Chlor-36
Chlor-36 (36Cl) je kosmogenní radioizotop chloru s poločasem přeměny přibližně 300 000 let.[1] U 98,1 % jader tohoto izotopu proběhne přeměna beta minus na 36Ar, u zbylých 1,9 % dojde k záchytu elektronu za vzniku 36S.[1]
V přírodě se vyskytují stopová množství 36Cl, 1 atom 36Cl připadá na asi (1-1,4)×1012 atomů stabilních izotopů (35Cl a 37Cl).[2][3], tomu odpovídá radioaktivita asi 1 Bq/kg(Cl).
Tento izotop vzniká v atmosféře tříštěním jader 36Ar. V povrchových vrstvách litosféry vzniká hlavně aktivací 35Cl tepelnými neutrony a tříštěním z 39K a 40Ca.[2] Pod povrchem má na jeho tvorbě větší podíl zachycování mionů.[2] Za rok se takto na úrovni hladiny moře z jednoho molu 39K vytvoří přibližně 4200 a z jednoho molu 40Ca zhruba 3000 atomů 36Cl.[2] Ve větších nadmořských výškách je tento proces v důsledku větší intenzity kosmického záření rychlejší.
Poločas tohoto izotopu jej činí vhodným pro radioaktivní datování vzorků o stáří asi 60 000 až 1 000 000 let.[4]
Velká množství 36Cl vznikla ozářením mořské vody při atmosférických a podvodních testech jaderných zbraní v letech 1952 až 1958.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chlorine-36 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10.
- ↑ a b c d M. Zreda. Cosmogenic chlorine-36 production rates in terrestrial rocks. Earth and Planetary Science Letters. 1991, s. 94. DOI 10.1016/0012-821X(91)90123-Y. Bibcode 1991E&PSL.105...94Z.
- ↑ M. Sheppard and M. Herod. Variation in background concentrations and specific activities of 36Cl, 129I and U/Th-series radionuclides in surface waters. Journal of Environmental Radioactivity. 2012, s. 27–34. DOI 10.1016/j.jenvrad.2011.10.015.
- ↑ Chlorine [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-03-2004.