Diskuse k Wikipedii:Výběrové mazání

O stránce začalo 8. 9. 2010 hlasování trvající do 22. 9. 2010.

Pokud hlasování stále probíhá, můžete tam vyjádřit svůj názor.

Selektivní mazání / selektivní obnova je takové menší úskalí, kde se mediawiki ne vždy chová tak, jak by to jeden chtěl. Před nějakou dobou jsem se tím musel prokousat, výsledek tehdy provedených testů je zde. -jkb- (cs.source) 15:50, 1. 10. 2007 (UTC)

Návrh uvést také rasismus

Tleskám autorovi tohoto doporučení! Tohle přesně je třeba. Navrhuji do závorky za „vložení materiálu, který znamená možné porušení zákona“ jmenovat také rasismus a xenofobii. --Wespecz 20. 6. 2010, 18:49 (UTC)

Přestoupit zákon lze, řekl bych, i prostou pomluvou, šířením poplašné zprávy a podobně. Naopak pochybuji, že každý možný projev rasismu a xenofobie, který se na Wikipedii objeví, bude znamenat porušení zákona. Než zabředávat do právničiny a dumat, kde už tedy pravděpodobně porušení zákona je pravděpodobné, a kde není, což by bylo na velmi dlouhé diskuse, postavil bych se k věci prakticky: Pokud je v historii okopírováno autorské dílo (zvláště většího rozsahu), pak by čtenáři skutečně mohli mít motivaci tu historii prolézat a posílat si odkazy na historické verze článků. Stejně tak důkaz o tom, že neoblíbený správce … je v reálném životě … … by skutečně škodil.

Na druhou stranu pochybuji, že výkřik „…ité jsou nemyté svině“ bude někomu stát za to, aby se tou historií obtěžoval. Ano, dá se to poslat jako vtipný odkaz na historickou verzi, ale nebezpečnost je zanedbatelná. To už bychom zrovna tak mohli chtít umazávat jakékoliv verze, které neobsahují pravdivé údaje, protože bychom se báli, že to čtenáře zmate. To není cesta, kterou by se Wikipedii měla dát. Je to projekt postavený na otevřenosti, ne na cenzuře. Pokud ho někdo narušuje tím, že do článků či do shrnutí vkládá své agitky, je na místě zablokovat uživatele či polozamknout článek, ne si hrát s historií.--Tchoř 20. 6. 2010, 19:24 (UTC)

Děkuji za zajímavou úvahu, která má hodně do sebe. Asi tedy nebude nutné promazávat historii všeobecných článků o etnických skupinách, i když si stále myslím, že veřejně přístupná historie je vizitka Wikipedie a že čtenář historii k ničemu nepotřebuje, ale může to vše vidět. Ještě mě napadá, jestli nemůže hrozit zdiskreditování encyklopedicky významné osoby, pokud je její článek zvandalizován kvůli její etnické příslušnosti. --Wespecz 20. 6. 2010, 19:32 (UTC)

Proč zrovna rasimus? Proč ne třeba komunismus a třídní nenávist, nebo na druhé straně antirasismus či antikomunismus, náboženskou toleranci či netoleranci atd.? Zdiskreditování encyklopedicky významné osoby, pokud je její článek zvandalizován kvůli její etnické příslušnosti? Myslím, že dílčí diskreditace (Wikipedii zas tak lidé vážně brát nebudou) hrozí, pokud tam budou nepravdivé, pomlouvačné údaje či bude článek zaujatě preferovat negativní fakta. Jaká je motivace editora je asi vedlejší. Vezměme si třeba článek Gustav Slamečka. Někdo do něj může psát lži a pomluvy či jej vandalizovat, protože nenávidí Slováky (ono zmiňované zvandalizování kvůli etnické příslušnosti), stejně tak ovšem z důvodu, že nemá rád muže, lidi s titulem MBA, ministry za ODS, stejně tak z důvodu, že mu vyčítá neprodloužení zákazu jízd kamionů v určité době, ale i z důvodu, že mu Slamečka jako soused na chalupě dělá kravál či mu parkuje před domem na "jeho" místě. Stejně tak nemusí ni proti Slamečkovi mít, ale může jít o náhodný text, na který vandal narazil. Když do článku napíše "Slamečka je pí**", tak motivaci vandala neznáme (do hlavy mu nevidíme) a v podstatě nám může být jedno, co jej osobně k vandalizovaní vede. --Dezidor 21. 6. 2010, 13:34 (UTC)

