Diskuse:Ještěd (hotel a vysílač)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 21 dny od uživatele Juniperbushman v tématu „Vysílač nemá tvar jednodílného rotačního hyperboloidu !!!

Sloučení[editovat zdroj]

  • Jsem spíše proti sloučení. Jeden článek popisuje unikátní stavbu, její historii a techniku, druhý kopec a jeho delší dějiny a horopisné začlenění. Oba články jsou podle mého názoru navíc dost velké na to, aby mohly existovat samostatně. --Postrach 07:35, 29. 11. 2005 (UTC)
  • jsem rozhodně proti sloučení, ty dva články spolu souvisí, ale každý se zabývá jinou problematikou. Navíc jsou oba celkem dlouhé, po sloučení by to bylo už příliš. --Karakal 08:04, 29. 11. 2005 (UTC)


Mne je to celkem jedno, ale trochu vidm problem v interwiki, bylo by dobre, aby se zajemce z hory mohl dostat aspon na (napr. nemeckou stranku o vysilaci, ovsem pridani tohodle interwiki zas muze mast. --Nolanus 18:56, 29. 11. 2005 (UTC)

Z hory se dostane na de stránku o hoře, z vysílače na de stránku o vysílači, pokud jsou. Nechápu, proč to křížit. Nebo jsem vás nepochopila? --Karakal 19:03, 29. 11. 2005 (UTC)

Ale ano, pochopila, jen sem chtel vlastne rict, ze je vyhodne, aby to v jednolivych wiki melo jednotnou strukturu, je to proste oklika a vzhledem k caste pomalosti casto dost otravna, Ale jak o tom premyslim, asi je opravdu lepsi i presto spis delit, resp. nechat rozdelene. Nicmene bych jeste navrhoval Ještěd (hotel a vysílač) dat jen redir a jako hlavni zalozit Ještěd (hotel) nebo Ještěd (vysílač) s redirekty, tahle je to moc dlouhe.

--Nolanus 21:01, 29. 11. 2005 (UTC)

jsem stoprocentně proti sloučení, jak bylo receno vyse ... stavba a hora je neco jineho ... zvlast u tohoto dila--frettie.net 22:27, 17. 12. 2005 (UTC)

Rozlišovač[editovat zdroj]

Rozlišovač se mi dlouhodobě nelíbí, je moc složitý, dlouhý a málo očekávatelný. Uvažoval sem o Ještěd (budova), ale je tu taky Ještěd (obchodní dům). Zatím se mi nejvíc líbí Ještěd (rozhledna). napadá někoho něco jiného a lepšího?--Nolanus C E 20:05, 15. 7. 2008 (UTC)

Často se o tom mluví jako o vysílači a vysílání bylo taky hlavní důvod, proč se to stavělo. Co tedy Ještěd (vysílač)?--Ioannes Pragensis 20:50, 15. 7. 2008 (UTC)

Faigl.ladislav[editovat zdroj]

Jsem rád, že se potkáváme u dalšího článku. Jak to vidím já:

