrti Nefaarudže I. začal boj o trůn. V důsledku toho byl Hakor střídavě považován za legitimního nástupce Nefaarudže I. nebo jemu nepříbuzného uzurpátora Pašerimuta (390–391 př. n. l.).
V roce 1986 John D. Ray navrhl, že by Hakor mohl být dědicem Nefaarudže I. a vládnout až do druhého roku své vlády, kdy byl sesazen Pašerimutem. Po dalším roce se Hakorovi podařilo získat zpět trůn svržením uzurpátora a pokračoval ve své vládě od data svého prvního nástupu a jednoduše předstíral, že k této mezeře nikdy nedošlo. Do tohoto boje by mohl být vložen třetí uchazeč, Muthis, ale jeho role za předpokladu, že skutečně existuje, není známa.[3] Rayova hypotéza je přijímána jinými egyptology, jako je Alan B. Lloyd[4] a Toby Wilkinson.[1]
Krátce po své smrti, byl Hakor nazván uzurpátorem zakladatelem následné dynastie, Nachtnebefem. Hakor a Nachtnebef mohli být nějakým způsobem příbuzní a vzájemnými soupeři,[2] možná oba ve vztahu s Nefaarudžem I.
Činnosti v Egyptě[editovat | editovat zdroj]
Jakmile se znovu zmocnil trůnu, Hakor učinil značné úsilí, aby potvrdil svou legitimitu[4] důrazem na své, ať už skutečné nebo smyšlené, příbuzenství s Nefaarudžem I.[2][5] Také jeho stavební činnost byla pozoruhodná a rozsáhle restauroval mnoho památek svých královských předchůdců.[5]
V Karnaku dokončil Hakor kapli pro posvátnou bárku Amon-Raa poblíž prvního pylonu.[4] Možná také začal chrámový komplex v severní Sakkáře, který byl později dále rozvinut pod vládou Nechthareheba[4] Jeho stavební činnost je dobře doložena na různých místech v Horním Egyptě, v chrámu Hibis v oáze Charga a na dalších místech.[2]
Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]
Hakor zjevně opakoval zahraniční politiku svého předchůdce Nefaarudže I. V Aristofanově komedii Plutus, která byla uvedena v roce 388 př. n. l., je zmíněno spojenectví mezi Athénami a Egypťany. Theopompus zmiňuje také dohodu mezi Hakorem a Pisidiansem.
Smrt a posloupnost[editovat | editovat zdroj]
Hakor zemřel v roce 378 př. n. l., předal trůn svému synovi Nefaarudžovi II.. Nicméně ten si byl schopen udržet vládu jen čtyři měsíce předtím, než byl sesazen a nahrazen generálem armády od Nachtharehebem, zakladatelem 30. dynastie
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ možný syn Nefaarudže I.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hakor na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Wilkinson 2010.
- ↑ a b c d Grimal 1992.
- ↑ Ray 1986.
- ↑ a b c d Lloyd 1994.
- ↑ a b Clayton 1994.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hakor na Wikimedia Commons
| Předchůdce: | 
|
Egyptský král |
|
Nástupce: |
| Nefaarudž I. | 392–391 př. n. l. | Pašerimut | ||
| Pašerimut | 390–380 př. n. l. | Nefaarudž II. |
