Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování
Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování je organická reakce mezi koncovým alkynem a alkynylhalogenidem katalyzovaná měďnou solí (například bromidem měďným) za přítomnosti aminu jako zásady.[1][2] Produktem je 1,3-diyn nebo dialkyn.
Součástí mechanismu je deprotonace alkynu zásadou, poté se vytvoří acetylid měďný. Oxidační adicí a redukční eliminací na měďné centrum se pak vytvoří nová vazba uhlík–uhlík.
Možnosti[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od podobného Glaserova párování je Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování selektivní a funguje pouze s alkyny a halogenalkyny, přičemž vzniká jediný produkt, zatímco u Glaserova probíhají všechna možná párování.
Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování bylo použito k tvorbě acetylenového makrocyklu[3] z cis-1,4-diethynyl-1,4-dimethoxycyklohexa-2,5-dienu. Stejnou výchozí látku lze také zreagovat s N-bromsukcinimidem a dusičnanem stříbrným za vzniku dibromidu:
Reakce probíhá ve směsi methanolu a piperidinu, za přítomnosti bromidu měďného a chloridu hydroxylaminu.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Glaserovo párování – Další druh párování alkynů katalyzovaného měďnými solemi
- Sonogaširova reakce – reakce alkynu s aryl- nebo vinylhalogenidem katalyzovaná Pd nebo Cu
- Castrovo–Stephensovo párování – Křížové párování acetylidu měďného s arylhalogenidem
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadiot–Chodkiewicz coupling na anglické Wikipedii.
- ↑ Chodkiewicz, W. Ann. Chim. Paris 1957, 2, 819–69.
- ↑ Cadiot, P.; Chodkiewicz, W. In Chemistry of Acetylenes; Viehe, H. G., Ed.; Marcel Dekker: New York, 1969; pp 597–647.
- ↑ a b Arkasish Bandyopadhyay; Babu Varghese; Sethuraman Sankararaman. Synthesis of 1,4-Cyclohexadiene-Based Acetylenic Macrocycles with Cadiot–Chodkiewicz Coupling. Structure of a Tub-Shaped Tetrameric Container. Journal of Organic Chemistry. 2006, s. 4544–4548. DOI 10.1021/jo0605290. PMID 16749787.