Ekomuzeologie
Ekomuzeologie se snaží muzejními prostředky zachytit dokumentaci přírody a kultury[1] na určitém teritoriu za přímé účasti komunity. Zahrnuje historický, památkový i přírodovědecký aspekt. Zabývá se sbíráním, dokumentováním, zkoumáním, konzervováním a prezentováním přírodní a kulturní situace.
Historie ekomuzeologie[editovat | editovat zdroj]
První definici ekomuzeologie vytvořil v roce 1971 Huges de Varine, kdy pro francouzské Ministerstvo životního prostředí definoval slovo "ecomuseé". Propagátorem ekomuzeologie je Georges Henri Riviere. Vzorové ekomuzeum bylo založeno v Le Creusot jako představitel účinků průmyslového rozvoje na hospodářské, sociální a kulturní poměry daného území.
Ekomuzea[editovat | editovat zdroj]
Záměrem ekomuzeologie je vytvoření ekomuzeí. Ekomuzeum pracuje interdisciplinárně, vztahuje se na definované teritorium. Obyvatelé tohoto teritoria jsou zapojováni do různých aktivit.
Ekomuzea a projekty hlásící se k ekomuzejnictví v Česku[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ v širokém antropologickém smyslu pojmu kultura, viz heslo Kultura.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekomuzeum na Wikimedia Commons - Nová muzeologie a ekomuzeologie, PhDr. Jan Dolák, FF MU, vyšlo též Věstník Asociace muzeí a galerií číslo 1/2004
- Outlook on Ecomuseum[nedostupný zdroj] - se věnuje problematice ekomuzeí.
