Choroš šupinatý

Choroš šupinatý
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi) Oddělení: stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) Podkmen: Agaricomycotina Třída: stopkovýtrusé (Agaricomycetes) Řád: chorošotvaré (Polyporales) Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)
Binomické jméno
Polyporus squamosus (Huds.) Fr.

Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) je houba z čeledi chorošovitých. Jedná se o patogena napadajícího živé rostlinné tkáně a dřevokaznou houbu rozkládájící mrtvou hmotu. Vyskytuje na stromech a jejich zbytcích v Evropě, Asii, Austrálii i Severní Americe. Mladé plodnice jsou jedlé, houba se vyznačuje vůní po okurkách.

Autorem jejího současného pojmenování je Elias Magnus Fries, který ji popsal ve svém díle Systema Mycologicum z roku 1821. Již předtím v roce 1778 ji coby Boletus squamosus popsal William Hudson.

EPPO kód

POLPSQ

Synonyma

Spory.

Vědecké názvy

Seznam podle EPPO a Biolib pro patogena Polyporus squamosus.

Polyporus squamosus (Huds.) Fr. 1821 Agarico-pulpa ulmi Paulet 1793 Boletus cellulosus Lightf. 1778 Boletus juglandis Schaeff. 1774 Boletus maximus Schumach. 1803 Boletus michelii (Fr.) Pollini 1824 Boletus polymorphus Bull. 1791 Boletus rangiferinus Bolton 1792 Boletus squamosus Huds. 1778 Bresadolia caucasica Shestunov 1910 Bresadolia paradoxa Speg. 1883 Bresadolia squamosa (Huds.) Teixeira 1986

Cerioporus michelii (Fr.) Quél. 1886 Cerioporus rostkowii (Fr.) Quél. 1886 Cerioporus squamosus (Huds.) Quél. 1886 Leucoporus lepidus Pat. 1917 Melanopus squamosus (Huds.) Pat. 1900 Polyporellus rostkovii (Fr.) P. Karst. 1880 Polyporellus squamatus (Lloyd) Pilát 1936 Polyporellus squamosus (Huds.), Karst. 1880 Polyporellus squamosus f. rostkovii (Fr.) Pilát 1936 Polyporus alpinus Saut. 1876 Polyporus caudicinus Murrill 1903 Polyporus dissectus Letell. 1826

Polyporus flabelliformis Pers. 1825 Polyporus infundibuliformis Rostk. 1830 Polyporus juglandis (Schaeff.) Pers. 1825 Polyporus michelii Fr. 1821 Polyporus pallidus Schulzer 1874 Polyporus retirugis (Bres.) Ryvarden 1980 Polyporus rostkovii Fr. 1838 Polyporus squamatus Lloyd 1911 Polyporus squamosus f. michelii (Fr.) Bondartsev 1953 Polyporus squamosus f. rostkovii (Fr.) Bondartsev 1953 Polyporus squamosus var. maculatus Velen. 1922 Polyporus squamosus var. polymorphus (Bull.) P.W. Graff 1939

Polyporus ulmi Paulet 1812 Polyporus westii Murrill 1938 Trametes retirugis Bres. 1893

České názvy

• choroš šupinatý
• chorošovník šupinatý

Rourky.

Popis

Choroš šupinatý má jednoleté, kloboukaté až polokloboukaté s krátkým třeněm. Plodnice na živých stromech, nebo neživých částech dřevin vyrůstají jednotlivě nebo častěji v trsech. Třeň vývá většinou postranní, někdy centrální. Klobouk plodnice je až 10 -60cm široký, vějířovitý, klínovitý, ledvinitý, nebo okrouhlý, uprostřed prohloubený. Masitý, žlutorezavý až okrově rezavý, na povrchu pokrytý hnědými šupinami. Tmavohnědé šupiny přitisklé, na konci dřípatě roztřepené nebo zahrocené.

Ústí rourek bílé, později zažloutlé, nanejvýš 1cm vysoké, s nepravidelnými, 1 -2mm širokými, zubatými, krémově nažloutlými až okrově hnědými póry. Tvar rourek je sbíhavý až labyrintický. Třeň je krémově nažloutlý, v horní části s hnědavou síťkou, v dolní části hnědý až černohnědý. Bývá středový nebo výstředný, u plodnic rostoucích z kmenů a větví nakonec postranní, bývá až 8cm dlouhý, tlustý. Dužnina je v mládí masitá, šťavnatá, dosti měkká, bílá, má výraznou okurkově moučnatou vůni a chuť, časem je dost tuhá, později suše kožovitá a může získat i nepříjemný pach připomínající žluklý tuk.

Podhled.

Plodnice rostou jednotlivě, střechovitě nad sebou nebo trsovitě, narůstají během celé vegetační sezóny, staré plodnice mohou přetrvávat celoročně, ale obvykle je v létě rychle zničí hmyz. Bazidie jsou kyjovité, bezbarvé, výtrusy dlouze oválné až válcovité, s tenkou hladkou stěnou. Patogen způsobuje bílou hnilobu dřevní hmoty, ohraničenou černou zónou, v poslední fázi rozkladu může být rozpad hranolovitý.

Hostitel

Listnaté dřeviny, velmi často na dřevinách rodu lípa (Tilia), javor (Acer), jasan (Fraxinus), ořech (Juglans), vrba (Salix), buk (Fagus). Vyskytuje se i v ovocných sadech na hrušních

Příznaky

Častý je výskyt na řezných ranách, na pařezech. Jasným symptomem je tvorba jednoletých plodnic kdekoliv na kmeni, ale napadení signalizuje i doprovodné prosychání a lámání větví .

Ilustrace v English Fungi or Mushrooms. .

Možnost záměny

Záměna je možná za choroš hlíznatý (Polyporus tuberaster), jenž je také jedlý.

Význam

V místě výskytu plodnic je hniloba většinou nejintenzivější a hrozí rozlomení např. v paždí větví, rozdvojení kmenů. Choroba je letální, je doporučena okamžitá sanace stromů.

Trs plodnic.

Sbírají se ale jen nejmladší plodnice, do polévek, ale i ty jsou tuhé, houževnaté, těžko stravitelné a přitom nejsou nějak chutné. Starší plodnice jsou velmi tuhé. U některých lidí může houba vyvolat zvracení, a proto ji nelze doporučit.

Ekologie

Květen až říjen v kyselých doubravách a oligotrofních habrových doubravách, listnatých a smíšených lesích, ale i sady, parky, lesy, pralesy, jednotlivé stromy kdekoliv. Někdy i na kořenech ponořených v zemi.

Šíření

Infekce proniká přes poranění, pahýly po odlomených větvích, v místě poranění kmenů a kořenových náběhů.

Ochrana rostlin

Okamžité vykácení.

Odkazy

Externí odkazy

• (slovensky) Popis
• (česky) Naturfoto obrázek
• (česky) popis fotografie, botany.cz