Dálnice Ljulin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dálnice Ljulin
Mapa
Základní údaje
ZačátekSofijský okruh
(42°42′47″ s. š., 23°13′50″ v. d.)
Konecsilniční křižovatka Daskalovo
(42°35′53″ s. š., 23°7′22″ v. d.)
Celková délka19 km
    v provozu:19 km
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
Nájezd na dálnici od Perniku
Nájezd na dálnici od Perniku
Objekty na trase
     Sofijský okruh začátek dálnice[p 1]
     (4,6) Malo Bučino
     Malo Bučino (450 m)
     Ljulin (350 m)
     viadukt Ljulin (1000 m)
     Golemo Bučino (500 m)
       (400 m)
     (18,9) Pernik, Sofie
     Dálnice Struma konec dálnice, km 19,1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice Ljulin (bulharsky Автомагистрала Люлин – Avtomagistrala Ljulin) byla dálnice v západním Bulharsku. Nesla označení A6. Spojovala Sofijský okruh s dálnicí Struma a vedla po ní evropská silnice E79. V provozu byla v celé své délce 19 km od roku 2011[1] do konce roku 2018, kdy se podle rozhodnutí vlády ze dne 27. prosince 2018 stala součástí dálnice Struma a převzala její národní označení A3.[2] Označení A6 pak pak získala dálnice A7 Evropa.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Dálnice nesla jméno po pohoří Ljulin, přes něž vedla.

Trasa[editovat | editovat zdroj]

Trasa dálnice

Dálnice začínala v nadmořské výšce 625 m a potom stoupala pohořím Ljulin až na svoje nejvyšší místo, zhruba na staničení km 6,4, kde dosáhla téměř 950 m n. m., a následně tunelem Malo Bučino překonala rozvodí Iskăr - Struma. Odtud klesala, přičemž se na dlouhém úseku pohybovala ve výšce okolo 850 m. Končila na silničním uzlu Daskalovo ve výšce 742 m, kde plynule přešla v dálnici Struma na svém staničení km 19,135 ≡ km 287,365.

V celé své délce byla čtyřproudová se dvěma oddělenými jízdními směry a odstavným pruhem v každém z nich. Její návrhová rychlost byla 100, resp. 110 km/h podle složitosti terénu.[1]

Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

Výstavba dálnice byla zahájena poté, co Evropská komise schválila v prosinci 2004 spolufinancování stavby.[p 2] Očekávané náklady byly 148,5 miliónu €, z nichž 111,4 miliónu pocházelo z unijních fondů.[3]

Trasa dálnice po sejmutí ornice v květnu 2010 (u sídliště Filipovci)

V červnu 2005 byla vyhlášena veřejná soutěž na zhotovitele stavby[4] a v listopadu byly nabídky otevřeny. Uchazečů bylo 21 a ceny se pohybovaly od 142 219 849 € do 221 260 044 €, přičemž nejvyšší nabídka byla od česko-slovenského sdružení MeDo Ljulin (Metrostav + Doprastav).[5] Téhož měsíce byla vyhlášena veřejná soutěž na stavební dozor.[6]

Smlouva o výstavbě byla uzavřena se sdružením tureckých firem Mapa – Cengiz 8. srpna 2006 za cenu 137,382 miliónu €.[7] Vlastní práce byly zahájeny v lednu 2007 se lhůtou výstavby 3 roky. Když byly v červnu 2008 již provedeny práce v objemu 330 tisíc m³ výkopů, 152 tisíc m³ násypů, 10 tisíc m³ betonu, 1,1 tisíc tun výztuže a přes 2 tisíce metrů pilot, zdálo se, že by mohlo dojít ke zkrácení termínu,[8] nicméně postupně bylo zřejmé, že uvedení do provozu 30. září 2010 nebude dodrženo.[9] Aby se ulehčilo dopravě v trase SofiePernik – dálnice Struma, byl 17. prosince částečně zprovozněn dálniční uzel Daskalovo, a to po dvou pruzích ve směru na Pernik a na Vladaju, jakož i propojení s dálnicí Struma.[10] Dálnice byla zprovozněna 15. května 2011.[11]

Celkové náklady dosáhly 185 miliónů €[1] a jde o první bulharskou dálnici, která byla kompletně postavena.[11]

Inženýrská díla[editovat | editovat zdroj]

Na trase se nachází tři tunely o celkové délce 1 260 m, 26 mostů s celkovou délkou 6 km, 3 silniční uzly a opěrné zdi o délce přes 2 762 m.[1]

Tunely[editovat | editovat zdroj]

Malo Bučino[editovat | editovat zdroj]

Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 450 m s průjezdnou šířkou 11,2 m.

Ljulin[editovat | editovat zdroj]

Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 350 m s průjezdnou šířkou 12,3 m.

Golemo Bučino[editovat | editovat zdroj]

Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 500 m s průjezdnou šířkou 12,5 m.

Mosty[editovat | editovat zdroj]

Viadukt Ljulin[editovat | editovat zdroj]

Jde o dva souběžné železobetonové mosty, každý o šířce 16 m, které ve výšce až 42 m překlenují horské údolí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní údaje jsou převzaty z bg wikipedie a byly opraveny podle měření na Google maps; viz též popis trasy.
  2. V té době nebylo Bulharsko členem Evropského svazu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Люлин_(магистрала) na bulharské Wikipedii.

  1. a b c d ИСПА Мярка 2001/BG/16/P/PT/004: „Строителство на АМ “Люлин”: Софийски околовръстен път - пътен възел “Даскалово” от км 0+000 до км 19+135” [online]. Sofie: Agentura Silniční infrastruktura [cit. 2023-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-12. (bulharsky) 
  2. CVETANOVA, Kamelja. Тол системата глътна "Люлин" – магистралата става част от "Струма". www.dnes.bg [online]. Инвестор.БГ АД, 2018-12-27 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. Европейската комисия даде зелена светлина за строителството на автомагистрала Люлин [online]. Ministerstvo financí Bulharské republiky, 2004-12-22 [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-02. (bulharsky) 
  4. До 11 октомври се приемат оферти за строителство на автомагистрала Люлин [online]. Investor.bg, 2005-06-17 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  5. VASILEVA, Milena. Отвориха офертите за автомагистрала ”Люлин” [online]. Gradăt Media Grup (Градът Медиа Груп), 2005-11-21 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  6. Публикувано във факти.бг: Агенция „Пътища” обяви търг за строителния надзор на автомагистрала „Люлин” [online]. факти.бг, 2005-11-03 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  7. Mapa-Cengiz wins highway deal in Bulgaria [online]. Reuters, 2006-08-09 [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-29. (anglicky) 
  8. APOSTOLOV, Apostol. Автомагистрала "Люлин" може да бъде завършена преди 2010 година [online]. Econ.bg, 2008-04-13 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  9. ILIEVA, Taňa. Росен Плевнелиев оптимист за магистрала “Люлин” [online]. BNT, 2010-09-23 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  10. DEKOVA, Kalina. Пуснаха за движение пътния възел на магистрала Люлин при Перник [online]. Investor.bg, 2010-12-17 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  11. a b Откриха магистрала "Люлин" [online]. Infrastructure.bg, 2011-05-15 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]