Míchání obsahu revize s uživatelem a shrnutím dohromady

Naprosto nechápu/nevidím důvod u věty „V případě mazání textu, který splňuje podmínky pro výběrové mazání, znepřístupňuje mazající správce text revize spolu se shrnutím i uživatelským jménem vkladatele.“ K ničemu takovému není důvod. Obsah revize se má skrývat tehdy, pokud je k tomu důvod; obsah shrnutí se má skrývat tehdy, pokud je k tomu důvod; jméno vkladatele se má skrývat tehdy, je-li k tomu důvod (tedy u IP adres vůbec nikdy, u registrovaných uživatelů pokud je samotné uživatelské jméno závadné, což ale znamená, že by měl být ten uživatel přejmenován (a vzhledem ke zdejším drakonickým zvyklostem v tomto ohledu nemám obavy, že by přejmenován nebyl), čímž důvod pro skrytí prakticky padá). Skrývat shrnutí (či dokonce uživatele) jen proto, že v textu revize je něco nepřijatelného, je hloupost. --Mormegil ✉ 20. 6. 2010, 19:07 (UTC)

S tím souhlasím s jedinou výjimkou: Pokud registrovaný wikipedista přispěje omylem odhlášený a je z kontextu jasné, že je to on, pak se mi zdá vhodné umožnit mu požádat o skrytí IP adresy a vše ostatní naopak nechat odkryté. Ale jinak také nechápu, proč by se mělo skrývat buď nic, nebo vše.--Tchoř 20. 6. 2010, 19:28 (UTC)

Souhlasím. --Kacir 20. 6. 2010, 19:35 (UTC)

O této variantě, kdy by se vždy skrýval jen samotný text a jméno a shrnutí by zůstávalo, jsem také přemýšlel. Nakonec jsem se do draftu rozhodl pro poněkud tvrdší variantu, a to zejména ze dvou důvodů. 1) Pokud uživatel přispěl takovým způsobem, že je nutné daný příspěvek podle tohoto doporučení odstranit, pak stránce na Wikipedii nijak neprospěl a není důvod jej uvádět jako regulérního spoluautora. 2) Kvůli konzistenci s jinými druhy mazání, kdy by se někdo mohl dožadovat, aby třeba zůstal v historii článku, když jej založil jako copyvio, a který byl následně běžnou cestou smazán; a zároveň abychom se vyhnuli požadavkům na zpětné obnovování historií, které byly pokráceny při likvidaci copyvií starou cestou. Samozřejmě, pokud bude převažující názor k mírnější variantě, nebudu klást zbytečný odpor.

Co se týče skrývání IP adres náhodně odhlášených uživatelů, tak to je případ, kde je používání tohoto nástroje naprosto zbytečné. Každý si sám odpovídá za to, jestli je přihlášený nebo ne, a nepřijde mi vhodné tuto odpovědnost a její řešení přesouvat na správce. --Reaperman 20. 6. 2010, 20:24 (UTC)

Dovolím si nesouhlasit. Pokud Vás to samovolně odloguje pětkrát za den, tak se prostě občas to upozornění přehlédne, viz zde. --Wespecz 20. 6. 2010, 20:29 (UTC)

Jo to znám, vždycky to odloguje v nejméně vhodnou dobu, nicméně pořád platí, že to je problém daného uživatele, nikoli správců. Jinak OT, problém bych hledal spíš v prohlížeči, mně na to pomáhá se přihlásit, odhlásit a zase přihlásit. --Reaperman 21. 6. 2010, 17:00 (UTC)