  • VyřešenoVyřešeno V externích odkazech chybí odkaz na Commons, bylo by též fajn vytvořit heslo Ještěd na Wikislovníku.
    • Commons jsem již dolů nedával, neb je odkázáno z infoboxu. Ale nevadí, klidně jej dole ještě jednou zopakuji. --Jan Polák (diskuse) 3. 2. 2013, 13:59 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno V úvodu by měla být zmínka o památkové ochraně.
  • VyřešenoVyřešeno „…a od roku 1959 sloužil objekt i k šíření televizního vysílání.“ – to zní zvláštně. Nebylo by lepší napsat, že tam byl vysílač či tak něco?
  • OtázkaOtázka „…kdy ji při neopatrném rozmrazování vodovodního potrubí zachvátil požár.“ – šlo by to nějak vysvětlit? (třeba do poznámek)
    • Myslíš vypsat tam to, že stavba, jak byla celá dřevěná, tak vyhořela? Postačilo by to takhle? --Jan Polák (diskuse) 3. 2. 2013, 13:59 (UTC)
      • Nn, nepochopili jsme se. Měl jsem na mysli, jak ho rozmrazovali. Nedovedu si to představit. --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 2. 2013, 15:39 (UTC)
        • Nic bližšího jsem se nikde nedočetl. Nicméně si to představuji tak, jak jsem kdysi slyšel v televizi – viz záznam (v čase cca 1:00). --Jan Polák (diskuse) 3. 2. 2013, 23:01 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno „A o rok později shořela i původní Rohanova chata…“ – ví se proč?
    • V referenci [4] píší jen, že „neopatrností“. Mám to tam takhle uvést? --Jan Polák (diskuse) 3. 2. 2013, 13:59 (UTC)
      • Ano, bylo by to fajn. --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 2. 2013, 15:39 (UTC)
        • Běžný způsob rozmrazování býval "letlampou" (samodujná lampa), tedy otevřeným plamenem cca dvaceticentimetrové délky, původně určeným klempířům k pájení okapů, plechových střech atd. Takovým plamenem zapálíte ledacos, ne jen chatu z vyschlého dřeva. --Leotard (diskuse) 4. 2. 2013, 16:45 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno „…byly chráněny československými patenty.“ – může být zdroj?
  • VyřešenoVyřešeno Jakou mají souvislost ty dva odkazované vysílače v souvisejících článcích a proč zrovna tyto dva?
  • OtázkaOtázka V citačních šablonách v externích odkazech máš zbytečné mezery.
  • VyřešenoVyřešeno Postrádám tedy bližší informace o onom vysílači. Co vysílá, jestli zajišťuje televizní i rozhlasové vysílání, jaké stanice odtamtud vysílají, jaké jsou jeho technické parametry, jakou oblast pokrývá, jestli tam docházelo k nějakým změnám v rámci digitalizace apod.
  • OtázkaOtázka Kdo provozuje restauraci?
    • Společnost Ještěd, spol. s r. o., rozumím-li tomu správně. Chceš to do článku někde uvést? --Jan Polák (diskuse) 3. 2. 2013, 13:59 (UTC)
  • OtázkaOtázka Možná by rekonstrukce zasloužily vlastní podsekci. Jak o těch, co proběhly, tak o těch, které se chystají ([1]).

Toliko co mne prozatím napadá. Rozhodně má na to, státi se dobrým, po zapracování a zmíněném rozšíření. --Faigl.ladislav slovačiny 3. 2. 2013, 09:10 (UTC)

Matěj Suchánek[editovat zdroj]

RomanM82[editovat zdroj]

  • VyřešenoVyřešeno hezký článek, díky za něj. Jen dotaz: je vysílač opravdu ve stylu brutalismu? Moc mi mezi ty betonové příšery nezapadá. Např. tady zase píšou něco jiného. Byl by nějaký zdroj? S pozdravem --RomanM82 (diskuse) 3. 2. 2013, 22:21 (UTC)
    • V jakém jiném stylu by to mělo být. V tom odkázaném článku jsem to nenašel. Já jsem čerpal z té knížky Sial (ale i v ní to je napsáno tak trochu nejasně…). --Jan Polák (diskuse) 3. 2. 2013, 23:07 (UTC)
      • Píše se tam technicismus nebo předchůdce high-tech. Ale přiznávám, že mi to taky není moc jasné. Jen se mi zdálo, že by brutalismus seděl víc na ten bývalý stejnojmenný obchoďák v Liberci. --RomanM82 (diskuse) 3. 2. 2013, 23:58 (UTC)
        • Já se v těch architektonických stylech moc nevyznám. Ještě tak poznám gotiku, renesanci, baroko apod. Avšak s rozeznáním brutalismu × technicismu a dalších stylů, v tom se přiznám, že tak zběhlý nejsem. Takže dáš-li mi nějaký lepší tip, klidně a rád ho použiji. --Jan Polák (diskuse) 4. 2. 2013, 08:00 (UTC)

Harold[editovat zdroj]

Nerecenzuji, jen uvádím pro možné zapracování sborník Ještěd - evidence hodnot poválečné architektury. --Harold (diskuse) 4. 2. 2013, 00:10 (UTC)

Děkuji za upozornění na něj. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 15:17 (UTC)

Leotard[editovat zdroj]

Jen nástřel dalších dotazů[editovat zdroj]

