Diskuse:Elektrický proud

Je Maxwellův proud způsoben pohybem náboje?

Když jsem se nad tím zamyslel, došel jsem k závěru, že Maxwellův proud jistě může být způsoben pohybem náboje, protože změna "E" by měla být způsobena pohybem náboje. Takže ta věta co tvrdí že ne je pravděpodobně špatně. Jde spíše o to, že abychom znali proud tak nestačí prostě jen spočítat kolik nábojů prošlo za daný čas zvolenou plochou (tak určíme pouze součet kondukčního, konvekčního a posuvného proudu). Je zřejmé, že ε₀ kterým se derivace E násobí je dost malé číslo, takže odhaduji že Maxwellův proud se bude projevovat až u vysokých frekvencí. Každopádně se necítím být guruem přes elektromagnetismus a materiály, takže jestli tu někdo takový je, prosím o odpověď na následující otázky:

• Vyvolal by Maxwellův proud úbytek na odporu? (to je dost zajímavé z hlediska měření)

Tady jsem si skoro zcela jist, že ne, neboť toto je jalový proud (nepletu-li se). Zagothal 7. 8. 2010, 23:00 (UTC)

I jalový proud vyvolává činné ztráty (ztráty na odporu), o tom je celá terciární regulace napětí (jalových výkonů) v elektrizačních soustavách. Miloš Křivan (diskuse) 9. 12. 2023, 23:52 (CET)

• Existuje případ, kdy by Maxwellův proud nebyl způsoben pohybem náboje?

Ano například elektrická polarizace. Zagothal 7. 8. 2010, 23:00 (UTC)

U polarizace dochází k posunutí vázaných nábojů (mikroskopicky např. pohyb "těžiště" elektronů v atomu vůči jádru, vzájemný posun kladných a záporných vázaných iontů, natočení polarizované molekuly apod.). Maxwellův proud není žádným takovým pohybem nosičů náboje, může přes myšlený průřez procházet, i když přes něj neprochází žádný náboj. Petr Karel (diskuse) 17. 1. 2014, 14:15 (UTC)

--Pteryx 28. 7. 2010, 14:52 (UTC)

Jinak jak velká je nějaká rozměrová veličina závisí na jednotkách. Jsou i takové soustavy jednotek, kde permitivita vakua je 1. Ale jinak máte pravdu, toto se projeví až se střídavým proudem Zagothal 7. 8. 2010, 23:00 (UTC)

• • Nás (je tomu drahně let) učili první Maxwellovku jako součet proudu vodivostního a posuvného.
• Vodivostní proud je uspořádaný pohyb elektronů vodičem tj. Cu, Al, ... Nebo uspořádaným pohybem iontů (v elektrolytu).
• Posuvný proud vzniká posuvem náboje v dielektriku. Vzniká uspořádaným vychýlením-posunutím elektronů z rovnovážné (kruhové) dráhy kolem vlastního jádra atomu s minimální energií. Dráha elektronu se mění na eliptickou. V jednom ohnisku elipsy je těžiště jádra atomu. Je to případ dielektrika kondenzátoru.

Posuvný proud kondenzátorem přestane procházet po dosažení plného nabití.

• Proud vodivostní i posuvný vzniká v poli časově proměnném, tj. i ve stejnosměrném-statickém (neproměném) v době po časové změně (připojení, odpojení, změně).
• Podle popisu dpovídá posuvný proud (proud v izolantu/dielektriku) proudu Maxwellovu. Posuvný/polarizační proud, tj. složka proudu v izolantu/dielektriku, která není proudem vodivostním. Běžným, ne zcela dokonalým nevodičem, prochází malý proud vodivostní a současně posuvný proud.

Zde pokládám kontrolní otázku: Je správně proud Maxwellův = proud posuvný? --15. 2. 2012, 18:02 (UTC)DYDASO

Ne. Posuvný proud je posun vázaných nábojů + Maxwellův proud, jak to je správně v článku. Petr Karel (diskuse) 17. 1. 2014, 14:15 (UTC)

Co myslíte, jak velký je elektron? Z hlediska jeho elektrického působení sahá jeho vliv "donekonečna" (je omezený rychlostí světla). Takže když se pohne, nemusí jeho střed fyzicky projít nějakou plochou, stačí aby se pohnul blízko dané plochy a už je to elektrický proud. Vakuem žádné elektrony netečou, ale rádiové vlny, které nepochybně jsou formou elektrického proudu, procházejí ... --Pteryx (diskuse) 8. 1. 2013, 17:15 (UTC)

Návrh na rozdělení článku

Ve vyhledávání jsem postupně hledal kodukční, konvekční a posuvný proud a vždy jsem skončil na stránce elektrický proud. Pro neznalé to může působit zmateně a může to pak působit dojmem, že všechny tři mnou popsané proudy jsou obdobou el. proudu, což je sice pravda, ale POSUVNÝ PROUD se projevuje až ve střídavých polích, a jsou i rozdíly mezi konvekčním a kodukčním. Proto navrhuji, aby jednotlivé proudy neodkazovali na elektrický proud
Adrien 08:49, 13. 6. 2008 (UTC)