Problém daného uživatele by to byl, kdyby daný uživatel měl možnost svou editaci v historii skrýt či z ní vymazat. Ale protože toto oprávnění mají jen správci, tak řešení je problémem správců. Mimo to, správci nemají svou funkci proto, aby s ní řešili "své problémy", ale aby sloužili Wikipedii a jejím uživatelům. --ŠJů 13. 9. 2010, 01:15 (UTC)

@ŠJů: A můžeš mi říct, na základě čeho vyvozuješ právo uživatele dožadovat se změny historie z důvodu, že si není schopen zkontrolovat, zda je při editaci přihlášen? Jinak správci nemají svou funkci, jak už název napovídá, aby někomu sloužili, ale aby spravovali projekt. Co myslíš v tomto kontextu jako "své problémy", nevím. --Reaperman 16. 9. 2010, 17:33 (UTC)

Můj názor

Možná by stálo za zamyšlení co vede vandaly k vandalismu. Určitě velká část z nich není tak naivní, aby si myslela že jejich vandalismus zůstane nezpozorován a na Wikipedii zůstane nerevertován. Mnozí vandalové už však vědí že jejich příspěvek zůstává trvalou součástí Wikipedie na který existuje trvalý odkaz, kterým se i po půl roce můžou chlubit kamarádovi se slovy „koukej co jsem jim tam napsal“. Mnozí vědí, že když vandalismus okoření nějakým peprným shrnutím, tak poslední změny ho "vytrubují do světa" minimálně 30 minut. Mnozí vědí, že vandalizují-li opakovaně jeden článek a přidávají k tomu patřičné shrnutí nelze to v historii článku přehlédnout, viz dnešní masivní vandalismus. Vandalismus je, jak už zde mnohokrát zaznělo na různých místech, velký problém Wikipedie. Uvedený návrh doporučení se mi však zdá jako by hájil spíše práva vandalů. --Jowe 20. 6. 2010, 20:15 (UTC)

Souhlasím. Kdyby věděli, že narazí, tak by je to nemuselo alespoň tak lákat. Znám lidi, co se bavili jen procházením historie a bavili se prohlížením vandalismů. Je tu dost správců, aby případně zastavili nějakého, který by skrývání zneužíval, a nějaký takový případ je navíc pouze vysoce hypotetický. --Wespecz 20. 6. 2010, 20:24 (UTC)

Ano, to je zajímavá úvaha. Komunita by si měla ze všeho nejdřív vyjasnit, jak se postavit k vandalismu, jestli ho tolerovat za cenu transparentnosti historie článků nebo ho tvrdě potírat formou skrývání. --Kacir 20. 6. 2010, 20:30 (UTC)

A co je na tom k chlubení, že někdo do nějaké historické verze umístil nesmysl? Však kamarád to tam může napsat kdykoliv také.

Na posledních změnách není tak rušno jako třeba na en wiki, ale 30 minut tam běžně přes den příspěvky viset nezůstanou (a kdyby nás trápilo, prý to lze řešit i jinak).

Osobně se domnívám, že většina vandalů jsou nudící se studenti a za jejich vandalstvím není třeba hledat nic hlubšího, než zvídavost, touhu pobavit v tu danou chvilku kamaráda, touhu uvolnit agresi zanadáváním na politika a podobně. Vandalů, kteří se snaží na Wikipedii zanechat svou dlouhodobou stopu v historii článku (a nikoliv v jeho běžně viditelné podobě) je minimum. --Tchoř 20. 6. 2010, 20:35 (UTC)

Chlubit nebo pobavit, to je jedno... vím že jsou revize na který se posílá odkaz pro "pobavení". Dokonce se onich píše v médiích. Většina vandalů možná jsou nudící se studenti, avšak nezanedbatelná je i ta část která vandalizuje s nějakým hlubším záměrem. Třeba s tím, že se o mém vandalismu taky jednou bude psát v novinách. --Jowe 20. 6. 2010, 20:51 (UTC)

Vandalové, kteří vandalizují s nějakým hlubším záměrem stopují čas do revertu nebo do zablokování.--Zdenekk2 21. 6. 2010, 14:50 (UTC)

@Jowe: Nač by se dotyčný chlubil, tím, co napsal v minulosti, když to tam může v drtivé většině případů plácnout znova před zraky kamaráda. Nebo si udělat screen a dát si to na facebook či blog. Osobně považuji historii editací za zajímavou v její ucelenosti a za nějakých 20-30 let už to bude i zajímavá zpráva o stavu dnešní společnosti. Včetně všech těch výkřiků a ptákovin.

