Diskuse:Ústava Spojených států amerických

Článek byl 29. 8. 2011 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 13. 12. 2011 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 37. týdnu 2011 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Ústava Spojených států amerických byla v období od 6. do 12. srpna 2012 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Ústava Spojených států amerických umožňuje, aby prezidentem byl zvolen kandidát, který nezískal většinu hlasů?“

Incidenty spojené se čtením americké ústavy

28. září 2007 se v Upper Senate Parku ve Washingtonu D.C. konala akce hnutí „Vets for Freedom“ (veteráni za svobodu) za podporu americké válečné kampaně v Iráku, na kterém vystoupilo několik tamních neokonzervativních politiků jako John McCain, Johny Isakson a Joe Lieberman. Krátce poté, co jeden z řečníků začal mluvit o hrozbě Íránu pro Ameriku, začalo asi pět žen z protiválečného sdružení Code Pink předčítat text Ústavy Spojených států, načež byly ihned zadrženy, spoutány umělohmotnými pouty a dovedeny/dovlečeny do přistaveného policejního auta. Žádná obvinění nebyla vznesena, policisté v podstatě neřekli jediného slova. Co se s nima dělo poté, (mně) není známo, ale podle výpovědi jedné z členek Code Pink, která zažila podobné zatčení, mohly být několik (uvedla 7) hodin drženy v cele (bez základních potřeb, vody, …) a poté beze slova propuštěny.

Zdroje: video, původní článek, jeho český překlad, citově zabarvený názor proti, nebo širší diskuze k původnímu článku.

Slyšel jsem i podobném incidentu z roku 2000, kdy byla za čtení ústavy zatčena a několik hodin vězněna jedna téměř stoletá ale tehdy populární stařenka (nazývaná babička Ameriky), která se Ústavu pokusila přečíst před davem jejích příznivců na schodech (tuším že) Kapitolu. Ale to se mi nepodařilo dohledat. Okrajově je zmíněn v knize Noreeny Hertzové Plíživý převrat (ISBN 0-7432-3478-2), ale tu teď nemám k dispozici.

Je to jen moje spekulace, ale myslím si, že (zejména od začátku této dekády) těch zatčení bude víc, možná toto je jen zlomek toho, co probublá "politicky nekorektními" médii (o těch mainstreamových ani nemluvě).

Původně jsem k článku přidal jen odkaz, ale někdo ho smazal, a pak i já jsem si uvědomil, že by poté možná byl článek neproporční (že by tato část zabírala příliš mnoho z celého, poměrně krátkého, článku).

Myslíte si, že tyto incidenty mají relevanci k článku, popř. se to tam může někdy objevit?
Díky, --Hidalgo944 20:59, 6. 10. 2007 (UTC)

Domnívám se, že nikoli. Zatýkání/zadržování za čtení Ústavy by IMHO bylo pro toto heslo zajímavé, pokud by to ovšem bylo oficiálně sankcionované (fedrální/státní vyhláška, policejní předpis apod.), či aspoň široce ověřitelné. Frase jako "[Police]…...kidnapping members of the Code Pink group… či Five members of Code Pink were arrested, one for reading the Constitution, as police refused to say what the charges were and refused to answer any questions while demonstrators were hauled into paddy wagons. však naznačují spíše propagandistické spekulace původního článku. Zřejmě by to slušelo tak maximálně do případného hesla Code Pink (ale je otázkou, zda je pro cs:wiki právě tato skupina významná — podle mne nikoli), a to jen ve formě cca Podle P. J. Watsona z PrisonPlanet byla prý jedna členka zadržena údajně za čtení Ústavy … — nikde jinde totiž nevidím, že právě to opravdu bylo důvodem (za copak byly zadrženy ty čtyři ostatní?), či zda byla zadržena za rušení oficiálního shromáždění (má pouhá spekulace — stejně jako ty čtyři ostatní?). --Poko 11:55, 15. 10. 2007 (UTC)

Recenze WP:Q

Ahoj, předem bych chtěl poděkovat za článek na toto téma. Vím, že je soutěžní, ale to nemění nic na tom, že je americká ústava mimořádně významný dokument, a jako takový si zaslouží úctyhodný článek. Ale dost řečí, let's get down to business :)

Ještě úvodem. Když jsem na článek koukal před pár dny, tak mi u něj chyběl infobox, který jsem tedy zařídil. Snad je v něm vše jak má být.

Díky, já se v té přehršli zdejších infoboxů moc neorientuju. Jan.Kamenicek 19. 8. 2011, 21:46 (UTC)

• je třeba, aby v úvodu byl anglický název tučnou kurzívou? nestačila by kurzíva?

