Diccionari General de la Llengua Catalana
| Diccionari General de la Llengua Catalana | |
|---|---|
 | |
| Autor | Pompeu Fabra i Poch |
| Původní název | Diccionari general de la llengua catalana |
| Země | Španělsko |
| Jazyk | katalánština |
| Žánr | slovník |
| Datum vydání | 1931 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diccionari General de la Llengua Catalana (Obecný slovník katalánského jazyka) je katalánský slovník, dílo gramatika Pompeu Fabra. Nejprve byl publikován ve fasciklech v roce 1931 a jako jediný svazek v roce 1932. Byl normativním slovníkem katalánštiny během 63 roků. Až do roku 1995, kdy se objevilo první vydání Slovníku katalánského jazyka od IEC.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Institut katalánských studií (IEC) chtěl vytvořit oficiální lexikografický inventář a zmocnil tento úkol malému týmu pod vedením muže jménem Pompeu Fabra i Poch. Fabra již publikoval pravopisný slovník (1917) v souladu s pravidly IEC, stejně jako mnoho dalších publikací katalánského jazyka.
Během diktatury Primo de Rivera (1923-30) Fabra napsal dílo. Trvalo to téměř šest let a v roce 1932 knihu vydal. Nejprve se dílo vydávalo částečně (a jako předplatné) s potiskem v roce 1931. Dne 30. listopadu 1932 vydala Knihovna Katalánska celé dílo. Vedoucím vydání byl Antoni López Llausàs.
Dne 4. února 1939, během represí Katalánců, byly původní slovníky a redakční zbytky zničeny fašistickou armádou Franca. Druhé vydání nebylo provedeno až do roku 1954 (Fabra již zemřel) a bylo cenzurované. Do roku 1994 bylo publikováno 32 různých verzí.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Fabra použil přísnou vědeckou metodu, která mu přinesla spontánní uznání jeho současníků. Odmítl tak příliš omezené regionalismy a archaismy, které se už nepoužívaly.
O zdrojích profesor Fabra říká, že "při psaní Slovníku bylo použito velké množství katalánských slovníků a slovníků jiných jazyků (především španělské akademie, slovníky autorů Hatzfeld i Darmestetera, Webstera), publikovaná lexikografická sbírka (Slovník Aguiló, Bulletin katalánské dialektologie atd.), a ty, které existují v Lexikografických kancelářích (mezi nimi ty, které vypracoval M. de Montoliu a Carles Riba a botanická osvědčení autorů Pius Font i Quer a Miquel de Garganta i Fàbrega); byla provedena řada konzultací s odborníky, a v mnoha případech, kdy se váhalo mezi smyslem slova nebo jeho definicí, bylo takové slovo podrobeno studiu na filologické sekci: byla přijata všechna opatření proto, aby se předešlo nepřesným definicím ". (Předmluva k 1. vydání, P. VII).
Ve slovníku („slovník Fabra“, jak je všeobecně známo) se podařilo sjednotit pravopis, vyčistit lexikon, napravit gramatiku a zavést neologismy.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diccionari General de la Llengua Catalana na katalánské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Germà Colon i Amadeu-J. Soberanas, Panorama de la lexicografia catalana: de les glosses medievals a Pompeu Fabra, Barcelona, Enciclopèdia Catalana, 1991 (2ª ed.).
- Albert Rico i Joan Solà, Gramàtica i lexicografia catalanes, síntesi històrica. Universitat de València, València 1995.