Skrývání editací má tu nevýhodu, že je pak drtivá většina lidí, včetně mě, zkrátka nevidí. Nelze pak efektivně kontrovat správce a jejich činnost, stejně jako posuzovat IP i registrované editory z hlediska činnosti v jejich minulosti. Nemohu ostatně ani posoudit, zda v článku dochází ke stejnému typu vandalismu jako v minulosti či jde o vandalismus odlišný (což může mít vliv v návrhu na zamknutí či pouzení, zda je proběhlé zamknutí ze strany správce vhodné). Možná bych se k tomu stavěl jinak, kdyby skryté editace viděl každý registrovaný uživatel, který má nad 250 (či jiné číslo) editací, ale takhle jsem v zásadě proti nadměrnému skrývání historie. Ostatně přirozenou lidskou vlastností je zvědavost, takže snaha zjistit, co je lidem tajeno a za co přesně byl kdo zablokován tu stejně vždy bude. Takhle je to v historii (až na smazané celé články) transparentně vidět, pokud to bude lidem tajeno, bude to snadno v mnohých nezainteresovaných budit dojem, že správci kryjí nějakou svou špatnost či třeba zatajují nepohodlné informace o jejich politických favoritech. --Dezidor 21. 6. 2010, 13:19 (UTC)

Pokud někdo založí novou stránku s normální názvem ale vulgárním obsahem, správce ji smaže a nesprávce také nemá možnost prohlédnout si její obsah. V tomto je také potřeba důvěřovat správcům. --Jowe 21. 6. 2010, 13:34 (UTC)

Jistě. Ale je to mu tak díky limitům technického charakteru. U historie nic takového není, tam jde o zatajování na základě rozhodnutí. Navíc to onu oblast, kterou nelze efektivně kontrolovat, dramaticky rozšiřuje. --Dezidor 21. 6. 2010, 13:37 (UTC)

Nemáš pravdu. Tam je to taky věc rozhodnutí. Buď si správce zapne, aby měl prázdné shrnutí při mazání, nebo ne. Někteří to nevyužívají, většina ano. Jinak „v tomto je také potřeba důvěřovat správcům“, no tak to je zřejmé ne? Wikipedista se stane správcem tak, že má důvěru komunity. Plno věcí člověk bez správcovských práv „nevidí.“ Představa, že by správce mohl jakkoli zneužívat možnost skrývání verzí mi přijde absurdní. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 6. 2010, 23:10 (UTC)

Návrh na úpravu návrhu

Odstavec Předmět výběrového mazání navrhuju přepsat do této podoby:

Správci mohou z historie technicky odstranit libovolnou neaktuální revizi. V praxi se však doporučuje jej aplikovat pouze při:

• vložení materiálu, který znamená možné porušení zákona (například vložení textu porušující autorská práva, uveřejnění důvěrných údajů apod.);
• vložení rasistických či xenofobních textů a hrubých urážek žijících osob;
• nebo rozhodnutím komunity či arbitrážního výboru.

V případech běžného vandalismu se aplikuje pouze revertování příslušného příspěvku na předchozí nezávadnou verzi. U editačních komentářů je navíc možné skrývání při každém zneužití pro propagaci názorů nesouvisejích s Wikipedií. --Jowe 29. 6. 2010, 21:12 (UTC)

K navrhovanému bodu dva se již vyjádřil Tchoř a já k tomu napsal též jasný komentář.