  • VyřešenoVyřešeno Vysílač - bylo by zajímavé vědět, jaké vysílače (předpokládám I. a II. program státní televize) vysílaly při zahájení provozu, zda tam od počátku byl druhý program a barevně, zda se odtud vysílalo i VKV rozhlas, jakými výkony. Jaké vysílače to byly (elektronkové?), případně jaké výroby. Obdobně pro současný stav. Televizní kanály tu jsou, ale FM rádia mně chybí. Jsou tu i jiné telekomunikační služby?
  • VyřešenoVyřešeno Jak je objekt dostupný: silnice, jaká, odkud.
  • VyřešenoVyřešeno V katastru které obce objekt leží (poštovní adresa?)
    • Poštovní adresa je uvedena v infoboxu. Mám ji ještě někam zopakovat? --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2013, 10:43 (UTC)
  • NevyřešenoNevyřešeno Jak bylo a je řešeno zásobování: předpokládám elektřina podzemním kabelem, ale voda? Potrubím, dovážením cisternou?
  • NevyřešenoNevyřešeno Jaké bylo v minulosti a dnes řešeno náhradní zásobování elektřinou. Akumulátory neuživí desítky kilowatt vysílačů, zřejmě elektrocentrála. Kde je umístěna?
  • NevyřešenoNevyřešeno Jak je řešeno vytápění objektu: odpadním teplem od vysílačů? elektřinou? ještě jinak?
  • VyřešenoVyřešeno Kdysi kdesi jsem zaslechl něco o tom, že pro restauraci byl designován i nábytek a používané nádobí. Je to pravda? Jestliže ano, jsou nějaké podrobnosti, fotky?
    • Ano, je to tak. Dokonce byly designovány i účtenky apod. Zmiňovali to v jednom televizním pořadu, co je také v článku odkázaný. --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2013, 10:43 (UTC)

Opět se omlouvám, jestli se ptám na něco, co v článku už je, jen jsem to přehlédl. --Leotard (diskuse) 4. 2. 2013, 16:40 (UTC)

Možný zdroj informací[editovat zdroj]

Našel jsem knížku, který by mohla být zdrojem informaci:Marek Podhorský, Vysílací věže, Freytag, 2010, ISBN 978-80-8623-621-6. --Leotard (diskuse) 4. 2. 2013, 17:43 (UTC)

Díky za upozornění. Zkusím ji získat. --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2013, 10:43 (UTC)
Vygůglil jsem, že ji mají v NTK v Dejvicích (www.techlib.cz). Pokud si člověk nepotřebuje knížku půjčit domů, je vstup i nahlížení zdarma. --Leotard (diskuse) 5. 2. 2013, 10:48 (UTC)
Díky za upozornění. Knihovnu znám a jsem dokonce i jejím čtenářem (například právě kvůli psaní technických článků pro Wikipedii), takže si knížku budu moci půjčit i domů. --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2013, 10:54 (UTC)
Knížka využita, ještě jednou díky. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 15:17 (UTC)

Radek Linner[editovat zdroj]

Požár v roce 1963[editovat zdroj]

  • Popis vzniku požáru, zajímavé záběry staré chaty a některé další informace se objevily v dokumentu Osudové okamžiky: Ještěd 1963. Třeba se z toho ještě něco dá zapracovat do článku.
  • VyřešenoVyřešeno V úvodu článku nejspíš chybí odkazy na jiné významy jako to má např. stránka Ještěd. Možná by se měly objevit i v souvisejících článcích.
  • VyřešenoVyřešeno O Rohanově chatě se píše: V r. 1964 neopatrností ubytovaných dělníků, pracujících na odstraňování trosek hotelu, vyhořela i Rohanova chata. (http://www.turistickyweb.cz/vylet-galerie/z-jestedu-pres-plane-na-rasovku/)

--Radek Linner (diskuse) 4. 2. 2013, 17:38 (UTC)

Mirek256[editovat zdroj]

