Codex Regius

Codex Regius „Královská kniha“, islandsky Konungsbók, též GKS 2365 4º je islandský kodex sepsaný okolo roku 1270. Jedná se o nejrozsáhlejší zachovalý soubor severských mytologických básní nazývaných souhrnně Poetická Edda. Nepřesně je tento kodex také nazýván Saemundova Edda, na základě mylného přisouzení autorství Sæmundurovi Sigfússonovi biskupem Brynjólfurem Sveinssonem, prvním známým majitelem rukopisu. Kodex je nejznámější islandskou knihou a islandský národní poklad.^[1]

Kromě básní nacházejících se v tomto kodexu jsou do Poetické Eddy počítány rukopisy jako Hauksbók, Flateyjarbók, Codex Wormianus nebo AM 748 I 4to obsahující například píseň Baldrovy sny nebo Píseň o Rígovi, které nejsou obsaženy v Codexu Regius.

Prvním známým majitelem kodexu byl islandský biskup Brynjólfur Sveinsson, který jej získal roku 1643. V té době již v něm chybělo osm stránek. V roce 1662 biskup kodex daroval dánskému králi Frederikovi III. V Dánské královské knihovně rukopis zůstal až do roku 1971 kdy byl navrácen na Island, kde je uložen Institutu pro islandská studia Arniho Magnússona.^[1]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Codex Regius obsahuje 29 básní, z toho 11 mytologického charakteru:

Völuspá – Vědmina píseň
Hávamál – Výroky Vysokého
Vafþrúðnismál – Píseň o Vaftrúdnim
Grímnismál – Píseň o Grímnim
Skírnismál – Skírniho cesta
Hárbarðsljóð – Píseň o Hárbardovi
Hymiskviða – Píseň o Hymim
Lokasenna – Lokiho pře
Þrymskviða – Píseň o Trymovi
Völundarkviða - Píseň o Völundovi^{[pozn. 1]}
Alvíssmál – Píseň o Alvísovi

Dále obsahuje hrdinské písně, které lze dělit na cyklus o Helgim, Niflunzích a Jǫrmunrekrovi.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Úvodní poznámky a třídění básní podle tématu vede badatele k názoru, že autor kodexu čerpal z nezachovaného pramene z počátku 13. století.^[1]

Existence dalších rukopisů obsahujících básně podobné formy a obsahu, včetně jejich citací v různých prozaických textech, dokazuje že se nám dochoval pouhý zlomek eddické poezie a její původní rozsah je neznámý. Není také znám původ a doba vzniku básní, některé mohou pocházet z rané vikingské éry, jiné zas až z 12. století, část pravděpodobně pochází z Norska, některé ale mohou pocházet například z Irska či Grónska.^[2]