Duaenre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Duaenre
Narození26. století př. n. l.
Místo pohřbeníG 5110 v Gíze
Povolánícatej
DětiBabaef II.
RodičeRachef a Meresanch III.
Rod4. dynastie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Duaenre
v hieroglyfickém zápisu
D21
D36
D46
N14
V4
N35

Duaenre byl vezír za vlády Menkaurea během 4. dynastie.[1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Duaenre byl synem krále Rachefa a královny Meresanch III., tedy vnukem faraona Chufua. Jeho synem byl pravděpodobně Babaef II.[2]

Nápis na falešných dveřích nalezený v G 3098 uvádí ženu jménem Neferhetepes-nedžes, která byla dcerou Neferhetepes a vnučka Duanrea syna krále jeho těla. Tento muž je pravděpodobně totožný s princem Duaenrem. Neferhetepes a Neferhetepes-nedžes jsou tedy pravděpodobně dcerou a vnučkou Duaenrea. Falešné dveře byly nalezeny jako součást hrobky Iymeryho a jeho manželky Persenet. Není známo, jak byli tito dva spjati s Duaenreem.[3]

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Plán hrobky G 5110

Duaenre byl pohřben v mastabě G 5110 v Gíze, na jejíž stěnách je Duanre vyobrazen se svým synem. Ernesto Schiaparelli v šachtě nacházející se v této mastabě nalezl červený žulový sarkofág, která je nyní uložen v muzeu v Turíně.[1] Fragment vápence nalezený v troskách zmiňuje jména Iufiho a Perneba. Tito muži dohlíželi na dělníky stavějící tuto mastabu.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duaenre na anglické Wikipedii.

  1. a b Porter and Moss, Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Reliefs, and Paintings; Part III
  2. Aidan Dodson & Dyan Hilton: The Complete Royal Families of Ancient Egypt. Thames & Hudson, 2004, s. 52, 56 ISBN 0-500-05128-3
  3. Fisher, Clarence S. The Minor Cemetery at Giza. Philadelphia: The University Museum, 1924, s. 64, 65
  4. Smith, William Stevenson. "Inscriptional Evidence for the History of the Fourth Dynasty." Journal of Near Eastern Studies 11 (1952), s. 120, 126, fig. 8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]