Caroline Champetier
| Caroline Champetier | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Caroline Marie Champetier de Ribes Christofle |
| Narození | 16. července 1954 (69 let) Paříž |
| Alma mater | Institut des hautes études cinématographiques |
| Povolání | kameramanka |
| Ocenění | César pro nejlepší kameru (2011) Lumières Award for Best Cinematography (2022) Kamera Berlinale (2023) |
| Období | 1979–dosud |
| Choť | Louis-Do de Lencquesaing |
| Děti | Alice de Lencquesaing |
| Funkce | předseda (French Society of Cinematographers; 2009–2012) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Caroline Champetier (* 16. července 1954 Paříž) je francouzská kameramanka.
Od roku 1979, kdy zahájila svou kariéru krátkým filmem Fred Brauner préfère la bière, natočila více než stovku filmů a spolupracovala s režiséry jako Xavier Beauvois, Leos Carax, Jacques Doillon, Philippe Garrel a Jean-Luc Godard.[1] Prvním celovečerním filmem, který natočila, byla Celá noc Chantal Akermanové.[2]
V několika filmech měla rovněž malé herecké role a několik snímků také režírovala; patří mezi ně mimo jiné krátké filmy Le sommeil d'Adrien (1991) a Marée haute (1999), jedna část série 3000 scénarios contre un virus (1994), eponymní televizní film o malířce Berthe Morisotové (2012) a dokument o kameramanovi Bruno Nuyttenovi.[3]
V letech 2009 až 2012 byla prezidentkou Francouzské asociace kameramanů. Pětkrát byla nominována na Césara pro nejlepší kameru (2011, 2013, 2017, 2018, 2022), přičemž svou první nominaci proměnila ve vítězství. S hercem Louis-Do de Lencquesaingem má dceru, herečku Alici.[4]
Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Celá noc (1982)
- Pěstuj si pravačku (1987)
- La bande des quatre (1988)
- Puissance de la parole (1988)
- J'entends plus la guitare (1991)
- La sentinelle (1992)
- Hélas pour moi (1993)
- Nezapomeň, že zemřeš (1995)
- Samotná (1995)
- Ponette (1996)
- Alice a Martin (1998)
- Le Vent de la nuit (1999)
- Taková láska (2001)
- Tak za chvilku (2004)
- Terre promise (2004)
- Komisař (2005)
- Zabiják (2007)
- Tokio! (2008)
- Nanajomači (2008)
- Villa Amalia (2009)
- O bozích a lidech (2010)
- Le Mariage à trois (2010)
- Sport de filles (2011)
- Holy Motors (2012)
- Hannah Arendt (2012)
- Cena slávy (2014)
- Nevinné (2016)
- Dopisy z fronty (2017)
- Annette (2021)
- Les damnés ne pleurent pas (2022)
- Par coeurs (2022)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rencontre avec Caroline Champetier [online]. Radio France, 2019-01-21 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Caroline Champetier AFC [online]. IEC [cit. 2022-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-19. (anglicky)
- ↑ WEBB, Oliver. Q&A with DP Caroline Champetier AFC about shooting Leos Carax’s acclaimed debut English-language feature Annette [online]. Cinematography World, 2021-12-02 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CÉNAC, Lætitia. Alice de Lencquesaing, lumineuse [online]. Le Figaro, 2013-04-13, rev. 2020-01-29 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Caroline Champetier na Wikimedia Commons - Caroline Champetier v Česko-Slovenské filmové databázi
- Caroline Champetier v Internet Movie Database (anglicky)
