Data (počítače)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Data jsou v informatice veškeré informace v digitální (číselné) podobě určené k počítačovému zpracování. Data (např. číslo, text, obrázek, zvuk atd.) jsou zapsány (kódovány) v podobě posloupností čísel (bajtů) a uloženy např. v operační paměti počítače nebo na záznamovém médiu (pevný disk, CD, paměťová karta, internetový server ap.). Stejným způsobem je kromě dat uložený sled instrukcí tvořící počítačový program, který určuje, jak má počítač data zpracovávat.

Data se sice zapisují jako posloupnosti bajttů, ale lidsky přítulnější je uvažovat na vyšší úrovni abstrakce - např. data jsou obrázek, který je uložen v nějakém formátu. K datům (bajtům, bitům) taktéž potřebujeme informaci, co reprezentují (představte si dobře zkomprimovaný soubr); k tomu se používají metadata.

V jiném pojetí se za data považuje binární soubor, který není lidmi čitelný, na rozdíl od lidmi čitelných textových souborů.[1] Celkový objem digitálních dat v roce 2007 byl odhadnut na 281 bilionů GB.[2][3]

Data vs. program[editovat | editovat zdroj]

Počítače v podstatě provádějí tok instrukcí, který dostanou. Řada instrukcí k vykonání úlohy (nebo úloh) se nazývá počítačový program. Ten je pak vykonáván počítačem a skládá se z binárního kódu, Části paměti, používané programem, které nejsou vykonávány procesorem, obsahují data.

Typicky, různé soubory jsou používány na uchování programů nebo dat. Spustitelné soubory obsahují programy; všechny ostatní soubory jsou datové. Přesto, spustitelné soubory mohou také obsahovat vestavěná data. V některých případech některé spustitelné soubory mají datový segment, který obsahuje konstanty a inicializační hodnoty, což jsou data.

Například: uživatel může nejprve instruovat operační systém, aby načetl textový editor z jednoho souboru a následně editovat textový dokument uložený v jiném souboru. V tomto příkladě dokument obsahuje data. Pokud textový editor obsahuje i kontrolu pravopisu, pak jeho slovník (seznam slov) bude také obsahovat data. Algoritmus používaný kontrolou překlepů, navrhující opravy, by byl považován za programový kód.

Hranice mezi programem a daty může být nejasná. (Jak komu. Tomu kódu, co se v tom hrabe, musí být sakra jasná.) Například interpret je program, kde vstupní data do interpretu jsou sama o sobě programový kód, jen nejsou vyjádřena v přirozeném počítačovém jazyce. V mnoha případech bude interpretovaný program v lidsky čitelné podobě (textový soubor), s nímž lze manipulovat v textovém editoru jako s přirozeným textem.

V běžně používané von Neumannově architektuře můžeme bajty použít jako data nebo program. Kompilátor generuje budoucí spustitelný kód jako data a ta se pak spustí. Interpret čte data, která někteří uživatelé chápou jako zdroják (což není kód, ale jeho abstrakce), a při jeho interpretaci vykonává svoje instrukce. Bajt jak bajt, tj. hard core (tj. nízkoúrovňová) homoikonicita (angl. homoiconicity).

Nemělo by to být spíš o datech, než o uvádění nesmyslů na pravou míru?

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. file(1) [online]. 2004-12-04, [cit. 2007-03-19]. (OpenBSD Manual Pages.) Dostupné online.  
  2. Paul, Ryan. Study: amount of digital info > global storage capacity. Parametr "periodikum" je povinný! Ars Technica, March 12, 2008. Dostupné online [cit. 2008-03-12].  
  3. Gantz, John F. et al.. The Diverse and Exploding Digital Universe [online]. International Data Corporation via EMC, 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Data (computing) na anglické Wikipedii.