Georgios Averof

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georgios Averof
Georgios Averof
Základní údaje
Vlajka námořnictva
Typpancéřový křižník
Třídatřída Pisa
UživateléŘecké námořnictvo
Jméno podleJorgos Averoff
Zahájení stavby1907
Spuštěna na vodu12. března 1910
Uvedena do služby16. května 1911
Osudoficiálně ve službě, muzejní loď
Takticko-technická data
Výtlak9958 t (standardní)
10 200 t (plný)[1]
Délka129,8 m (na vodorysce)
140,8 m (max.)
Šířka21 m
Ponor7,5 m
Pohon2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
22 kotlů
19 000 hp
Palivo1500 t (uhlí)
Rychlost22,5 uzlu
Posádka670
Pancíř80–200mm boky
50mm paluba
140mm hlavní věže
175mm sekundární věže
190mm barbety
180mm velitelská věž
Výzbroj4× 234mm kanón (2×2)
8× 190mm kanón (4×2)
16× 76mm kanón (16×1)
4× 47mm kanón (4×1)
3× 450mm torpédomet (3×1)

Georgios Averof je pancéřový křižník řeckého námořnictva třídy Pisa. Ve službě v první linii byl v letech 1911–1952. Později byl využíván jako cvičný hulk a od roku 1986 je z něj muzejní loď. Je to jediný dochovaný pancéřový křižník.[2] Každoročně jej navštíví více než 60 000 lidí.[3]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Georgios Averof roku 1910 během dokončování v loděnici

Křižník Georgios Averof byl pojmenován na počest podnikatele Jorgose Averoffa (1815–1899), jehož potomci uhradili čtvrtinu nákladů na jeho pořízení.[1] Postavila jej italská loděnice Cantiere navale fratelli Orlando v Livornu. Stavba byla zahájena roku 1907, dne 12. března 1910 byl spuštěn na vodu a do služby byl přijat 16. května 1911.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 234mm kanóny ve dvouhlavňových věžích, které doplňovalo dalších osm těžkých děl ráže 190 mm v dvoudělových věžích na bocích trupu. Lodě dále nesly šestnáct 76mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a tři 450mm torpédomety. Pohon obstarávaly dva parní stroje s trojnásobnou expanzí, kterým páru dodávalo 22 kotlů typu Belleville. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 22,5 uzlu.[1]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Georgios Averof za druhé světové války

V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které se Řecko střetlo s Osmanskou říši. Pod vedením kontradmirála Pavlose Kountouriotise, jehož vlajkovou lodí byl Georgios Averof, Řekové zvítězili v bitvách u EliiLemnosu.

Georgios Averof byl dále nasazen v první světové válce v letech 1917–1918 a v řecko-turecké válce v letech 1919–1922. V letech 1925–1927 byl ve Francii modernizován. Nasazen byl také ve druhé světové válce. Po německé invazi do Řecka se lodi podařilo uniknout do Alexandrie. V dalším průběhu války sloužila zejména při doprovodu konvojů.

V roce 1952 byl křižník vyřazen z první linie, byl využíván k výcviku a jako plovoucí kasárna. Od roku 1986 je přístupný jako plovoucí muzeum.[2] Nachází se ve Faliro, které je součástí Athén.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d AVEROF armoured cruiser (1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c B/S GEORGIOS AVEROF [online]. Historical Naval Ships Association [cit. 2018-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-19. (anglicky) 
  3. Hellenic Navy battle cruiser Georgios Averof starts refit [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]