Bodruška hrušňová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bodruška hrušňová (Janus compressus) je hmyz z řádu blanokřídlí (Hymenoptera) čeledě bodruškovití (Cephidae)[1]. Larva poškozuje mladé výhony hrušně.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

JANUCO [2]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Seznam podle EPPO pro patogena Janus compressus.[2]

  • Cephus compressus

Seznam podle biosci.ohio-state.edu:[3]

  • Cephus Foersteri André
  • Cephus (Philoecus) balearicus Kriechbaumer
  • Cephus foersteri André
  • Janus foersteri var. ulmi Pic
  • Cephus forsteri André
  • Cephus balearicus Kriechbaumer
  • Phylloecus eburneus André
  • Cephus flaviventris Förster
  • Phylloecus Eburneus André
  • Ephippionotus luteiventris Costa

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Výskyt v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Střední Evropa.[4] Německo, Francie, Dánsko, Norsko, Chorvatsko, Itálie.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Potvrzen. V roce 2010 byl první výskyt (toho roku) bodrušky hrušňové (Janus compressus) zjištěn 17.5. v okrese Břeclav (Němčičky).[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Larva bílá až světložlutá, v dospělosti 10 mm dlouhá, tvaru písmene S se zakrnělýma hrudníma nohama. Dospělec je štíhlá protáhlá vosička, 7 mm dlouhá, černá se žlutými a červenými skvrnami.[L 1]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

U výhonů je charakteristické hákovité ohýbání vrcholků. Mladé výhony vadnou, černají a stáčejí se dolů. Na výhonu se nacházejí vpichy. Uvnitř je bílá až světložlutá, v dospělosti 10 mm dlouhá larva, vyžírající chodbičku.[6]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Příznaky mohou být zaměněny s chorobou bakteriální spála růžovitých.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Nepatří mezi závažné škůdce.[7]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

První příznaky napadení lze pozorovat v květnu. Samička před kladením nabodává ve spirále několik vpichů do mladého, nejméně 5 – 10 cm dlouhého výhonku. Vajíčko vkládá do spodního vpichu. Výhonek nad vpichem vadne, hnědne a hyne. Larva se po vylíhnutí živí dření, vyhlodává chodbičku. Při žíru postupuje směrem k bázi výhonu. Na konci chodbičky na podzim přede zámotek a přezimuje. Kuklí se na jaře. Dospělci se líhnou v květnu.[6] Škůdce má za tok pouze jednu generaci.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Odstranění a zničení napadených výhonů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. biolib.cz
  2. a b EPPO, JANUCO
  3. biosci.ohio-state.edu[nedostupný zdroj]
  4. eol.org
  5. srs. eagri.cz [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. a b jikl.cz. www.jikl.cz [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  7. floranazahrade.cz. www.floranazahrade.cz [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]