No, je to oficiální název, radši bych to nechal takto. Jan.Kamenicek 19. 8. 2011, 21:46 (UTC)

• bylo by dobré, aby u všech obrázků byl na commons do description doplněn pomocí šablony {{cs|český popisek}}

České popisky jsem doplnil s výjimkou mapky 13 kolonií, kde to bude chtít spíš zasáhnout přímo do obrázku. Protože v tom nejsem moc zručný, podívám se na to, až na to budu mít víc času, ale DČ by to IMHO nemělo bránit. Časem chci heslo navrhnout na NČ, do té doby to pořeším. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 09:15 (UTC)

• „Státy jako New York a Jižní Karolína přestupovaly mírovou dohodu s Británií a pronásledovaly loyalisty za jejich činnost během války.“ – předně by chtělo uvést o jakou válku se jedná (předpokládám, že o válku za nezávislost?) a též by bylo asi vhodné uvést do kontextu, tj. že v tomto období probíhala válka XY

Snad vyjasněno. Jan.Kamenicek 19. 8. 2011, 21:46 (UTC)

• reference a poznámky by měly být odděleny – do poznámek by měl jít ref č.64

OK, dal jsem to do poznámek. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 09:15 (UTC)

• pasáže, které by chtělo orefovat:
  • „Americký systém sdílení moci byl v té době unikátní.“

Tahle část je přeložená z enwiki. Ref je na konci odstavce, předpokládám, že informace je v tomto zdroji obsažena. Zrovna daná stránka není online přístupná, ale nemám důvod anglickým kolegům nevěřit. I kdyby tam ta info ale nebyla, myslím si, že jde o informaci zcela zřejmou, která ref ani nepotřebuje. Mohl bych ji taky orefovat jiným zdrojem (třeba Blahož), ale v tom zase nebudou informace ze začátku odstavce, takže tam bych musel znovu zopakovat ref z konce odstavce, a zbytečně bych ho celý tříštil třemi číslíčky, když imho stačí jedno. Pokud na tom ale trváš, tak to udělám. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 09:15 (UTC)

• • „Od roku 1789 se Kongres zabýval více než 10 tisíci ústavními dodatky (v posledních desetiletích je to obvykle 100 až 200 požadovaných dodatků během zasedacího období). Většina těchto nápadů však nikdy neprojde přes příslušný výbor Kongresu a ještě mnohem méně jich nakonec Kongres navrhne k ratifikaci.“

Orefováno. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 09:15 (UTC)

• • „Ačkoliv běžně se má za to, že původní Listina práv se neměla vztahovat na jednotlivé státy, přímo z jejího textu nic takového nevyplývá, s výjimkou těch míst, kde se dodatky zmiňují výslovně o federální vládě.“

Orefováno. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 09:15 (UTC)

• • „Toho v prvních letech platnosti Listiny využily některé státy a zavedly státní náboženství.“

Dovysvětlil jsem a dodal refy. Jan.Kamenicek 19. 8. 2011, 21:46 (UTC)

• „Jediný soudní případ týkající se tohoto dodatku případu Engblom v. Carey z roku 1982“ – asi vypadlo nějaké slovo

Jo, opravil jsem to. Jan.Kamenicek 19. 8. 2011, 21:46 (UTC)

Toliko první část recenze, budu pokračovat. --Faigl.ladislav _slova^činy 19. 8. 2011, 12:33 (UTC)

Pokračuji:

• „Oddíl 2 tohoto dodatku ruší ustanovení článku I Ústavy, podle nějž se při rozdělování míst ve Sněmovně reprezentantů dle počtu obyvatel černošský obyvatel počítal jako tři pětiny obyvatele.“ – chci se jenom zeptat, protože pak bych musel upravit úpravu, kterou jsem uvedl v článku již dříve; 1 afroameričan byl brán jako 3/5 jednoho neafroamerického obyvatele?

Ano, je to tak, s tím rozdílem, že spíše než o afroameričana šlo o otroka - v tomto smyslu jsem to v hesle již opravil. Tvoje úprava myslím smysl nijak nezměnila. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 20:05 (UTC)

• „i jednotlivým státům podmiňovat volební právo rasou, barvou pokožky“ – neříká se spíš barva pleti nebo barva kůže?

Jo, zní to líp. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 20:05 (UTC)

• „což umožnilo prezidentu Harrymu S. Trumanovi, který vykonával funkci viceprezidenta po většinu třetího funkčního období Franklina D. Roosevelta“ – překlep ne?

Ano, byl to překlep, ale v něčem jiném. Místo třetího tam mělo být čtvrté období. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 20:05 (UTC)

Toliko z mé strany k článku. Celkově se mi článek hrozně líbí a patří Ti obrovský dík za jeho napsání. Počátkem července jsem si četl knihu Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona, po jejímž přečtení jsem sám pokukoval po sepsání tohoto článku, avšak nakonec jsem sepsal jen řadu dílčích článků z americké historie. O to raději jsem teď článek recenzoval. Za mně mu rozhodně stříbrný puzzlík náleží a má rozhodně na NČ. --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 8. 2011, 17:04 (UTC)

Moc díky za recenzi, bylo vidět, že jsi to četl podrobně, což mě opravdu potěšilo. Jan.Kamenicek 21. 8. 2011, 20:05 (UTC)

Státní moc

Z hlediska interwiki a názvu článku je vhodné mít primární název na Federální vláda Spojených států amerických (en), která vykonává státní moc a z článku Státní moc Spojených států amerických vést případně redirekt. Státní moc je rámcově pospána v první části politického systému.--Kacir 24. 9. 2011, 10:49 (UTC)

