Fartón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fartón
Základní informace
Místo původuŠpanělsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fartón (pokastilštěno z valencijského slova fartó) je typické sladké pečivo z valencijské obce Alboraya ve Španělsku. Jde o je typ protáhlého měkkého, sladkého a savého pečiva, které se namáčí v horchatě,[1] což je osvěžující nápoj získávaný z hlíz šáchoru jedlého.

Ačkoli za svůj vznik vděčí horchatě, dokonale se kombinuje i s horkými nápoji, jako je horká čokoláda nebo dokonce káva s mlékem, protože je to lehké a kypré pečivo (vyrobené ze slunečnicového oleje a nikoli z másla). Ze stejného důvodu je to ideální pečivo absorbující nápoje typicky podávané k snídani nebo občerstvení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od počátků horchaty, kdy ji pro její texturu a sladkost podle legendy Jakub I. Aragonský pokřtil jako „čisté zlato“, se výrobci horchaty z Alborayi pokoušeli k tomuto valencijskému nápoji najít dokonalé sladké pečivo. Do té doby se k horchatě jedly preclíky nebo klasické bílé pečivo.[2]

V 60. letech 19. století rodina Polo vyrobila speciální, dlouhé, sladké a měkké pečivo. Kromě toho, že mělo kyprou konzistenci, také skvěle vsakovalo horchatu a jeho protáhlý tvar umožňoval je vložit až na dno sklenice. Tak vznikly současné Fartons Polo, vyráběné stejnojmennou společností. V roce 2017 produkovala 25 000 fartónů za hodinu.[2]

Později, v 90. letech, začal hotelový průmysl využívat zmražené pečivo a s ním nový druh fartónu z „listového těsta“, který se vyrábí z jiného těsta, což mu dodalo odlišnou texturu.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Fartón je podlouhlé pečivo o délce asi 20 cm, které se po upečení glazuje cukrem.[3] Vyrábí se z mouky, mléka, cukru, oleje, kvasnic a vajec, nicméně existuje několik druhů, které se od sebe odlišují. V některých receptech se například uvádí také citrónová šťáva a slunečnicový olej se nahrazuje kukuřičným.[3][4]

Fartony neobsahují žádná barviva ani konzervační látky a jsou vyrobeny ze slunečnicového oleje, tedy se považují za zdraví prospěšné.

Kyprý fartón[editovat | editovat zdroj]

Tento originální druh fartónů se vyrábí z pšeničné mouky, cukru, vajec, vody, čerstvého droždí, soli a slunečnicového oleje,[5] díky kterému je pečivo měkké.[2] Tímto se získá jemný, lehký a kyprý produkt připravený k ponoření do horchaty.

Průměrné nutriční vlastnosti / 100 g
Energetická hodnota 372,6 kcal / 1559,1 kj
Proteiny 9 g
Sacharidy 58,8 g
Tuky 11,3 g

Fartón z listového těsta[editovat | editovat zdroj]

Listové těsto má pevnější konzistenci, protože nahrazuje slunečnicový olej živočišným tukem. Recept obsahuje pšeničnou mouku, částečně hydrogenovaný rafinovaný živočišný tuk, vodu, cukr, vejce, čerstvé droždí, a sůl.

Průměrné nutriční vlastnosti / 100 g
Energetická hodnota 413, 3 kcal / 1729,2 kj
Proteiny 7,3 g
Sacharidy 51,7 g
Tuky 19,7 g

Další druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Takzvaný řemeslný fartón (valencijsky fartó artesano) obsahuje 30 % vepřového sádla.[2]
  • Existují i plněné fartóny, ve kterých je krém nebo čokoláda.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fartón na španělské Wikipedii.

  1. Fartó - Diccionari General de la Llengua Valenciana. diccionari.llenguavalenciana.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. a b c d e El panadero que revolucionó la forma de consumir horchata. ELMUNDO [online]. 2017-08-20 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. a b ORTIZ, Noelia. Lolita la pastelera [online]. 2013-07-16 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Receta de fartons valencianos, un complemento para la horchata. okdiario.com [online]. 2018-06-27 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. a b Horchata con fartons: la pareja perfecta. Horchatas.net [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]