Céčka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kromě céček různých barev, průhledných, perleťových, se později začaly objevovat na trhu další tvary; eska, géčka, éčka, paragrafy apod.

Céčka byly plastové výlisky ve tvaru písmena C, původně vyráběná jako součásti závěsů do oken a dveří, v 80. letech 20. století stala u československých dětí a dorostenců, zvaných také Husákovy děti, cenným sběratelským artiklem. Kolem céček se spontánně rozpoutalo doslova šílenství – „céčková horečka“. V podmínkách tzv. normalizace vyjadřovala sociální status držitele a dávala najevo, zda je dotyčný teenager „in“. V roce 2010 se na trhu opět céčka objevila, jistá firma je vyrábí a dodává do obchodních řetězců prodejen s hračkami.

[1]

Praktiky spojené s céčky[editovat | editovat zdroj]

Tyto plastové výlisky ve tvaru písmene „C“ (o velikosti kolem 1,5 cm), které bylo možno secvaknutím řetězit, sloužily:

Směnný obchod[editovat | editovat zdroj]

Spolu s tím, jak se na trhu objevily i jiné tvary céček (S, 3, B, D, E, §, …), popřípadě jiné materiály, z kterých céčka byla vyrobena (perleť, průhledný plast, fosforeskující plast), byly stanoveny „směnné kurzy“ mezi těmito vzácnějšími kusy, kde „zúčtovací jednotkou“ bylo jedno céčko z běžného plastu.

Čára[editovat | editovat zdroj]

S céčky děti hrály tzv. čáru – „hazardní hru“, při níž se céčka nebo svazky z nich zřetězené házely k pro tento účel označené čáře a ten, kdo k ní dohodil nejblíže, vyhrál céčka ostatních hráčů. Hra byla doplněna o dodatečná pravidla (která se mohla lokálně lišit), například, že v případě, kdy byla céčka dvou nebo více hráčů ve stejné vzdálenosti od sebe, následoval „rozstřel“, kdy pouze tito hráči hodili ještě jednou a vítěz bral všechno.

Odkaz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Fenomén céček byl silný a lze jej zaznamenat například v textu písně "Céčka, sbírá céčka" z roku 1984 tehdejší české diskotékové hvězdy Michala Davida:

...Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka
a já jsem o tom neměl ani zdání,
céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání,
jen abych sehnal je a běžel za ní.
Po městě bloudím od krámu krám,
někde i loudím, jinde se jen ptám,
korunou cinkám, že na to mám,
nikoho vůbec nedojímám...

Céčka jsou dvakrát zmíněna i v písni Pochodové cvičení od písničkáře Slávka Janouška.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČINÁTL; KAMIL. Věčné časy. Praha : Respekt, 2009. ISBN 978-80-87331-01-9. Kapitola Názvosloví totality, s. 141-169.  
  2. text písně na slavekjanousek.cz