Dubeček
| Dubeček | |
|---|---|
 Dubeček, kostel sv. Petra při pohledu z Rohožníku | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha-Dubeč |
| Obvod | Praha 10 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′20″ s. š., 14°34′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Dubeč |
  Dubeček | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubeček, dříve též zmiňovaný jako Dubček či Malý Dubeč, je část Dubče v městské části Praha-Dubeč v městském obvodu Praha 10 hlavního města Prahy.
Popis a poloha[editovat | editovat zdroj]
Dubeček je z obou částí Dubče blíže Praze, jeho centrem je Lipové náměstí s kostelem svatého Petra. Jádro vsi se nachází na terase nad levým břehem Říčanského potoka naproti vrchu Rohožník. Novější zástavba rodinných domků je rozložena na jih kolem silnice na Uhříněves a k severovýchodu jako čtvrť Lázeňka kolem ulice k Dubči, s níž již Dubeček během 20. století srostl.[1] Od Dubče není dnes Dubeček oddělen ani katastrálně, ani evidenčně (číslováním domů), ani statisticky (hlavní zástavba Dubče i Dubečku spadá společně do základní sídelní jednotky Dubeč).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší část současného kostela je datována do 1. čtvrtiny 14. století, nelze však vyloučit existenci staršího předchůdce. První výslovné zmínky o Dubečku jsou až ze 14. století, nicméně u zmínky o Dubči z roku 1088 není jisté, zda se nevztahuje k Dubečku. Potomci pražského měšťana Jana Mulnera, který Dubeč držel od 1391, se píší „z Dubečka″; tentýž přídomek má k roku 1440 Otík z Dubečka. Poté byla ves pustá. Počátkem 16. století bylo její území připojeno k Průhonicům, roku 1547 natrvalo k Dubči, ale ves byla obnovena až v 18. století (ještě roku 1713 je v tereziánském katastru uveden „V Dubečku kostel o samotě, bez lidí″).[1]
Severovýchodně od kostela, v místech dnešního čp. 1012 (dříve 12) stávala zhruba od poloviny 14. století tvrz. Dochován je pouze náznak valu severně od budovy, pozůstatkem tvrziště by mohl být i téměř 2 metry vysoký terénní stupeň mezi domy čp. 1018 a 1042 v ulici K Starému lomu. Původní tvrziště zřejmě respektuje výrazné zakřivení ulice Smírná. Tvrz byla roku 1508 již prokazatelně pustá. Zříceniny, dobře patrné ještě v 1. polovině 19. století, patrně pozůstatky věžové stavby obehnané valem a příkopem, byly místními obyvateli považovány za klášter.[1]
V minulosti bylo v okolí Dubečku větší množství rybníků, zřízených pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století a zrušených vesměs v průběhu 18. a 19. století.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 206. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubeček na Wikimedia Commons - Archivní mapy Archivováno 11. 5. 2018 na Wayback Machine. na webu ČÚZK
- Dubeček, Místopis České republiky, anonymní web (Ťava)
- tvrz Dubeček, Hrady.cz