Jen ke kapitole předchůdci, začíná podle mě nelogickou větou V 19. století propukaly v libereckých textilkách dělnické nepokoje. /to snad se stavbami nemá moc společného) a navíc, a Ještědu už před touto dobou byly kříže, v roce 1844 nezačala historie staveb na vrcholu Ještědu je starší, první zmínka o kříži myslím je z roku 1763, nebylo by lepší začít tímto, než dělnickými nepokoji? Ale na kříže na Ještědu nejsem odborník, ale vím, že tam byly. A navíc další klasika, zde to je bez jakéhokoliv problému, prodloužit úvod. Dále další připomínka Restauraci i hotel provozuje společnost Ještěd, spol. s r. o., to snad jen letos, nebylo to předtím a snad v budoucnu bude někdo jiný.--Mirek256 4. 2. 2013, 18:57 (UTC)

  • No, další, Základ stavby (vysoké 99,86 metrů) je umístěn v nadmořské výšce 1098,45 metrů to asi, Ještěd má nadmořskou výšku 1012 metrů, tudíž základ nemůže být sto metrů výše, či by chtělo nějak vysvětlit.--Mirek256 4. 2. 2013, 19:07 (UTC)
Počátek úvodu v tomto místě byl zvolen s ohledem na to, že článek pojednává o současném vysílači a nikoliv o kopci jako takovém. A současnému hotelu předcházely stavby restaurací zmíněné v článku. Souhlasím, že na kopci byly kříže.

Provozovatel restaurace byl doplněn na přání kolegy Ladislava Faigla zde v diskusi (viz výše).--Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2013, 10:43 (UTC)
Kolegovi jde asi spíš o to, aby byla informace vztažená k nějakému roku, neb za dva roky již nemusí být aktuální. --Faigl.ladislav slovačiny 5. 2. 2013, 11:20 (UTC)
Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 15:17 (UTC)
Na Ještěd vede další lanovka, viz [2] a článku o ní ani čárka, a přitom vozí i kola na vrchol hory.--Mirek256 9. 2. 2013, 15:24 (UTC)
Ano, na vrchol kopce vede i druhá – sedačková – lanovka, nicméně při pohledu do map má svou horní zastávku již poněkud vzdálenu od hotelu s vysílačem na Ještědu. Proto jsem jí v článku nezmiňoval. Nebo myslíš, že by zde měla být zmíněna? --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 15:45 (UTC)
Asi ano, je hojně využívána cyklisty, a dá se jí dostat pohodlně na Ještědský hřbet. A až tak daleko to není.--Mirek256 9. 2. 2013, 15:51 (UTC)
Celkem je jich pět (nepočítat poslední), když se bere celý hřeben. Ovšem na Ještěd vede jen jedna. --Harold (diskuse) 9. 2. 2013, 15:53 (UTC)
Já jsem to viděl právě tak jako kolega Harold, a proto jsem zmínil jen jednu lanovku. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 20:56 (UTC)

Uzavření[editovat zdroj]

Jak to vidíte teď, kolegyně a kolegové, ať to nějak shrneme: má již článek na DČ? A co mu snad chybí na NČ? --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 20:56 (UTC)

Děkuji, kolegové, za spolupráci s níž jste mi pomohli článek dovést mezi Dobré. Kdybych snad někdy uvažoval o nejlepším, na jakých pasážích bych ještě měl zapracovat. Předem díky za váš názor. --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2013, 20:52 (UTC)

Stavařovy poznámky[editovat zdroj]

  • dále vysoké teplotní rozdíly či nevhodné základové podmínky.[9] specifikovat? jaké jsou extrémní teploty a co je nevyhovujícího v základových poměrech?
  • kyvadlo nebo tlumič příčného kmitání - nalinkovat. Později se píše o tom, že kyvadlo tlumí kmitání - jde tedy o dva prvky nebo jen o jeden? Dá se někde zjsitit, s jak velkým kmitáním se v projektu počítalo?
  • do odstavce k zákaldové desce přidat stručnou informaci o geologii. Jaká je hloubka založení?
  • kruhová železobetonová deska o průměru 13,40 metru.[28] Její nosný prvek tvoří dva soustředné železobetonové válce (...) mající i rozdílnou výšku nedává smysl. Nosný prvek základové desky? nebo budovy?
  • Kolik je podlaží?
  • průměr 33 m je myšlen půdorys? a kolik je průměr posledního podlaží a kolik je "trouba"? (přemýšlím, zda by se nenašel vhodnější výraz).
  • Vlastní popis stavby je ve srovnání s historií dost stručný. Na http://cassopisstavebnictvi.cz se lze po registraci dostat k archivu, kde je v číslech 6-7/08 a 8/08 článek o vysílači, je tam i pěkný řez vysílačem, (ten by se možná mohl použít jako inspirace pro vlastní náčrtek?) a měla by se tam najít odpověď na výše položené otázky.

