Ferritin
Ferritin je globulární vnitrobuněčný protein, který slouží jako hlavní zásobní forma železa, jelikož železo je pro buňky samo o sobě toxické. Navíc ferritin zřejmě usnadňuje i transport železa na místo potřeby. Nachází se totiž i v krevní plazmě[1] a dále je uložen v játrech, slezině či kostní dřeni. Byl objeven v roce 1934 českým akademikem Vilémem Laufbergerem.
Obsah |
Stavba [editovat]
Ferritin se skládá ze 24 podjednotek[2] typů L a H, které vytvářejí kulovitý útvar, uvnitř něhož může být skladováno až 4500 iontů železa.[3] Stupeň nasycení železem se liší. Jeho molekulová hmotnost je 450 000.
Plazmatický ferritin [editovat]
U zdravého člověka odpovídá hladina ferritinu v plazmě zásobám železa v těle. U nádorových onemocnění, infekčních chorobách nebo jaterních chorobách, včetně hepatitidy a toxického poškození, je koncentrace ferritinu zvýšená, a zásoby železa jsou nižší. Taktéž u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou dochází k akumulaci železa v mozku k následnému zvýšení hladiny ferritinu.[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Finch, Clement A.; Sunday Stray, Helmut A. Huebers, Vittorio Bellotti, David A. Lipschitz, James D. Cook, Martin J. Pippard(1986-11)."Plasma Ferritin Determination as a Diagnostic Tool". Western Journal of Medicine145(5): 657-663. ISSN 0093-0415.
- ↑ a b RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ DELFINO, M.. Serum ferritin in hyperthyroidism. Ann Intern Med.. 1993, roč. 119, čís. 3, s. 249. Dostupné online. ISSN 0003-4819.
