Galerie MBÚ ČSAV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikrobiologický ústav AV ČR

Galerie MBÚ ČSAV vznikla v 60. letech ve spojovací chodbě biologických ústavů ČSAV (Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav molekulární genetiky, Ústav nukleární biologie a radiochemie), Českobudějovická (Vídeňská) 1083, Praha 4. V době normalizace se zde uskutečnily některé významné výstavy. Galerie ukončila činnost 90. letech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tradice výstavní činnosti vznikla v 60. letech ještě v původním sídle Ústředního ústavu biologického v Dejvicích. Po přestěhování do Krče inicioval ředitel MBÚ Ivan Málek výstavy i v nové budově ústavu. Před počátkem normalizace se zde konaly výstavy výtvarníků, kteří nemohli vystavovat v galeriích kontrolovaných tehdejším Svazem československých výtvarných umělců (Lubomír Přibyl, 1962, Karel Trinkewitz, 1970). V 70. letech se v tomto prostoru konaly pouze výstavy silně ideology zaměřené a věnované Únoru 1948, VŘSR, vědě v Sovětském svazu, bezpečnosti práce, výročí SNP nebo května 1945, Mnichovské dohodě, měsíci československo-sovětského přátelství, apod.

Roku 1978 se v Galerii MBÚ uskutečnila výstava mladých výtvarníků z generace pozdějšího Volného seskupení 12/15 s názvem Konfrontace.[1] Po udání vedoucího zvláštního oddělení ústavu pana Pospěcha přijela výstavu šetřit komise funkcionářů SČVU a kulturní tajemník ÚV KSČ Miroslav Müller (přezdívaný "kat české kultury").[2] Výtvarníky, zamčené na vrátnici ústavu, přijel hájit a vysvobodit tehdejší ředitel Národní galerie Jiří Kotalík.[3]

Koncem 70. a počátkem 80. let se program výstav opět věnoval politickým výročím a ideologickým tématům. Další uvolnění nastalo až ve druhé polovině 80. let, kdy zde vystavovala surrealistka Alena Nádvorníková, studenti AVU nebo Milan Dobeš. Tehdejší vědecký pracovník ÚMG J. Nosek zorganizoval výstavy děl německého malíře Siegfrieda Höffera (1985) a roku 1988 výstavu grafických listů Jiřího Sozanského (cykly Suterén, Job, Poutník). V rámci vernisáže byly promítány videozáznamy akcí (Evakuace, Dům č. 50, Pevnost Terezín).

Výstavy Galerie MBÚ zprvu organizoval právník J. Laufer a později laborant Miroslav Kostka, v 80. letech Eva Hallerová. Podle vědeckého tajemníka MBÚ dr. Jaroslava Spížka měl ústav při stavbě nové budovy povinnost nakupovat umělecká díla a proto spolu s J. Laufrem, Miroslavem Holubem a kunsthistoriky navštěvovali ateliéry výtvarníků a vybírali obrazy určené k výzdobě interiérů. Pro akademika Ivana Málka tak k jeho životnímu jubileu získali i jednu verzi Kleopatry Jana Zrzavého. Výstavy skončily poté, co se roku 1997 ztratily během výstavy dva obrazy.[4]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marcela Pánková, Konfrontace, kat. výstavy, 12 s., Závodní výbor ROH, MBÚ ČSAV, 1978
  2. Zuzana Humpálová, Miroslav Müller, šéf kultury od normalizace po přestavbu, ČRo Plus, 5.10.2017
  3. Než Bilo 12/15, rozhovor Marcely Pánkové s Petrem Pavlíkem, Zakázané umění II., Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 103
  4. Jaroslav Spížek, in: Jiří Hůla a kol., 2015, s. 150-152

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Hůla, Radoslava Schmelzová, Barbora Špičáková, Cesty mohou býti rozličné. Výstavy současného umění v ústavech Akademie věd České republiky, Sborník ke stejnojmenné výstavě, Galerie Národní knihovny, Archiv výtvarného umění, o.s., Praha 2015, ISBN 978-80-905744-3-4
  • Dagmar Dušková Svatošová, Konfrontace v Mikrobiologickém ústavu, in: Pavlína Morganová a kol., Výstava jako médium: České umění 1957-1999, Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze 2020, s. 564-573, ISBN 978-80-88366-13-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]