JAn (diskuse) 12. 2. 2013, 13:52 (UTC)

Provoz Mostárna ve vítkovických železárnách[editovat zdroj]

@37.48.8.128: Díky za informaci:

Nosné ocelové konstrukce pro patra budovy a stavbu věže byly vyrobeny v provoze MOSTÁRNA v tehdejším státním podniku Vítkovické železárny Klementa Gottwalda.

Bylo by, prosím, možné to doložit nějakou veřejně dostupnou referencí? --Jan Polák (diskuse) 7. 11. 2017, 00:53 (CET)Odpovědět

Rotační hyperboloid?[editovat zdroj]

Označení tvaru budovy jako rotační hyperboloid se užívá od počátku její existence, přestože je nepravdivé. Střední část má tvar vzniklý rotací hyperboly okolo asymptoty, v horní části přechází ve válec a v dolní části v kužel. Rotační hyperboloid je tvořen rotací přímky kolem mimoběžné osy. --Juniperbushman (diskuse) 7. 2. 2018, 00:22 (CET)Odpovědět

Vlastní stránka pro vysílané stanice[editovat zdroj]

Opravdu bylo nutné oddělovat vysílané stanice na vlastní stránku Seznam stanic šířených z vysílače Ještěd? Na nové stránce jsou v podstatě přesunuté navíc jen tabulky s multiplexy. Zbytek je téměř celý duplicitně. Myslím, že lepší by bylo vrátit tabulky zpět na hlavní stránku a upravit text, aby v něm nebyly zbytečně informace již vyplývající z tabulky.--Vukin (diskuse) 20. 7. 2019, 21:43 (CEST)Odpovědět

Byl to pokus o oddělení informací o vysílači (historii, technických parametrech atp.) a poměrně často se aktualizujících informací o multiplexech a jiných údajích o vysílaných rozhlasových a televizních stanicích. --Jan Polák (diskuse) 21. 7. 2019, 00:35 (CEST)Odpovědět

Vysílač nemá tvar jednodílného rotačního hyperboloidu !!![editovat zdroj]

Jednodílný rotační hyperboloid je plocha dána v základním tvaru kvadratickou rovnicí $x^2+y^2=z^2+1$ (zápis rovnice v TeXu), která má v rovině $z=0$ kruhový průřez a nahoru i dolů se rozšiřuje. To jistě pro vysílač i na první pohled neplatí! Rotační hyperboloid vznikne rotací hyperboly $x^2-z^2=1$ okolo osy $z$. Je to kvadratická plocha. Tvar vysílače je (část) plochy, která vznikne rotací horní větve hyperboly otočené $z=1/x$ okolo osy $z$, která ale není osou hyperboly ale její asymptotou. Rovnice této plochy je $z^2=1/(x^2+y^2)$, t.j. $(x^2+y^2)z^2=1$, což je ovšem plocha čtvrtého stupně, ne kvadratická! Překvapuje mne, že tato chyba je na Wikipedii už tak dlouho, je to látka středoškolské deskriptivní geometrie, opakovaná na vysokých školách fakultách stavebních, strojních, ... v prvním ročníku!

Název této plochy neznám, ale není to hyperboloid - viz také stránka na Wikipedii. Mohlo by se uvést např. Tvar stavby je rotační plocha, která vznikne rotací horní části hyperboly $z=1/x$ okolo její asymptoty, kterou je osa $z$. Není to tedy rotační jednodílný hyperboloid ale plocha čtvrtého stupně dána rovnicí $(x^2+y^2)z^2=1$, $z>0$. --JanFrancuBrno (diskuse) 25. 12. 2023, 22:17 (CET)Odpovědět

Toto rotační těleso je obdobou Gabrielova rohu. --Juniperbushman (diskuse) 4. 4. 2024, 17:09 (CEST)Odpovědět