CEFRES

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CEFRES
Vznik1991
SídloNa Florenci 3/1420 110 00 Praha 1
Souřadnice50°5′19,49″ s. š., 14°26′0,88″ v. d.
Mateřská organizaceNárodní centrum vědeckého výzkumu, ministerstvo zahraničních věcí a UMIFRE
Oficiální webwww.cefres.cz
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CEFRES (francouzsky Centre français de recherche en sciences sociales, česky Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) je výzkumná instituce v oblasti společenských a humanitních věd sídlící v Praze. CEFRES podporuje mezinárodní mobilitu v rámci Francie a zemí Visegrádské skupiny. Přijímá mladé vědce a výzkumné pracovníky, jejichž výzkumné projekty jsou v souladu se všeobecnou vědeckou politikou ústavu. CEFRES je mezioborovou institucí, jež je v České republice uznávaná pro svou roli ve zprostředkovávání vědeckých poznatků mezi Francií a zeměmi střední Evropy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

CEFRES byl založen v Praze roku 1991 po pádu komunistického režimu. Spadá pod správu dvou francouzských institucí – Ministerstva zahraničních věcí a mezinárodního rozvoje (nyní Ministerstvo Evropy a zahraničních věcí Francie) a francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). Roku 2007 se ústav stal servisním a výzkumným pracovištěm CNRS.

CEFRES je jedním z 27 členů výzkumné sítě francouzských výzkumných institutů v zahraničí (IFRE).

Díky dohodě mezi Francouzským velvyslanectvím v Praze, CNRS, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky, podepsané 21. listopadu 2014 a prodloužené 6. listopadu 2019, tvoří ústav spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Akademií věd ČR partnerské instituce v rámci platformy vědecké francouzsko-české spolupráce v humanitních a společenských vědách, nazvané „Platforma CEFRES“. Symbolem ukotvení ústavu do českého vědeckého prostředí je také fakt, že se jeho sídlo přestěhovalo v prosinci 2015 do budovy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, na adrese Na Florenci 3/1420.

Od roku 1991 pořádal CEFRES řadu vědeckých událostí.

16.–17. června 2016 byl ústav v čele organizace projektu „Noc filozofie“. Tento projekt sdružil v Praze více než 100 filosofů a 2 000 účastníků.

V roce 2019 při příležitosti mezinárodní konference „Beyond 1989 – Hopes and Disillusions after Revolutions (A Global Approach)“ věnované třicátému výročí pádu komunistických režimů přijal pozvání francouzský ministr zahraniční, Jean-Yves Le Drian. Ministr na konferenci přednesl projev za přítomnosti svého českého protějšku, ministra Tomáše Petříčka.

V roce 2019 získal jeden z výzkumných týmů Platformy CEFRES prestižní „Consolidator grant“ Evropské rady pro výzkum (ERC).

V rámci přednášek a konferencí pořádaných CEFRESem vystoupili významní světoví vědci a badatelé jako například Roger Chartier, Bernard Lahire či Michel Wieviorka.

Významné přednášky a konference jsou zveřejněny na kanálu CEFRESu platformy YouTube.

Cíle[editovat | editovat zdroj]

V době svého založení měl CEFRES za cíl po pádu komunismu znovuobnovit vědecké výměny mezi Francií a střední Evropou a upevnit akademický výzkum v oblasti humanitních a společenských věd. CEFRES od té doby rozvíjí své výzkumné programy v rámci tří prioritních výzkumných záměrů. Se svými institucionálními partnery podporuje vznik a rozvoj mezinárodních výzkumných projektů prostřednictvím programů pro přijímání zahraničních vědců a na podporu mobility.

Program na podporu mezinárodní mobility je určen pro vyslané („en délégation“) a přidružené („affectation“) výzkumné pracovníky CNRS. Dále program TANDEM, který podporuje v rámci společného výzkumného projektu jednoho badatele z AV ČR a druhého z CNRS.

Program je určen i pro postdoktorské výzkumné pracovníky, jejichž pozice jsou spolufinancované CEFRESem a Univerzitou Karlovou po dobu dvou let.

Další program je vyhrazen pro doktorandy, kteří mohou získat roční stipendia pro své projekty.

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Výzkumné osy[editovat | editovat zdroj]

Vědecká politika CEFRESu je vymezena třemi výzkumnými osami.

Osa 1. Přemístění, vykořenění, odchýlení: lidé, vědění, praktiky [1][editovat | editovat zdroj]

  • Přemísťování osob: cesty, migrační proudy a turismus, profesní dráhy, pravidelné dojíždění, bloudění atd.
  • Cirkulace intelektuálních nebo kulturních praktik: písemností, kulturních a/nebo ekonomických statků, vědeckých výsledků, konceptů atd.
  • Sítě: institucionální, obchodní nebo sociální (jako třeba učené společnosti, umělecké sítě, diaspory atd.).
  • Kontexty recepce a odchýlení v sociálních reprezentacích, které ovlivňují způsoby osvojování, překladu a adaptace.

