Krčský hřbitov

Krčský hřbitov
	Hřbitov v Krči, centrální cesta s kaplí Panny Marie
Lokalita
Stát	Česko
Obec	Praha
Adresa	Praha 4-Krč
Zeměpisné souřadnice	50°2′45,25″ s. š., 14°26′24,56″ v. d.
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krčský hřbitov (Hřbitov Nusle) se nachází v Praze 4 na okraji městské čtvrti Krč, v ulici Krčská 108/81. Byl založen v první polovině 19. století nákladem obce Michle, protože michelský starý hřbitov u kostela Narození Panny Marie již nedostačoval. Od kostela vedla původně také cesta k novému hřbitovu. Současně byl pod náporem nové výstavby rušen i původní nuselský hřbitov na dnešním náměstí generála Kutlvašra.^[1] Při povýšení Nuslí na město v roce 1898 se stal ústředním hřbitovem pro toto nové město. Hřbitov se nachází na území bývalé Dolní Krče v místě zvaném Zelená liška. Krčský hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Vinohrady.

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov má rozlohu 3,02 ha, je obdélný, orientovaný severojižně mezi ulicemi Krčská, Na Strži a Olbrachtova v blízkosti stanic metra C Pankrác a Budějovická. Uprostřed severní zdi je hlavní vjezd, jako vchod se užívá branka u hlavní Správní budovy v severovýchodním rohu. Na hřbitově bylo k roku 2001 780 hrobek, 3950 hrobů a 2100 hrobů urnových.

V jihovýchodní části hřbitova byl roku 1918 zřízen vojenský hřbitov, na kterém se nacházejí Hroby bojovníků revoluce a který byl zrušen koncem 50. let 20. století. Za ním bylo pohřebiště padlých v květnové revoluci roku 1945, dnes také zrušené. Pamětní deska z tohoto pohřebiště byla umístěna na Správní budovu vedle vchodu.

V jihozápadní části hřbitova býval zdí oddělený hřbitov pro trestance, zřízený pankráckou trestnicí, který míval samostatný vchod z ulice Ke Strži. Tento hřbitov byl zrušen ve 30. letech 20. století.

Zatímco byl hřbitov ještě v době připojení k Velké Praze obklopen pouze polnostmi a ojedinělými stavbami na nuselském katastru v místě dnešních Arkád Pankrác a prodloužení tehdejší Runczikovy ulice, dnes je obestavěn sídlišti (Zelená liška, Antala Staška, Pankrác I., Na Strži, Pankrác III.). Nuselský hřbitov byl založen na vyvýšené pankrácké "náhorní plošině" (na "temeni" pláně na místě obilného pole) v průměrné nadmořské výšce 262 m n. m.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitově se nachází novogotická šestiboká zvonice ze zrušeného hřbitova pro trestance. Uprostřed centrální cesty stojí hřbitovní kaple Panny Marie, obdélná stavba s edikulou na střeše. Poblíž byl v roce 1999 znovuinstalován "ústřední" kamenný kříž s Ukřižovaným Pánem Ježíšem. Ze stromů na hřbitově převládají lípy, jírovce a smrky. Před hřbitovem bývala budova prádelny sídliště Zelená liška z 30. let 20. stol., která v květnu 1945 sloužila též jako márnice obětí Pražského povstání. Několikapatrová budova byla po roce 2000 nahrazena novostavbou obytného domu. Na prostranství bývalého parčíku před hřbitovem směrem k nuselskému katastru probíhá výstavba stanice metra D "Pankrác". Hřbitov je dopravně spojen s Nuslemi, Krčí a Kunraticemi linkou městských autobusů. Na severní zdi poblíž vchodu je deska, hlásající, že "v těchto místech padl 5. května 1945 v čestném boji" s okupanty student Karel Hořejší z Nuslí.

Pohřbené osoby[editovat | editovat zdroj]

Václav Balšán (19.11.1914–18.11.1972), lehký atlet Spartaku Nusle, držitel sedmi svět. rekordů v chůzi
Alois Banseth († 10.7.1924 ve věku 58 let), podnikatel, zakladatel populární restaurace v Nuslích
Jan Budař (kněz) (1867–1948), mons. a papežský prelát, spisovatel
Emil Čermák (novinář) (1864–1943), první šéfredaktor Lidových novin
Jindřich Černý (1905–1960), spisovatel a překladatel
Václav Čížek (15.2.1861–20.2.1922), hudebník
Radoslav Grygar (16.7.1932–2.5.1985), prom. historik
John Václav Hausenblas (1921–2001), lékař, čs. rekordman ve skoku vysokém, plukovník US Army (US Navy)
Josef Jonáš (padl 22.4.1918 u Terronu ve věku 24 let), legionář roty Na Zdar ve Francii, bojoval v bitvě u Arrasu 9.5.1915
Marie Kadeřábková (26.9.1895–9.7.1923), místonáčelnice sokolské župy pražské a Sokola v Nuslích
František Kocan († 30.12.1923 ve věku 54 let), podnikatel, maj. hotelu v Nuslích
Sylvestr Krnka (1825–1903), puškař a vynálezce
František Lenoch (17.2.1898–24.9.1970), český lékař, internista; profesor UK. Zakl. čs. revmatologie.
Otto Linhart (radiotelegrafista) (1895–1980), čs. legionář, odbojář první i druhé světové války
Václav Luka (17.5.1872–18.1.1935), hotelier, Sokolský činovník, maj. hot. Luka v Nuselské ul.
Josef Mlynář (1864–1913), řídící učitel z Nuslí
Gabriel Moudrý (1869–1930), český novinář
František Pokorný (2.1.1819–13.11.1847), nuselský měšťan
František Ferdinand Pokorný (15.3.1864–14.4.1914), cechmistr pokrývačský, maj. činž. domu v Nuslích
Vratislav Vácslav Preclík (10.8.1879–4.8.1946), soukr. z Nuslí, velkouzenář na Hradčanech, maj. činž. domu v Kunraticích
Vratislav Jan František Preclík (2.12.1909–22.6.1992), rodák z Nuslí čp.185 (Bělehradská, U Hrabánků), redaktor "Mladé generace" ČOB
Václav Procházka (1.1.1884–12.9.1945), vrchní stavební rada hl. m. Prahy
Dagmar Sedláčková (1931–2008), akademická malířka a knižní ilustrátorka
Augustin Šebek (5.2.1874–25.2.1943), podnikatel, maj. továrny na uzenář. zboží v Nuslích
Petr Škvrně (1971–2003), fotograf
Karel Šolc (1893–1985), klavírista a hudební skladatel
Josef Vratislav Špitálník (22.4.1903–27.5.1927), akademický malíř (autor náhr. František Bílek)
František Ženíšek (11.11.1867–14.2.1932), majitel domu a záv. truhlářského v Nuslích