Bystrianske podhorie
| Bystrianske podhorie | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°49′44″ s. š., 19°38′53″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystrianske podhorie je geomorfologický podcelek Horehronského podolia. Leží severně od města Brezno.
Vymezení[editovat | editovat zdroj]
Výrazně zvlněné území vytváří přechod mezi údolím Hronu a horským pásmem Nízkých Tater. Sousedními podcelky jsou v rámci geomorfologického celku Heľpianske podolie na východě, Breznianska kotlina na jihu a Lopejská kotlina na západě. Na severu navazují Ďumbierské a Kráľovohoľské Tatry.[1]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Území je součástí ochranného pásma Národního parku Nízké Tatry. Nacházejí se zde chráněná území Suchá dolina, Horné lazy a Breznianska skalka. Známou atrakcí je Bystrianská jeskyně.[2]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Jižním okrajem podcelku vede po severním břehu řeky Hron silnice I/66 (Banská Bystrica - Brezno - Poprad), tvořící hlavní dopravní tepnu Horehroní. Z Podbrezové vede silnice I/72 do Liptovského Hrádku přes horské sedlo Čertovica, na kterou se v Bystré připojuje silnice II/584 na Trangošku. Z Mýta pod Ďumbierom vede silnice II/584 do Bujakova, čímž se zkracuje cesta do Heľpy.[2]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
V severní části území leží významná střediska cestovního ruchu Krpáčovo a Tále, nabízející komplex služeb během celého roku. Lokality propojuje 
červeně značená turistická trasa, kterou křižuje několik tras na hřeben Nízkých Tater. Nedaleko Bystré se nachází atraktivní Bystrianská jeskyně.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bystrianske podhorie na slovenské Wikipedii.
- ↑ Geomorfologické členenie Slovenska [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ a b c mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.