Grand Prix Francie 1914
.jpg)
Grand Prix Francie 1914 (francouzsky XIV Grand Prix de l'Automobile Club de France) byla v pořadí sedmou Velkou cenou Francie. Konala se na okruhu po veřejných silnicích u Lyonu 4. července 1914.
Závod[editovat | editovat zdroj]
Pravidla Velké ceny vyhlášená Automobile Club de France pro rok 1914 stanovovala maximální hmotnost vozu na 1100 kg a objem motoru do 4500 cm³.[1][2] Závod měl 20 kol o délce 37,631 kilometrů, celkově tak jezdci ujeli 752,62 km.
Zvítězil Christian Lautenschlager s průměrnou rychlostí 105,677 km/h. Nejrychlejší kolo zajel Max Sailer (20:06) s průměrnou rychlostí 112,325 km/h.[3]
Tento ročník Velké ceny Francie byl soubojem mezi vozy francouzské firmy Peugeot a německými vozy Mercedes. Šlo o poslední Grand prix konanou před první světovou válkou, konala se necelý týden po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu. Odhaduje se, že závod sledovalo více než 300 000 diváků.[4] Startovalo 37 vozů, které byly na trať pouštěny ve dvojicích s půlminutovým odstupem mezi dvojicemi. O pořadí na startu rozhodl los. První dvojicí byli Ferenc Szisz (Mercedes) a Carl Jörns (Opel). Na konci prvního kola vedl Sailer s osmnáctisekundovým náskokem, koncem kola pátého zvýšil rozdíl na 3 minuty.[4] Sailer ale musel se zadřeným motorem odstoupit v šestém kole.[3] Vedení převzal Georges Boillot a držel jej následujících 12 kol. V jejich průběhu vedl před svými soupeři o více než čtyři minuty.
Každý řidič Mercedesu v průběhu závodu udělal jen jednu zastávku na přezutí nových pneumatik Continental,[2] nezávisle na tom v jakém stavu byly pneumatiky původní. Oproti tomu vozy Peugeot[5] užívaly méně kvalitní pneumatiky značky Dunlop.[2] Boillot byl tak nucen osmkrát zastavit k výměně kol.[4] Čas strávený zastávkami dovolil Lautenschlagerovi Boillota v 18. kole předjet. Koncem tohoto kola už Lautenschlager vedl o více než 30 sekund. Boillot ale v 19 kole musel kvůli přehřátému motoru odstoupit.[3][4] Pro zranění musel odstoupit i Ferenc Szisz, vítěz první Grand Prix Francie v roce 1906. V 11. kole zastavil, aby vyměnil kolo. Přitom jej zachytil projíždějící vůz Opel a způsobil mu zlomeninu ruky. Jeho mechanik byl také zraněn.
Grand Prix 1914 byla posledním předválečným závodem, další se konala až v roce 1919.[6]
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
| Umístění | Start č. | Řidič | Vůz | Ujetá kola | Čas/Příčina odstoupení |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 28 |  Christian Lautenschlager
|
Mercedes GP | 20 | 7:08:18.4 |
| 2 | 40 |  Louis Wagner
|
Mercedes GP | +1:35.8 | |
| 3 | 39 | Otto Salzer
|
Mercedes GP | +4:57.4 | |
| 4 | 19 | Jules Goux
|
Peugeot EX5 | +9:28.8 | |
| 5 | 24 |  Dario Resta
|
Sunbeam | +19:59.0 | |
| 6 | 17 | Dragutin Esser
|
Nagant | +32:09.8 | |
| 7 | 32 | Victor Rigal
|
Peugeot EX5 | +36:09.8 | |
| 8 | 35 |  Arthur Duray
|
Delage S | +43:13.6 | |
| 9 | 6 | René Champoiseau
|
Th. Schneider | +58:33.2 | |
| 10 | 2 | Carl Jörns
|
Opel | +1:08:51.2 | |
| 11 | 27 |  Antonio Fagnano
|
Fiat | +1:17:52.6 | |
| Ret | 5 | Georges Boillot
|
Peugeot EX5 | 19 | motor |
| Ret | 11 | Tournier | Pic-Pic | 18 | |
| Ret | 22 | Jean Porporato
|
Nazzaro | 18 | motor |
| Ret | 3 | Leon Elskamp | Nagant | 18 | |
| Ret | 23 | Albert Guyot
|
Delage S | 18 | motor |
| Ret | 9 | Paul Bablot
|
Delage S | 16 | motor |
| Ret | 16 | Emile Erndtmann
|
Opel | 12 | |
| Ret | 30 | Franz Breckheimer
|
Opel | 12 | |
| Ret | 10 | Jean Chassagne
|
Sunbeam | 12 | motor |
| Ret | 1 |  Ferenc Szisz
|
Alda | 11 | zranění |
| Ret | 15 | Piero Pietro
|
Alda | 10 | |
| Ret | 13 | Alessandro Cagno
|
Fiat | 10 | ventily |
| Ret | 36 | Kenelm Lee Guinness
|
Sunbeam | 9 | motor |
| Ret | 25 | Thomas Clarke | Pic-Pic | 8 | |
| Ret | 33 | Juvanon | Th. Schneider | 8 | motor |
| Ret | 34 | 'De Moraes („Cenesio“) | Nazzaro | 8 | motor |
| Ret | 20 | Fernand Gabriel
|
Th. Schneider | 8 | motor |
| Ret | 18 |  Ralph DePalma
|
Vauxhall | 7 | převodovka |
| Ret | 29 | Maurice Tabuteau
|
Alda | 7 | nehoda |
| Ret | 38 | John Scales | Fiat | 7 | ventilový rozvod |
| Ret | 14 | Max Sailer
|
Mercedes GP | 5 | motor |
| Ret | 8 | Felice Nazzaro
|
Nazzaro | 3 | motor |
| Ret | 41 | Theodore Pilette
|
Mercedes GP | 3 | hřídel |
| Ret | 31 | W. Watson
|
Vauxhall | 2 | karburátor |
| Ret | 26 | Bartolomeo "Meo" Costantini
|
Aquila Italiana | 1 | motor |
| Ret | 4 | John Hancock | Vauxhall | 1 | motor |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1914 French Grand Prix na anglické Wikipedii.
- ↑ HIGHAM, Peter. The Guinness Guide to International Motor Racing. [s.l.]: Guinness Publishing, 1995. ISBN 0-85112-642-1. S. 194–196.
- ↑ a b c SNELLMAN, Leif. 8W, Remember it for the one who lost. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c 1914 Grands Prix. [online]. [cit. 2008-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21 April 2008.
- ↑ a b c d DOYLE, Gary D. France, 1914 and the Artist Historians. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-11.
- ↑ DAVID, Dennis. Peugeot 1914 Grand Prix. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-01.
- ↑ SURY, Geza; HANS ETZRODT; JIMMY PIGET. 8W, The first Grand Prix. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Francie 1914 na Wikimedia Commons
