Davilla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDavilla
alternativní popis obrázku chybí
Davilla sessilifolia s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddileniotvaré (Dilleniales)
Čeleďdileniovité (Dilleniaceae)
RodDavilla
Vand., 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Davilla nitida

Davilla je rod rostlin z čeledi dileniovité. Jsou to liány a šplhavé keře s jednoduchými střídavými listy a žlutými květy. Plodem je tobolka obklopená 2 zbytnělými kališními lístky. Rod zahrnuje 33 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Davilla jsou liány a šplhavé keře. Rostliny mohou být lysé nebo rezavě huňaté, odění je složené z jednoduchých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, papírovité nebo kožovité, s křídlatým řapíkem, na omak více či méně drsné vlivem přítomnosti křemičitých tělísek v epidermis. Květy jsou oboupohlavné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových, latovitých květenstvích. Kalich je složen z 5 nestejných lístků, z nichž 2 vnitřní dužnatějí a později vysychají a obklopují plod. Koruna je žlutá, složená ze 3 až 6 (většinou 5) obvejčitých korunních lístků. Tyčinek je mnoho. Gyneceum je tvořeno 1 nebo 2 volnými, nesrostlými plodolisty obsahujícími po 2 vajíčkách. Čnělky jsou lehce postranní, zakončené štítovitou bliznou. Plodem je nepravidelně pukající tobolka obklopená zbytnělým kalichem a obsahující 1 nebo 2 semena. Semena mají tenký bílý míšek.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Davilla zahrnuje 33 druhů.[4] Je rozšířen výhradně v tropické Americe v oblasti od jižního Mexika po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech.[3] Největší areál mají druhy Davilla kunthii a Davilla nitida, rozšířené od Mexika po Bolívii.[4] Centrum druhové diverzity je v jihovýchodní a severovýchodní Brazílii. Zástupci rodu často rostou v sekundárních porostech.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy jsou opylovány hmyzem, údajů je však velmi málo. U amazonského druhu Davilla kunthii byly jako hlavní opylovači prokázány včely z čeledí včelovití (Apidae) a ploskočelkovití (Halictidae), v menší míře pak včely z čeledi čalounicovití, vosy a pestřenky. Na květech druhu Davilla nitida byly pozorovány nebodavé včely rodu Trigona.[3][5]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Z druhu Davilla kunthii byly izolovány různé flavonoidy, mezi jinými myricetin, kvercetin a kempferol, a obsahuje také saponiny. V semenech je obsažen kofein.[6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druh Davilla kunthii je v domorodé medicíně používán jako léčivá rostlina. Odvar slouží jako tonikum, při bolestech zad a jako antiseptikum. Kůra se používá při desinfekci přeříznuté pupeční šňůry u novorozenců.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky) 
  2. a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  3. a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky) 
  4. a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  5. RECH, André Rodrigo; MANENTE-BALESTIERI, Fatima Cristina de Lazari; ABSY, Maria Lúcia. Reproductive biology of Davilla kunthii A. St-Hil. (Dilleniaceae) in Central Amazonia.. Acta Botanica Brasilica. 2011, čís. 25(2). Dostupné online. 
  6. GUARALDO, L.; SERTIE, J.A.A.; BACCHI, E.M. Antiulcer action of the hydroalcoholic extract and fractions of Davilla rugosa Poiret in the rat. Journal of Ethnopharmacology. 2001, čís. 76. 
  7. DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]