U bodu jedna je problematické, o jaký zákon se jedná. Wikipedie je celosvětový projekt a českou Wikipedii též editují lidé z celého světa s různým občanstvím. V tomto smyslu je na stejné úrovni zákon ČR jako Íránu, Malawi či KLDR. Ostatně ne všude se ukládají sankce na základě něčeho, co je zváno zákonem. Výjimku oproti jiným zákonům tvoří zákony USA a státu Florida. Čechocentrismus je v takovéto situaci, stejně jako u obsahu samotné encyklopedie, krajně nevhodný. --Dezidor 29. 6. 2010, 21:35 (UTC)

Souhlasím s Joweho návrhem. Na jednu stranu jasně definuje v jakých případech, na druhou stranu ponechává volnost. Kupříkladu se stane, že bude pevně daný seznam toho co skrýt můžu, jistý kolega se bude snažit cpát své POV do shrnutí editací, třebas do zakládající editace, správce ono POV shrnutí editace skryje a bude popotahován. Určitá volnost ve výkladu by být měla. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 6. 2010, 23:14 (UTC)

Ještě bych k tomu dodal, že na skrytí textu revize a skrytí editačního komentáře by se mělo pohlížet rozdílně. Skrývání textu revize se nemusí provádět tak důsledně jako skrývání editačního komentáře. Na staré revize se většinou dostane jen ten koho zajímá jaký vandalismus tam je, a většinou dopředu ví co tam asi může očekávat. Kdežto editační komentář na každého neočekávaně "vybafne" tam kde ho neočekává a kde obtěžuje. Třeba v posledních změnách nebo v historii stránky. Historie článku je pevná součást článku, kde se nacházejí důležité informace, které zajímají mnoho čtenářů . A pokud se mezi těmito informacemi nachází komentáře jako např. v historii tohoto článku (většina už byla skryta, přesto tam ještě jeden je), je to velmi nevhodné. --Jowe 30. 6. 2010, 07:46 (UTC)

Proti, motivace návrhu: ex post legitimizovat správcovský zásah, který jde proti duchu současného znění. Jednak jaký je rozdíl mezi propagací názoru a sdělení názoru? Jednak tu zas budou správcokrati libovolně cenzurovat další oblast a rozhodovat co souvisí a co ne... Á propó Faigle, nechtěl by jsi pak smazat shrnutí desítek editací, co jsi udělal na Kacirově diskuzi jen kvůli shrnutí a nesouviseli s Wikipedií? --Elm 30. 6. 2010, 16:51 (UTC)

Není potřeba něco zpětně legitimizovat. Diskutujeme zde o návrhu doporučení. Přečti si prosím Wikipedie:Pravidlo Wikipedie#Neaktivní pravidla. --Jowe 30. 6. 2010, 17:13 (UTC)

Nikomu samozřejmě nejde o cenzuru, ale o to, aby vandalové tvrdě narazili, jejich výtvory to nebyly věčně, urážky osobností, rasismus a vulgarity tu nestrašily a historie stránek nedělala Wikipedii ostudu. Proto jsem níže navrhl, jak umožnit nejen kontrolu skrývání, ale i nahlížení všem prověřeným do knihy smazaných stránek po omezenou dobu po skrytí / smazání pro ještě větší transparentnost. --Wespecz 30. 6. 2010, 17:11 (UTC)

Dovolím si s některými body nesouhlasit a především pak s výkladem Faigl.ladislava, že ponechává volnost. Oproti původnímu návrhu odstraňuje možnost skrývat velice hrubé vandalismy, jako příklad mě napadá něco na způsob vandalismu, který jsme před pár dny měli v obrázku týdne, který jinak do žádné škatulky nezapadne, naopak tento Joweho návrh v bodě dvě místo toho duplikuje bod jedna pouze s jinými příklady. Na druhou stranu přidává novou možnost ke skrývání shrnutí. Pokud pominu účelovost tohoto návrhu na jeden konkrétní případ, pořád nechává až příliš mnoho prostoru k jeho obcházení stejně jako k jeho zneužívání. Naskýtá se otázka, zda je vůbec vhodné, aby toto doporučení řešilo možnosti zneužívání prostředků wiki místo vážných přestupků. On totiž způsob jak řešit zneužívání třeba toho shrnutí máme a je v podstatě obsažen už v původním návrhu, který vylučuje (chcete-li) libovůli správce a poskytuje k oficiální stvrzení vhodnosti kroku. --Reaperman 1. 7. 2010, 20:18 (UTC)