Záleží na tom, co se myslí pod pojmem "vláda", zda se má na mysli celý vládní (politický) systém (government), anebo zda se má na mysli pouze orgán výkonné moci (cabinet). V češtině většinou máme slovem vláda na mysli to druhé, s ohledem na daný kontext to tedy přesměruji na heslo o politickém systému (které má mimochodem úplně špatné interwiki směřující na anglické heslo o politickém rozdělení USA). Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 14:00 (UTC)

Rozdíl pojmů jsem popsal v diskuzi článku. Iw není ekvivalentní, odstraním je. Politický systém USA je v současné fázi základem článku Federální vláda Spojených států amerických, na jehož název jej lze po rozšíření přesunout (a doplnit ekvival. iw).--Kacir 24. 9. 2011, 14:40 (UTC)

Myslím, že je lepší současný název, tj. Politický systém Spojených států, jen to interwiki bych přesměroval na en:Federal government of the United States. Název případného hesla "Federální vláda Spojených států" je podle mě ekvivalentní ke en:Cabinet of the United States. Jan.Kamenicek 24. 9. 2011, 17:29 (UTC)

Podle očekávatelného názvu je feder. vládou v českém pojetí skutečně myšlena pouze výkonná složka – cabinet; fakticky je to ale nesprávně, protože federální vláda ma i složku soudní a legislativní, viz en článek federal gov.; Vést iw z názvu Politický systém USA na US Federal gov. možné není, tady nastává problém, kdy politický systém nemapuje pouze státní moc, ale řadu jiných charakteristik, takže iw by nesedělo. Tento týden (snad) upravím.--Kacir 26. 9. 2011, 11:53 (UTC)

V tom případě bych se vrátil ke své původní myšlence: Státní moc v USA = Federal government of the USA; Federální vláda USA = US cabinet. Jan.Kamenicek 26. 9. 2011, 22:02 (UTC)

Nakonec Státní moc v USA bude nejpřijatelnější řešení, na ni pak vést redir Federální vláda, protože taková je skutečnost. Všeobecný článek o cabinetu vytvořit jen jako Vláda Spojených států amerických a do úvodu vložit šabl. Možná hledáte Fed gov.--Kacir 26. 9. 2011, 22:15 (UTC)

Rozdělení

Nesouhlasím s vydělením sekce dodatky do hesla Seznam dodatků Ústavy Spojených států amerických, a to z následujících důvodů:

1. Heslo je o celé Ústavě, jejíž součástí dodatky jsou, a proto patří do tohoto hesla
2. Tato sekce není pouhým seznamem dodatků, jako zmíněné heslo, do nějž by se měla vydělit, ale snaží se dát jejich stručný výklad. Seznam dodatků je skutečně jejich pouhým seznamem, po rozšíření by snad mohl obsahovat překlad jejich doslovného znění.
3. Sekce dodatky není jen o dodatcích Ústavy Spojených států amerických, ale také o navržených dodatcích, které nebyly ratifikovány a nikdy se tak dodatky Ústavy Spojených států amerických nestaly.

Jan.Kamenicek 2. 10. 2011, 11:02 (UTC)

Souhlasím s argumenty Jana.Kamenicka. Výklad o dodatcích do Seznamu nepatří, tam má být max. dvou-tříodstavcové shrnutí v úvodu.--Jann 2. 10. 2011, 12:18 (UTC)

San Marino

Věta "Ústava Spojených států amerických je považována za nejstarší stále platnou psanou ústavu na světě" netvrdí, že americká ústava JE nejstarší na světě, ale pouze, že je za takovou považována, což je pravda a je to doloženo referencí. Je totiž sporné, zda sanmarinský dokument y roku 1600 lze po celou dobu jeho existence považovat za ústavu, tj. základní a nejvyšší zákon svrchovaného státu, neboť svrchovanost San Marina je v určitých obdobích jeho historie přinejmenším diskutabilní. Dnes navíc není nejvyšším zákonem samotný tento dokument, nýbrž je pouze součástí současné sanmarinské ústavy. Tyto nuance není v hesle prostor řešit, a proto byla zvolena výše uvedená formulace, která je pravdivá bez ohledu na to, který dokument je ve skutečnosti tou nejstarší platnou ústavou. Jan.Kamenicek 16. 1. 2012, 17:08 (UTC)

Tabulka u překladů

Tabulku překladů jsem zdrcnul do jedné, protože:

1. Z informačního hlediska se mají držet stejné informace pohromadě.
2. Z technického hlediska je nevhodné formátovat tabulku tabulkou.
3. Takto je to přístupnější pro zrakově postižené čtenáře, kteří čtou Wikipedii pomocí čteček.

Problémem přístupnosti trpí i tabulky v části Článek VII: Ratifikace, kde se používá tabulka pro formátování netabulkových dat (opět včetně nevhodného formátování tabulky tabulkou).
Problém tabulky překladů bych viděl i v tom, že obsahuje externí odkazy uvnitř textu článku a porušuje tím pravidlo o externích odkazech. Měly by být v příslušné sekci na konci článku. --G3ron1mo 16. 4. 2012, 06:39 (UTC)