Pokud máte pocit, že je to špatně, opravte to. Wikipedie má jeden důležitý princip: editujte s odvahou. --Postrach 08:52, 13. 6. 2008 (UTC)

Mám ten pocit, ale tohle byl můj první příspěvek vůbec, takže bude chvíli trvat než vůbec nějakou korektní úpravu udělám<br\>Adrien 08:55, 13. 6. 2008 (UTC)

V tomto případě klidně zkuste některé z přesměrování přepsat na článek. Jako nováčkovi Vám ostatní pomohou. Přinejhorším se buď rozproudí diskuse, nabo - pokud by pokus dopadl špatně - se vše vrátí do původního stavu. Klidně to zkuste - kdo nic nezkusí, sice nic nezkazí, ale ani nezlepší. --Postrach 08:59, 13. 6. 2008 (UTC)

Akorát, že poslední úprava a doplněk je jasné COPYVIO - text je úplně stejný jako text v učebnici ** --MiroslavJosef 11. 1. 2009, 08:33 (UTC)

je to stejné ale on je problém že tohle je stejné ve všech učebnicích na světě, ale poksím se vymyslet synonyma, osobně bych řekl že autorské právo se nevztahuje na informaci ale na vlastní přínos--H11 11. 1. 2009, 09:10 (UTC)

To je mi jasné - nejsem expert na COPYVIA, proto jsem to také nerevertoval (ale je to IMHO docela zajímavý problém) ** Zdravím --MiroslavJosef 11. 1. 2009, 09:18 (UTC)

Opravil jsem redirekty, aby odpovídaly konkrétním oddílům článku. Je dobře, že vznikají dílčí články k jednotlivým druhům proudu (např. pahýl Konvekční proud), ale je nutno zde mít článek, který ukáže jejich souvislost (že v tom někteří čtenáři tápou, ukazuje i tato diskuse či historie editací). Nesouhlasím proto s rozdělením článku - je opravdu jen relativně stručným shrnutím definic a souvislostí. Naopak, přivítám podrobnější rozpracování speciálních článků, jen bych váhal u pojmů, které z dnešního pohledu zastaraly (Posuvný proud). Třeba problematika vázaných proudů je fyzikálně velmi nosným tématem, lze popisovat odlišnosti vysokofrekvenčních případů, aplikační oblasti atd. Petr Karel 1. 12. 2011, 15:23 (UTC)

Připojuji se, rozdělovat kořenový článek je nevhodné. Mažu návrh na rozdělení. --Pteryx (diskuse) 8. 1. 2013, 17:07 (UTC)

Spolupráce na doplnění redirectů

Jinak na tom pracuji podle seznamu u mě v diskuzi, [1] , ale samozřejmě se spolupráci nebráním, můžete to vzít od spoda.:-)--H11 11. 1. 2009, 09:26 (UTC)

Sloučení

@Miloš Křivan: Podle mě bylo sloučení článků stejnosměrný proud a střídavý proud před rokem nesystémové. Už jen z důvodu, že drtivá většina cizojazyčných Wikipedií články rozlišuje. Argument, že nebude třeba udržovat více článků je lichý a absurdní: jednak v oboru základní elektrotechniky nedochází k překotným změnám, aby bylo nutno články aktualizovat v pravém slova smyslu. Pokud jde o rozšiřování, to se má dít v podrobném článku a zde má být obecný výtah. — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 12. 2023, 15:25 (CET)

Zdravím, nesystémové? Proč hesla Stejnosměrné napětí a Střídavé napětí neexistují samostatně? Vždyť elektrické napětí a proud jsou dvě strany téže mince, téhož fyzikálního jevu. Když to jde u napětí, proč to nejde u proudu? Systémové je buďto obojí nebo nic. To, že drtivá většina cizojazyčných Wikipedií články rozlišuje, ještě není důvod, proč to tak musí být i u nás, záleží na konkrétní situaci. Absurdní? V oboru základní elektrotechniky sice nedochází k překotným změnám, ale jen málo článků je zcela bezvadných, čas od času je vždy vhodné něco upravit či opravit, což se mi stalo několik dní zpátky, když po úpravě hesla Střídavý proud jiným editorem, jsem považoval za správné tuto úpravu promítnout i do příslušné podkapitoly hesla Elektrický proud, která byla do písmene totožná se samostatným heslem Střídavý proud, tj. myslím, že úvaha mít to samé na jednom místě místo na dvou není zas tak lichá. Wikipedie je určena primárně pro čtenáře, nikoli jako kolbiště různých názorů editorů, pro čtenáře je rozhodně pohodlnější mít pro srovnání popis střídavého a stejnosměrného proudu z důvodu jejich porovnání na jednom místě spolu s jejich definicí, a nemuset přepínat mezi jednotlivými stránkami. Připomínám, že v tomto případě obecný výtah byl totožný s podrobným článkem. Samozřejmě pokud existuje ryze technický důvod, proč mít zmíněná hesla samostatně, tj. sloučením někde na Wikipedii nebo v souvisejících projektech něco přestane fungovat, tak hesla jako samostatná sám obnovím. Formulaci "aktualizovat v pravém slova smyslu" nerozumím. --Miloš Křivan (diskuse) 9. 12. 2023, 00:28 (CET)