Volnost samozřejmě ponechává, na rozdíl od původního návrhu kde se píše V praxi je však povoleno jej aplikovat pouze při: je zde V praxi se však doporučuje jej aplikovat pouze při:. Jistá volnost by měla být zachována, správci ji mají i v mnoha jiných případech. Právě proto, aby to různými kličkami nebylo obcházeno. --Jowe 1. 7. 2010, 21:31 (UTC)

Aha, takhle. ^.^ No to nám ovšem vytváří hodně silnou nekonzistenci v přístupu k správcovským právům, rychlé mazání má výčet, kdy jej lze aplikovat, blokování má výčet, kdy se smí použít, jen skrývání bude mít příklady vhodné aplikace. ^.^ --Reaperman 1. 7. 2010, 21:37 (UTC)

Návrh na vyřešení celé situace

Což takhle umožnit správcům libovolně skrývat jakýkoliv vandalismus snad kromě toho nejlehčího (ahoj, očividné experimenty atd.) a automatickým strážcům umožnit časově omezený přístup ke všemu smazanému obsahu (např. 48 hodin, 1 týden, dle dohody, aby zase nebylo věčně přístupné smazané copyvio). Tím by získali přehled nejen o tom, co správci skrývají, ale i o tom, co je v knize smazaných stránek, takže by se ve svém důsledku vše ještě více zprůhlednilo. --Wespecz 30. 6. 2010, 16:58 (UTC)

Souhlas, má to sloužit proti copyviím a vandalismům, ne aby správce mohl skrývat editace podle vlastního uvážení co s Wikipedíí souvisí a co ne... --Elm 30. 6. 2010, 17:09 (UTC)

Zaprvé je to IMHO technicky neproveditelné, zadruhé automatičtí strážci mají důvěru při zakládání OK článků, nikoli k nahlížení do historie, zatřetí se skrývají například osobní údaje a dávat k nim přístup další stovce lidí? To se nemusí vůbec mazat. A začtvrté tu jsou ostatní správci, kteří se navzájem kontrolují. Pokud má někdo zájem správcovské úkony sám vykonávat a případně při tom kontrolovat i ostatní – není problém… — Jagro 4. 7. 2010, 16:58 (UTC)

Díky moc za reakci, ať už je jakákoliv. Protože jinak nevím, zda panuje tichý souhlas či zda je věc nesmyslem. --Wespecz 4. 7. 2010, 17:04 (UTC)

Já jsem v podstatě proti jakémukoliv skrývání, protože to potom IMHO může zavánět cenzurou. Na wikipedii je u psaní článků jedním z požadavků jejich odzdrojování a řekl bych, že totéž by mělo platit i u počínání správců - veškeré jejich počínání by mělo být zdokumentováno s možností nahlédnutí široké veřejnosti a ne jenom hrstce vyvolených. Já jsem pro to, tedy pokud je to v technických možnostech wikipedie, že když už tady ta možnost skrývání je, tak ať si správci klidně skrývají, ale ať je někde u článku napsáno, že tam je od správce "cosi" skryto a každý by měl ve svém nastavení mít možnost zaškrtnout si volbu "zobrazovat skryté editace". --Chevees 5. 7. 2010, 19:11 (UTC)

