Dimitrie Moga
| Dimitrie Moga | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1864 – 1865 | |
| Poslanec Sedmihradského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Narození | 1812 Frata  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1873 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Dimitrie Moga, též Dumitru Moga (1812 Frata[1] – 1873[1]), byl rakouský politik rumunské národnosti ze Sedmihradska, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Hlásil se k rumunské národnosti.[2] Narodil se v obci Frata v komitátu Cojocna. Působil jako politik, jeden z předáků rumunského národního hnutí v Sedmihradsku. Studoval na piaristickém lyceu v Kluži a práva. Působil jako advokát v Târgu Mureș. Před revolučním rokem 1848 byl úředníkem komory v regionu Munții Apuseni.[1] V době svého působení v parlamentu je uváděn jako Demeter Moga, přísedící soudní tabule v Târgu Mureș (Marosvásárhely).[3] V roce 1870 byl jmenován prezidentem královského soudu v Târgu Mureș.[4]
Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Sedmihradský zemský sněm. Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Sedmihradský zemský sněm roku 1864 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 12. listopadu 1864 složil slib.[5][6] Co se týče politické orientace, uváděn byl jako regalista.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c PASCU, Ștefan; PERVAIN, Iosif; BARIț, George. George Bariț și contemporanii săi: Corespondență primită de la Iordache Mălinescu, Nicolae Nifon Bălășescu, Gavril Munteanu și Ștefan Moldovan. [s.l.]: Minerva, 1983. Dostupné online. S. 300. (rumunsky)
- ↑ Die Presse. Květen 1863, čís. 144, s. 2. Dostupné online.
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 135. (německy)
- ↑ Wiener Zeitung. Duben 1870, čís. 83, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&size=45&page=142
- ↑ BROTE, Eugen. Die rumänische frage in Siebenbürgen und Ungarn: Eine politische denkschrift. [s.l.]: Puttkammer & Mühlbrecht, 1895. 432 s. Dostupné online. S. 220. (německy)