Osa 2. Normy a transgrese [2][editovat | editovat zdroj]

  • Monopolní a konkurenční strategie udávání norem – jako výchozí bod zde může sloužit analýza sporů, stejně tak jako bezpečnostní diskursy a praktiky.
  • Sociální praktiky transgrese (jako je marginalita, oddanost, rezistence atd.) a její ovládání (prostřednictvím násilí, vyjednávání, integrace atd.).
  • Aktéři podněcující tento fenomén (minority, vyloučené skupiny atd.) se zvláštním zřetelem na rozmanitost sociologických profilů a trajektorií individuálních aktérů.

Osa 3. Věci, stopy, mapování: prostor v jeho každodennosti [3][editovat | editovat zdroj]

  • Začlenění prostorových a místních reprezentací do paradigmat objevujících se v současných humanitních a společenských vědách.
  • Symbolická konstrukce prostorů (mentální kartografie, stopy, palimpsesty, limity).
  • Společenský život věcí a utváření prostorů dle těchto věcí.
  • Zkušenosti urbánních a rurálních prostorů, veřejných a soukromých sfér, vnitřního a vnějšího prostoru.

CEFRES upřednostňuje výzkum, jehož předmět se nachází ve středoevropském prostoru, soustředí se na spojení tohoto prostoru s jinými prostory či na jeho komparaci s jinými „kulturními oblastmi“.

Výzkumné projekty[editovat | editovat zdroj]

CEFRES se v poslední době zaměřil na několik projektů.

  • Od roku 2020: „Evropa: rozhořčená konfederace poražených národů? Nezpracované a zaniklé vzpomínky na postimperiální (evropské) menšiny“.
  • Od roku 2018: „Archivy a interkulturalita“.
  • Od roku 2018 do roku 2020: „Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni“.
  • CEFRES také spolupracoval na několika projektech vedených partnerskými organizacemi:
  • „Rozvoj venkova ve střední Evropě“ (ALDETEC) – projekt Národní výzkumné agentury (ANR) vedený Marie-Claude Maurel.
  • „Archiv zvukových záznamů svědectví Evropanů vězněných v Gulagu“ – projekt Centre d’études des Mondes Russe, Caucasien & Centre-Européen (CERCEC) veden Alainem Blumem (CERCEC, EHESS a INED), Martou Craveri (CERCEC) a Valérie Nivelon (RFI).

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

CEFRES každoročně přijímá doktorandy různých národností, dále postdoktorské vědecké pracovníky a badatele. Organizuje pravidelné semináře, letní školy a workshopy.

Knihovna CEFRES
Knihovna CEFRES

Kromě doktorandů a badatelů ústav přijímá v rámci rámcových smluv s univerzitními zařízeními, ústavy nebo jinými organizacemi také studenty na vědecké stáže. Ti pracují na své diplomové práci s tématem souvisejícím s vědeckou politikou ústavu. CEFRES nabízí i administrativní stáže, v jejichž rámci studenti pomáhají v činnostech každodenního chodu instituce.

Součástí CEFRESu je i knihovna otevřená pro širokou veřejnost, která disponuje více než 6500 svazky z oblasti společenských a humanitních věd. Publikace a rozsáhlý archiv odborných periodik je volně dostupný pro výzkumné pracovníky a studenty. Knihovna mimo jiné dvakrát do roka organizuje prezentaci knižních novinek, jejichž recenze jsou pravidelně zveřejňovány na výzkumném blogu CEFRESu „Carnet de recherche“.

Šíření vědeckých poznatků[editovat | editovat zdroj]

CEFRES celoročně prezentuje vědeckou činnost prostřednictvím pořádáním seminářů, workshopů, mezinárodních konferencí a vědeckých ateliérů.

CEFRES se mimo jiné podílí na organizaci vědeckých aktivit konaných v České republice, v zemích Visegrádské skupiny, ve Francii a v dalších evropských zemích. Ústav také pravidelně pořádá kulturní akce společně s Francouzským institutem v Praze.

Ředitelé CEFRESu[editovat | editovat zdroj]

Řediteli CEFRESu byli:[4]

  • Mateusz Chmurski, září 2022 –
  • Jérôme Heurtaux, září 2018 – srpen 2022
  • Clara Royer, únor 2015 – srpen 2018
  • Philippe Rusin, září 2012 – srpen 2014
  • Françoise Mayer, září 2010 – srpen 2012
  • Marie-Claude Maurel, září 2006 – srpen 2010
  • Christian Lequesne, leden 2004 – srpen 2006
  • Georges Mink, říjen 2001 – prosinec 2003
  • Antoine Marès, říjen 1998 – srpen 2001
  • Françoise Mayer, listopad 1993 – září 1998
  • Marie-Élizabeth Ducreux, říjen 1991 – říjen 1993

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://www.cefres.cz/fr/7747
  2. ↑ http://www.cefres.cz/fr/7757
  3. ↑ http://www.cefres.cz/fr/167
  4. ↑ Bývalí ředitelé | CEFRES. www.cefres.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CEFRES&oldid=22953154“