Ermitážní kočky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kočka na zídce před Ermitáží

Ermitážní kočky (rusky Эрмитажные коты) jsou skupina několika desítek (uváděný počet se pohybuje mezi 50–75) koček domácích, které žijí v petrohradském muzeu Ermitáž, kde mají za úkol lovit hlodavce. Ačkoliv tráví většinu času v suterénu a prostorách mimo sály a galerie, které jsou přístupné návštěvníkům, těší se mezi zaměstnanci muzea i turisty oblibě a několik lidí o ně pečuje.[1] Jejich vztahy s veřejností se zabývá Marija Chaltunenová, která spolupracovala na několika knihách o těchto kočkách.[2] Muzeum od roku 1999 pořádá každoroční Den ermitážních koček se zvláštním programem cíleným především na mladší návštěvníky – probíhá hledání pokladu, vyhodnocení výtvarné soutěže, do které se zapojují stovky dětí, a návštěvníkům je umožněn vstup do útrob Ermitáže, kde kočky žijí a kde jsou vystavena nejzdařilejší soutěžní díla.[3] V roce 2013 byla kočkám věnována vlastní expozice s obrazy francouzského malíře a grafika Théophila Alexandra Steinlena, který byl známý svými díly s kočičími náměty.[4]

Kočky byly v Zimním paláci ještě před zřízením muzea – Alžběta Petrovna kvůli problému s hlodavci nechala v roce 1745 dovézt do Petrohradu z Kazaně kocoury vyhlášené jejich schopností tyto škůdce hubit.[2][4] Kateřina Veliká je pověřila střežením sbírek nově vzniklého muzea. Během několikaletého obléhání Leningradu kočky z celého města, včetně Ermitáže, vymizely.[1] Po válce byly jejich stavy obnoveny.[5] Ve 21. století jejich význam jako myšilovů klesl, je o ně přesto dobře postaráno – mají vlastní kuchyň a zdravotnické zázemí – díky finančním darům a práci dobrovolníků.[1][4] V létě 2020 jim například v závěti odkázal Francouz Christoff Botar malou část svého jmění, které má být použito na rekonstrukci jejich prostor.[6][5] Během mistrovství světa v roce 2018 byl tamní kocour Achilles pověřen, podobně jako před ním německá chobotnice Paul, předpověďmi fotbalových výsledků výběrem mezi dvěma miskami s granulemi, které byly označeny vlajkami reprezentovaných zemí.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c COLE, Teresa Levonian. St Petersburg: the cats of the Hermitage. www.telegraph.co.uk [online]. 2013-05-22. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b KISHKOVSKY, Sophia. Every Cat Has Its Day: Hermitage Museum’s Mouse Catchers Are Immortalized in Portraits. ArtsBeat [online]. The New York Times, 2013-08-16. Dostupné online. (anglicky) 
  3. День эрмитажного кота. hermitagemuseum.org [online]. 2017-05-13. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b c HOYLE, Ben. Hermitage Museum cats make an exhibition of themselves. The Times [online]. 2013-04-10. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Frenchman Leaves Inheritance to St. Petersburg’s Hermitage Cats. The Moscow Times [online]. 2020-12-03. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Francouz odkázal část dědictví kočkám z ruské Ermitáže. Zvířata v muzeu loví hlodavce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-12-10. Dostupné online. 
  7. DOUBEK, James. Achilles The 'Psychic' Cat Predicts Russia Win In World Cup Opening Match. NPR [online]. 2018-06-14. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]