Budoir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace budoiru z doby Ludvíka XVI.

Budoir (/ˈbuːd.wɑːr/; francouzská výslovnost /bu.dwaʁ/) má několik významů:

Nejčastěji je to privátní místnost (komnata) pro dámu, většinou obsahující její šatník, popřípadě postel nebo sedací nábytek. Slovo je odvozeno od francouzského boudeurrozmrzelá nebo bouderbýt rozmrzelá.[1]

Místnost[editovat | editovat zdroj]

Budoir býval součástí apartmá dámy soukromého charakteru (tedy nesdílených ostatní společností), typicky doplňující koupelnu a ložnici. Tato místnost byla určena pro převlékání a obsahovala pro to potřebný nábytek. Později (ve viktoriánské éře a začátku 20. století) se význam změnil na místnost pro typicky ženské aktivity, například vyšívání, a trávení času. V Anglii byl ve stejném období pod tímto sloven míněn dámský „odpolední“ pokoj (na rozdíl od jejího „dopoledního“ pokoje a pokoje pro převlékání), ve Spojených státech znamenal místnost pro převlékání a v karibské oblasti zase místnost, ve které se paní domu věnuje hostům. Ve všech případech se ale vyskytoval ve drahých domech či vilách, velkých sídlech nebo palácích.

Nábytek[editovat | editovat zdroj]

Ke konci 20. století se u tohoto slova vytvořil nový význam, který označuje určitou výzdobu interiéru, zejména pak nábytku. Jako budoir jsou pojmenovávány jak šatníky z renesančního období tak těžký nábytek a těžké hluboké postele vesnického rázu z 19. století. Toto slovo může mít pro mnohé punc určité exkluzivity a bylo nezřídka využíváno v minulosti (např. v USA ve 20. století ve vyšší střední třídě) i současnosti (např. v nabídkách hotelů či nemovitostí) kvůli svému zdánlivě lepšímu zvuku.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Alfred Cheney Johnston: Drucilla Strain, 1920, Sbírka Gruber Collection

V neposlední řadě může budoir být i fotografický styl, v tomto případě s budoirem (ve smyslu nábytku a/nebo místnosti) v záběru snímku. Charakteristikou tohoto stylu, který může být na pomezí mezi styly glamour či fashion, je snaha vystihnout intimitu a bezprostřednost u modelky (muži a páry jsou méně časté) v jejím soukromí, modelka je často na snímku zastižena při převlékání nebo ve spodním prádle, většinou bez explicitní nahoty.[2]

Fotografie v tomto stylu zahrnují například jména těchto portrétévaných známých osobností: Kathleen Meyers, Clara Bow, Mae West či Jean Harlow.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.merriam-webster.com/dictionary/boudoir
  2. (anglicky) Rowe, Critsey (2011). Boudoir Photography. Gardners Books/ILEX. ISBN 978-1-907579-19-6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boudoir na anglické Wikipedii.