Dadar (rituální šíp)

Legendární král Gesar drží dadar

Dadar (Wylie: mda' dar, "hedvábný šíp"), také damo (Wylie: mda' mo, „šíp proroctví“) je rituální šíp, který se používá v tibetském buddhismu v náboženství bön a dzogčhen. Je považován za symbol životní síly.

Význam symbolu

V ikonografii šíp symbolizuje soustředění a koncentraci. Dadar představuje šíp s kovovým nebo dřevěným dříkem, ke kterému jsou přivázány pět barevných hedvábných stužek.

Dřík symbolizuje životní silu člověka. K šípu jsou přivázány pět barevných hedvábných stužek: bílá, modrá, červená, žlutá a zelená. Stuhy symbolizují pět prvků a Dhjánibuddhy:

• bílá - Vairóčana, prostor;
• modrá - Akšóbhja, voda;
• červená - Amitábha, oheň;
• žlutá - Ratnasambhava, zem;
• zelená - Amóghasiddhi, vzduch.

Pohyb stužek odpovídá nepřetržitému pohybu elementů pomocí životní sily, což umožňuje tělu se vyvíjet a obnovovat se.

Použití v rituálech

Dadar se použivá v různých rituálech, od svatebních obřadů a předpovědí až po tantrické praktiky dlouhověkosti a odstranění překážek v životě.

V ikonografii

Dadar se používá v ikonografii tibetského buddhismu:

• Amitájus ("Buddha Neomezeného života") v Jab-jum (duchovní spojení) drží v rukou nádobu s amritou a dadar, jako symbol kontroly nad prvky;
• Padmasambhava;
• Mandarava, žákyně a manželka Padmasambhavy, na obrazech drží dadar;
• Gesar;
• Tsheringma.

Druhy

Existují tyto druhy dadarů:

• „hedvábný šíp dlouhověkosti“ (Wiley: thse sgrub mda 'dar);
• „příznivý hedvábný šíp“ (Wiley: gyang sgrub mda 'dar);
• „hedvábný šíp přitahující bohatství“ (Wiley: ani sgrub mda 'dar);
• „hedvábný šíp boha ohně“ (Wiley: já lha 'bod pa'i mda' dar);
• „hedvábný šíp boha větru“ (Wiley: rlung lha'i mda 'dar);
• „šípy duchů - používají se ve zvláštních rituálech podřízení duchů“.

Literatura

• BEER, Robert. The Encyclopedia of Tibetan Symbols and Motifs. 1999. ISBN 978-5-91994-006-7.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Дадар (ритуальная стрела) na ruské Wikipedii.

• Символические атрибуты будд, бодхисаттв, божеств, святых  Дата обращения 4 января 2012.