Kostel Narození Panny Marie (Michle)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Narození Panny Marie v Praze-Michli
Kostel NPM Praha-Michle.jpg

Pohled na kostel
Místo
stát Česko Česko
kraj Praha
obec Praha
zeměpisné souřadnice 50° 2′ 59,7″ s. š., 14° 27′ 8,8″ v. d.
Kostel Narození Panny Marie (Michle) (Česko)
Red pog.png
Základní informace
náboženství křesťanství
církev římskokatolický
provincie česká
diecéze pražská
vikariát III. pražský vikariát
farnost Michle
status farní kostel
Architektonický popis
výstavba 1724
Specifikace
stavební materiál kámen
Odkazy
oficiální web www.michlehabrovka.cz

Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Praze-Michli je barokní kostel, postavený jako kaple Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v roce 1724. Poblíž kostela je postavena fara. Kostel je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1] Kostel je farním kostelem michelské farnosti.

Obsah

Historie [editovat]

Podle fundační a donační listiny z 8. července roku 1724 nechal univerzitní profesor práv Václav Neumann z Puchholtze zřídit kapli „ku cti Panny Marie a Čtrnácti sv. pomocníků“, nad kterou držela patronát právnická a lékařská fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity. O stavbě nejsou zaznamenány žádné zprávy, pravděpodobně byla vystavěna za jediný rok. O čtyři roky později, v roce 1728 generální vikář Daniel Mayer vysvětil dva přenosné postranní oltáře a vložil do nich relikvie. Prvním knězem se zde v letech 1724–1730 stal Jan Šebesta. Jmění kostela činilo 700 zlatých, jeho bohoslužby, křty a správu zajišťováli misionářsky kněží, většinou z Vršovic. Od roku 1741 do roku 1946 byly události michelského kostela a církve zaznamenávány v pamětních knihách.

Od roku 1801 byla vedena samostatná kniha křtů, sňatků a pohřbů. Roku 1857 byla při tomto kostele zřízena samostatná michelská farnost. K  jejím nejvýznamnějším kněžím patřil roku 1917 pozdější kardinál a arcibiskup Josef Beran.

Kostel na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku s presbytářem a předsíní v podobě dvou obdélných přístavků má neobyčejně silné zdi, sanktusovou věžičku a dva barokní štíty. Kostel je orientovaný oltářem na východ. Na východním průčelí je vytesán erb zakladatele, vsazený do římsy.

Interiér [editovat]

Vnitřní zařízení je různorodé a pochází z 18. až 20. století. Hlavní oltář Panny Marie sestává z mariánského obrazu, olejomalby z 60. let 19. století. Na oltářní přepážce jsou vztyčeny dvě barokní sochy českých patronů: sv. Václav ve zbroji a sv. Jan Nepomucký, polychromované dřevořezby z počátku 18. století, které sem byly přeneseny z postranních oltářů. Na jižním postranním oltáři v barokním rámu s andílčími hlavičkami stojí kopie sochy Michelské madony, zhotovená před rokem 1949.

Michelská madona [editovat]

Michelská madona

Nejméně od roku 1856[zdroj?] je v tomto kostele uctívána milostná soška Michelské madony, jedno z nejvýznamnějších děl českého vrcholně gotického sochařství z počátku vlády Karla IV., dodnes je jedna její kopie umístěna na pravém (jižním) bočním oltáři. Oproti originálu je pozlacená, má obě ruce a insignie Královny andělů (korunku a žezlo). Druhá kopie z roku 1949 se nachází na faře.

Dřevořezba stojící Panny Marie Královny s oblečeným Ježíškem na pravé paži má na hlavě zbytek kruhového dýnka po královské koruně s dekorativně řezanými loknami. Do roku 1948 měla ona i Ježíšek vysokou stříbrnou korunku, která se ztratila. V levé ruce madona držela královské žezlo. Tělo zdobí přemíra schématických, ostře řezaných záhybů oděvu. Socha je vyřezána z hruškového dřeva. Komorní formát 120 cm výšky prozrazuje, že byla umístěna uvnitř oltářního výklenku nebo oltářní archy. Polychromie se nedochovala. Originál sošky byl roku 1949 zakoupen do sbírek Národní galerie v Praze pod inventárním číslem P 701[2]. Je vystaven ve stálé expozici v Anežském klášteře. Do michelského kostela byla zhotovena kopie této sochy.

Z dílny takzvaného Mistra Michelské madony či jeho vlivu se dochovalo asi deset dřevořezeb z let 1320–1360. Patří k nim socha sv. Floriána z kláštera augustiniánů v Sankt Florianu, soška Broumovské madony, madonka z Dýšiny u Plzně, madona z Hrabové, Prostějovská madona, Znojemská madona, dva korpusy Krista – od karmelitek na Hradčanech a z Ostritz; snad také v poslední době objevená madona na lvu z Klosterneuburgu, zakoupená do Národní galerie v Praze. O původu a působišti Mistra Michelské madony historikové umění vedou spory, v úvahu přichází Praha, Brno nebo Olomouc.

Varhany [editovat]

Varhany se nacházejí v zábradlí kůru. Hrací stůl je vestavěn do zadní části skříně varhan. Varhany postavila v roce 1891 pražská varhanářská firma Josef Rejna a Josef Černý. Varhany jsou jednomanuálové s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Půvudně měly 6 rejstříků, které byly někdy v 50-60 letech doplněny o další dva rejstříky na kuželkové vzdušnici, napojené na stávající nástroj pneumatickou trakturou. K varhanům byla také přidána pedálová spojka a tremolo.

Dispozice varhan:

Manuál C-f3, 54 tónů

  • Principál 8´
  • Kryt 8´
  • Salicionál 8´
  • Flétna 4´
  • Oktáva 4´
  • Flétna šustivá 2´(přidaná)
  • Mixtura 1 1/3´ 3x (přidaná)

Pedál C-c1, 25 tónů

  • Subbass 16´
  • I/P

Současnost [editovat]

Kostel tvoří farnost dohromady s kostelem svatého Františka z Assisi v Krči. Od roku 1989 ji spravují Misionáři Identes. Současným administrátorem je zde Antonín Lukeš, MId. V letech 1996–2011 zde působil kněz Alberto Giralda Cid, MId.

Od poloviny 90. let 20. století je kostel obklopen výškovými budovami kvůli budovanému BB Centru v lokalitě Brumlovky.

Provoz po nedokonale řešené silnici v těsné blízkosti kostela způsobil poškození obvodových zdí, tudíž muselo dojít v roce 2000 k rekonstrukci.[3] Navzdory této rekonstrukci a upravení ulice Baarovy však problémy s prasklinami ve zdích zůstávají.

Fotogalerie [editovat]

  • Kostel s výškovou budovou Filadelfia v pozadí

  • Fara michelské farnosti

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2011-09-24]. Dostupné online.  
  2. ↑ Katalogová stránka Národní galerie Michelské madony
  3. ↑ http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/michle.htm

Literatura [editovat]

  • PROFOUS, Antonín; Místní jména v Čechách, III. díl, písmena M-Ř, Praha 1951, strany 68-69.
  • KUTAL, Albert; České gotické sochařství 1350–1420, Praha 1962
  • HLOBIL, Ivo; Mistr Michelské madony – druhý život, in: Král který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. David Majer (ed.). Ostrava 2011, s. 433–450.
  • Pamětní knihy z let 1724–1946, tři svazky, rukopisy latinské, německé a české; Archiv hlavního města Prahy

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Narození_Panny_Marie_(Michle)&oldid=10134226“