Františka Hladíková
| npor. Františka Hladíková | |
|---|---|
| Jiná jména | rodné Františka Macků |
| Narození | 19. ledna 1925 Kaptol  Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |
| Úmrtí | ? |
| Národnost | česká |
| Choť | ano |
| Děti | dvě dcery a syn |
| Rodiče | Jan a Františka Macků |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Františka Hladíková (rodným jménem Macků, 19. ledna 1925 Kaptol – po roce 2008 ?) byla zdravotnicí a partyzánkou v období druhé světové války.
Život[editovat | editovat zdroj]
Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]
Františka Macků se narodila 19. ledna 1925 Janovi a Františce Macků v Kaptolu v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Otec žil na Moravě, měl tři děti a ovdověl. V roce 1912 se přestěhoval do Jugoslávie, kde se znovu oženil. S druhou manželkou měl dceru Františku a tři syny.[1]
V rodné vsi vychodila českou obecnou školu, jejímž spoluzakladatelem byl její otec. Od patnácti let pracovala ve městě Požega.
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po obsazení Jugoslávie nacistickým Německem v březnu 1941 se Františka Macků rozhodla vstoupit do partyzánské jednotky. Byla vycvičena a zařazena Podešského oddílu, kde bojovala do května 1943. Následně přešla k I. československému praporu Jan Žižka z Trocnova Národně osvobozenecké armády a Partyzánských oddílů Jugoslávie, kde působila jako zdravotnice. V říjnu 1943 absolvovala zdravotnický kurz. Účastnila se bojů v Podravině, o Đakovo, Sibinj a Gromačnik. V březnu 1945 padla do zajetí Ustašovců, kteří jí předali německým orgánům. V té době již byla těhotná, což přispělo k tomu, že se dožila konce války. S ohledem na těhotenství byla držena v domácím vězení, ze kterého s pomocí místního faráře utekla. Den poté, co obec opustili Němci se jí narodila dcera Františka.[1]
Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]
Bratři Antonín a Emil odešli s I. brigádou Jana Žižky z Trocnova, jejíž byli příslušníky, v roce 1945 do Československa. V roce 1946 je následovala Eliška Macků s dcerou, později v tomtéž roce i rodiče.[1] Usadila se v Hostěradicích, v roce 1949 se vdala a narodil se jí ještě syn a dcera.
V roce 2008, kdy ji navštívila delegace Krajského vojenského velitelství Brno, žila s rodinou svého syna v Hostěradicích.[2]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 1945 Odznak Československého partyzána
- 1964 Řád rudé hvězdy
- 1968 Za bratrstvo a jedinstvo mezi národmi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c VÁVROVÁ, Milada. Vojáci v sukních. Jihlava: Milada Vávrová, 2001. Dostupné online. ISBN 80-238-8412-3. S. 33–39. Dostupné online po registraci.
- ↑ Rok 2008. kvv-brno-data.army.cz [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 96.