Uzavření

Vzhledem k tomu, že diskuse byla otevřená již pět měsíců a několik posledních měsíců se ji nikdo nezúčastnil, rozhodl jsem se ji uzavřít. Jelikož se v diskusi objevily námitky proti znění pravidla, a zároveň se nesešel dostatek diskutujících tak, aby bylo možné zjistit konsensuální znění, uzavírám návrh doporučení jako neúspěšný. V průběhu této diskuse bylo otevřeno hlasování, které zjišťovalo názor komunity na rozšíření možnosti využití výběrového mazání, a které skončilo většinovým zamítnutím obou návrhů. Vzhledem k neúspěchu v hlasování a návrhu doporučení se osobně domnívám, že v současnosti nemohou správci de iure využívat technických možností skrývání revizí nad rámec, který odpovídá skutečnosti před zavedením tohoto nástroje. Samozřejmě je možné kdykoli předložit a schválit vhodnější návrh, který by nahradil současný neplatný text. --Reaperman 20. 11. 2010, 19:44 (UTC)

Diskuse a hlasování opět ukázaly, že v současné době je téměř nemožné na Wikipedii se na něčem dohodnout a toto uzavření diskuse ukazuje, že není ani snaha hledat kompromisní řešení. --Jowe 21. 11. 2010, 21:34 (UTC)

Myslím, že skrývání závadného shrnutí editace v případech jasného urážlivého vandalismu by bylo dobrým kompromisním řešením po vzoru slovenské Wikipedie (příklad). Jedním extrémem je česká Wikipedie, kde se neskrývá nic (příklad, provnejte, kde to vypadá kultivovaněji a přesto nezcenzurovaně - diff je přístupný) a druhým extrémem je anglická, kde když se skrývá se vším všudy (příklad).

@ Jowe: Když to nešlo jednoduše (prostým hlasováním, kde nebyl dosažen konsensus, ani zde u pravidla jednoduchého znění, kde nedošlo ke shodě), budeme asi muset udělat složitě, jak zněly námitky některých v hlasování, tedy připravit a prodiskutovat mnoho variant, žok či návrh zcela nového pravidla. I když mám obavy, že takový postup může skončit tím, že diskuse usne na mrtvém bodě, jiná možnost asi nezbývá. Musí se třeba ošetřit, aby se nemohlo skrývat toto (článek Agent provokatér, vidí pouze správci), protože to jednak žádný vandalismus není a jednak se skrýváním takové věci téměř nikdo souhlasit nebude atd. --Wespecz 21. 11. 2010, 22:22 (UTC)

Shrnutí diskuse: Po přečtení diskuse k návrhu tohoto doporučení, ale i jiných souvisejících diskusí k tomuto mazání bych si dovolil učinit shrnutí, na čem konsensus komunity je a na čem není. Věřím, že tato informace správcům pomůže, aby věděli, pro co mají od komunity oprávnění a pro co, ačkoliv existuje technická pravomoc, nikoliv. Konsensus je na skrývání copyvií a zveřejňování osobních údajů neveřejných osob ve shrnutí i v samotném textu editace. Ve výjimečných případech i na skrývání opravdu vážně znějících hrozeb vraždou konkrétní osobě a editací podobného kalibru. Konsensus je i pro skryvání editací na základě nařízení arbitrážného výboru. Naopak konsensus není pro skrývání běžného vandalismu a experimentů, POV shrnutí editací, rasistikého, antirasistického a podobného vandalismu, vulgárního komentování veřejných osob a osobních útoků vůči jiným editorům. --Dezidor 22. 11. 2010, 09:33 (UTC)

Opravdu nechápu proč by vážně znějící hrozba vraždou měla být utajována. Naopak, opravdu vážně znějící hrozba by měla být viditelná, aby o tom osoba které je vyhrožováno věděla a mohla podniknout náležitá opatření. Zrovna zde je skrývání, narozdíl od primitivních urážek konkrétních osob, kontraproduktivní. --Jowe 22. 11. 2010, 09:43 (UTC)

Záleží na kontextu dané situace, stylu hrozeb, jejich opakovanosti atd. Z diskusí jsem vyrozuměl, že existuje konsensus, že skrytí editací je v některých případech mimo copyvií a zveřejnění důvěrných údajů možné, ale musí jít opravdu o vážné výjimky. --Dezidor 22. 11. 2010, 10:03 (UTC)