Diskuse:Obecná čeština

Moh, nebo moch?

ŠJů, zajímalo by mě, proč jsi změnil moh na moch. Jak je to vlastně s respektováním etymologie v zápisu nespisovných výrazů? Nakolik se k tomu přihlíží, a nakolik se naopak preferuje zvuková stránka? Díky. --Pajast 06:42, 12. 9. 2006 (UTC)

Jelikož změna nebyla vysvětlena a korpusy mluveného jazyka v ČNK jasně mluví pro variantu moh, vracím změnu na původní verzi. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 23:57, 6. 11. 2006 (UTC)

@Pajast, Sebesta: Tak on je celkově ten článek nedostatečně zdrojován, v roce 2006 tu ještě vůbec nebylo zvykem zdrojovat moc detailně.

Ve slovech končících písmenem "h" za pochopitelně vyslovuje "ch", to je obecně známý a dobře popsaný fakt. Znělé souhlásky se na konci slov vyslovují nezněle, viz Fonologie češtiny#Asimilace znělosti. Aby se koncové "h" dalo vyslovovat zněle jako "h", musel by se za nim vyslovovat jakýsi jer a slovo "moh" by se tak změnilo na dvojslabičné. Anebo spíš by se tam zachovalo to původní "L". "Moh" prostě v češtině vyslovit ani nelze, ta ztráta znělosti je nutným průvodním znakem vypuštění koncového "L", stejně jako ze "zvedl" vznikne vypuštěním "L" oneticky "zvet" a ze "zhubl" vznikne "zhup". Pokud se přepisuje opravdu foneticky, přepisuje se "moch" (co bich ťi to moch říct, moch tam z vozem jet a pješki, von ne moch atd.

Při běžném přepisu mluvené řeči, pokud nám jde o obsah sdělení a ne o dokumentaci mluvené formy jazyka a její výslovnosti, se pochopitelně držíme nefonologického zápisu a do jisté míry dodržujeme tzv. etymologický i analogický princip pravopisu podobně, jako se používá u zápisu spisovného jazyka. Ostatně mnohdy při zápisu mluvené řeči dokonce automaticky zapisujeme i ta písmena, která byla při výslovnosti potlačena (vypuštěna), a písmem zazmanenáváme jen výraznější odchylky například tvarosloví. Takto zapsané texty se mohly dostat do zmíněného korpusu mluvené řeči. Ale tam, kde popisujeme rozdíl skutečné výslovnosti od spisovného zápisu, je vhodné zapisovat výslovnost důsledněji foneticky. A o tento případ podle mne v dané části článku jde. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2017, 05:09 (CET)

Ý a í

Odstranil jsem tvrzení , kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í (v písmu se rozdíl dochoval dodnes), změna si patrně vyžádala potřebu odlišit ve výslovnosti chybějící ý od í; , protože je v rozporu s článkem Česká nářeční skupina a s [1]--88.101.76.122 23:15, 14. 9. 2007 (UTC)

Revertoval jsem to a doplnil zdroj této informace. Navíc si nemyslím, že to musí být nutně v rozporu s uvedenými články. To, že dnes píšeme cítit, vozík, je věcí změn pravopisu v 19. století. Původně se po c, s a z psalo y/ý (tedy asi cýtit, vozýk). Asi i proto se dnes mnohde říká cejtit, vozejk.

To, že všeobecně zanikl v češtině rozdíl mezi i/í a y/ý, ještě neznamená, že informace je v rozporu s pravidlem „sound change has no memory“. Změna ý > ej proběhla patrně souběžně se zánikem rozdílu mezi íčky (tedy ještě předtím, než lidé ztratili paměť), ale jen lokálně ve středních Čechách, zatímco jinde ne. Jev se dále rozšířil až později. --Pajast 08:39, 26. 9. 2007 (UTC)

V tom případě je to tedy spíš změna ý-->ej než ý-->í-->ej.--88.101.76.122 19:34, 3. 3. 2008 (UTC)

Proč sem nepatří situace na Moravě

Zdůvodnění revertu: zmínka o situaci na Moravě není na místě, protože obecná čeština je interdialekt oblasti Čech a eventuálně části západní Moravy. Morava tedy do tohoto článku nepatří, moravským dialektům jsou věnovány samostatné články Středomoravská nářeční skupina a Východomoravská nářeční skupina. --Váš Mostly Harmless 17:27, 17. 5. 2008 (UTC)

S tím nesouhlasím, protože někdo se může ptát, jako vypadá situace na ostatním území Česka, které není tak ovlivněno obecnou češtinou, takže krátká zmínka na místě je. Tam by patřil i odkaz na dotyčný článek o moravských dialektech. --Ingo T. 17:43, 17. 5. 2008 (UTC)

Odkazy na obé i na slezskou nářeční skupinu jsou dole v šabloně, v sekci Nářečí. Nemělo by smysl je tam dávat ještě jednou nebo znovu vypisovat. --Váš Mostly Harmless 17:46, 17. 5. 2008 (UTC)

Přesně tak, jiným nářečím jsou věnovány příslušné články, navíc jsou zde odkazy. Kromě toho způsob uvedení informací z jiných oblastí byl matoucí. Vytvářel (aspoň pro mě) dojem, že se hovoří o oblastech Moravy, kde se hovoří obecnou češtinou s určitými odchylkami. Je třeba držet se tématu, moravská nářečí jsou už jaksi nad rámec. --Pajast 18:59, 17. 5. 2008 (UTC)

Česká koruna?

Snad Koruna česká! 94.113.171.170 25. 3. 2012, 12:32 (UTC)

Tenhle latinismus už se dnes prakticky nepoužívá. Leda snad v názvech biologických druhů. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2017, 04:27 (CET)