Dálnice Ljulin
| Dálnice Ljulin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mapa | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Základní údaje | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Začátek | Sofijský okruh | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Konec | silniční křižovatka Daskalovo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Celková délka | 19 km | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| v provozu: | 19 km | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Bulharsko | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nájezd na dálnici od Perniku | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 multimediální obsah na Commons | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dálnice Ljulin (bulharsky Автомагистрала Люлин) je dálnice v západním Bulharsku. Nese označení A6. Spojuje Sofijský okruh s dálnicí Struma a vede po ní evropská silnice E79. V provozu je v celé své délce 19 km od roku 2011.[1]
Jméno
Dálnice nese jméno po pohoří Ljulin, přes něž vede.
Trasa
Dálnice začíná v nadmořské výšce 625 m a potom stoupá pohořím Ljulin až na svoje nejvyšší místo, zhruba na staničení km 6,4, kde dosahuje téměř 950 m n. m., a následně tunelem Malo Bučino překonává rozvodí Iskăr - Struma. Odtud klesá, přičemž se na dlouhém úseku pohybuje ve výšce okolo 850 m. Končí na silničním uzlu Daskalovo ve výšce 742 m, kde plynule přechází v dálnici Struma na svém staničení km 19,135 ≡ km 287,365.
V celé své délce je čtyřproudová se dvěma oddělenými jízdními směry a odstavným pruhem v každém z nich. Její návrhová rychlost je 100, resp. 110 km/h podle složitosti terénu.[1]
Historie výstavby
Výstavba dálnice byla zahájena poté, co Evropská komise schválila v prosinci 2004 spolufinancování stavby.[p 2] Očekávané náklady byly 148,5 miliónu €, z nichž 111,4 miliónu pocházelo z unijních fondů.[2]
V červnu 2005 byla vyhlášena veřejná soutěž na zhotovitele stavby[3] a v listopadu byly nabídky otevřeny. Uchazečů bylo 21 a ceny se pohybovaly od 142 219 849 € do 221 260 044 €, přičemž nejvyšší nabídka byla od česko-slovenského sdružení MeDo Ljulin (Metrostav + Doprastav).[4] Téhož měsíce byla vyhlášena veřejná soutěž na stavební dozor.[5]
Smlouva o výstavbě byla uzavřena se sdružením tureckých firem Mapa – Cengiz 8. srpna 2006 za cenu 137,382 miliónu €.[6] Vlastní práce byly zahájeny v lednu 2007 se lhůtou výstavby 3 roky. Když byly v červnu 2008 již provedeny práce v objemu 330 tisíc m³ výkopů, 152 tisíc m³ násypů, 10 tisíc m³ betonu, 1,1 tisíc tun výztuže a přes 2 tisíce metrů pilot, zdálo se, že by mohlo dojít ke zkrácení termínu,[7] nicméně postupně bylo zřejmé, že uvedení do provozu 30. září 2010 nebude dodrženo.[8] Aby se ulehčilo dopravě v trase Sofie – Pernik – dálnice Struma, byl 17. prosince částečně zprovozněn dálniční uzel Daskalovo, a to po dvou pruzích ve směru na Pernik a na Vladaju, jakož i propojení s dálnicí Struma.[9] Dálnice byla zprovozněna 15. května 2011.[10]
Celkové náklady dosáhly 185 miliónů €[1] a jde o první bulharskou dálnici, která byla kompletně postavena.[10]
Inženýrská díla
Na trase se nachází tři tunely o celkové délce 1 260 m, 26 mostů s celkovou délkou 6 km, 3 silniční uzly a opěrné zdi o délce přes 2 762 m.[1]
Tunely
Malo Bučino
Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 450 m s průjezdnou šířkou 11,2 m.
Ljulin
Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 350 m s průjezdnou šířkou 12,3 m.
Golemo Bučino
Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 500 m s průjezdnou šířkou 12,5 m.
Mosty
Viadukt Ljulin
Jde o dva souběžné železobetonové mosty, každý o šířce 16 m, které ve výšce až 42 m překlenují horské údolí.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Люлин_(магистрала) na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b c d ИСПА Мярка 2001/BG/16/P/PT/004: „Строителство на АМ “Люлин”: Софийски околовръстен път - пътен възел “Даскалово” от км 0+000 до км 19+135” [online]. Sofie: Agentura Silniční infrastruktura [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Европейската комисия даде зелена светлина за строителството на автомагистрала Люлин [online]. Ministerstvo financí Bulharské republiky, 2004-12-22 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ До 11 октомври се приемат оферти за строителство на автомагистрала Люлин [online]. Investor.bg, 2005-06-17 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ VASILEVA, Milena. Отвориха офертите за автомагистрала ”Люлин” [online]. Gradăt Media Grup (Градът Медиа Груп), 2005-11-21 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Публикувано във факти.бг: Агенция „Пътища” обяви търг за строителния надзор на автомагистрала „Люлин” [online]. факти.бг, 2005-11-03 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Mapa-Cengiz wins highway deal in Bulgaria [online]. Reuters, 2006-08-09 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ APOSTOLOV, Apostol. Автомагистрала "Люлин" може да бъде завършена преди 2010 година [online]. Econ.bg, 2008-04-13 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ ILIEVA, Taňa. Росен Плевнелиев оптимист за магистрала “Люлин” [online]. BNT, 2010-09-23 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ DEKOVA, Kalina. Пуснаха за движение пътния възел на магистрала Люлин при Перник [online]. Investor.bg, 2010-12-17 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b Откриха магистрала "Люлин" [online]. Infrastructure.bg, 2011-05-15 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice Ljulin na Wikimedia Commons